EkologieTěžba ropy a plynu v Severním moři je v rozporu s klimatickými cíli Británie

Těžba ropy a plynu v Severním moři je v rozporu s klimatickými cíli Británie

Podle nové zprávy výzkumníků z nevládní organizace Global Energy Monitor je udělování licencí pro těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři v rozporu s klimatickými cíli Spojeného království. Britská vláda se zavázala dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí. Uprostřed energetické krize se však snaží posílit energetickou bezpečnost, píše BBC.

Spojené království otevřelo podle stanice BBC News druhé kolo udělování licencí pro těžbu ropy a plynu v Severním moři. Jedná se celkem o 900 lokalit a až 100 licencí.

Organizace Global Energy Monitor (GEM) vydala zprávu, v níž uvádí, že těžba ropy a zemního plynu v Severním moři je v rozporu s klimatickými cíli stanovenými Spojeným královstvím, uvedla stanice BBC News.

Ze zprávy také vyplývá, že pokud Británie spálí všechny zásoby ropy a plynu v Severním moři, překročí svůj právně zavázaný uhlíkový rozpočet téměř dvojnásobně.

Zpráva se však také zabývala 21 největšími ropnými a plynovými poli v Severním moři, které již britská vláda licencovala, a těžební společnosti čekají na schválení.

V případě vytěžení a spálení všech těchto zásob se do ovzduší podle GEM uvolní 920 milionů tun oxidu uhličitého (CO2). To je větší množství emisí, než jaké uvolní mnohé státy za jeden rok.

Snaha posílit energetickou bezpečnost

„Pokud Spojené království tvrdí, že je klimatickým lídrem, nemůže dovolit, aby se tato nová pole rozjela, ani pořádat další kolo udělování licencí,“ řekl pro BBC Scott Zimmerman, hlavní autor zprávy.

Spojené království se zavázalo dosáhnout nulových emisí do roku 2050. Odhodlání tento slib dodržet potvrdila také britská premiérka Liz Truss. Její vláda však současně stojí za udělování licencí pro těžbu v Severním moři.

„Podnikáme rozhodné kroky k posílení naší energetické bezpečnosti,“ oznámila Truss na konferenci konzervativců. „Otevíráme další naleziště plynu v Severním moři a dodáváme více obnovitelných zdrojů a jaderné energie,“ pokračovala premiérka. „Tímto způsobem ochráníme britské životní prostředí, splníme náš závazek k čisté nule a vypořádáme s klimatickou změnou,“ řekla.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) se ale shodují, že pokud má existovat nějaká šance na udržení globálního oteplování při hranici 1,5 stupně Celsia, nemohou vznikat nové projekty na těžbu fosilních paliv.

Svět se ovšem zmítá v energetické krizi a jednotlivé státy hledají způsoby, jak zlepšit svou energetickou bezpečnost.

Doporučujeme

USA a Írán se podle Trumpa v úterý setkají v Dauhá, Teherán to nepotvrdil

Představitelé Íránu a USA se v úterý setkají v katarském Dauhá na žádost Teheránu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Schůzky se zúčastní Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na okraj jednání na vysoké úrovni se podle ní uskuteční technická jednání. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádího dříve popřel zprávy médií o možných úterních technických jednáních stran v Kataru, informuje agentura AP.

Střelba v německém centru pro mládež, pět lidí zemřelo

Při střelbě v zařízení pro péči o mládež v severoněmeckém městě Stade zahynulo pět lidí a několik dalších utrpělo zranění. Oznámila to v pondělí místní policie, která na místě zadržela dva podezřelé, včetně předpokládaného střelce. Okolnosti útoku jsou nadále předmětem vyšetřování.

Cenový strop na benzin i naftu znovu mírně vzroste

Řidiči si v úterý za benzin i naftu mohou připlatit o několik haléřů víc. Stát stanovil nový cenový strop na benzin na 40,47 koruny za litr a na naftu na 36,47 koruny za litr, regulace cen pohonných hmot navíc bude pokračovat až do 19. července.

Při ruském útoku na Dnipro zemřelo pět lidí

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny byli zabiti čtyři lidé. Informoval o tom dnes šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších deset osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Dněpropetrovské oblasti.

Írán oznámil uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že Katar uvolní část zmrazených íránských prostředků v hodnotě šesti miliard dolarů. Peníze mají tvořit polovinu z celkových dvanácti miliard dolarů íránských zdrojů držených v Kataru, zatímco jednání o uklidnění napětí na Blízkém východě zůstávají křehká.

Izraelský letecký útok v Gaze si vyžádal tři oběti včetně osmiletého dítěte

Při dnešním izraelském leteckém úderu v centrální části Pásma Gazy zahynuli nejméně tři lidé, včetně osmiletého dítěte. Úder zasáhl stan v oblasti města Deir al-Balah, kde se ukrývali vysídlení lidé. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen palestinského hnutí Islámský džihád, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023, informovala o tom agentura AP.

Írán tvrdí, že obdrží šest miliard dolarů ze zmrazených aktiv v Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že jeho země po dohodě s USA, která zrušila sankce týkající se ropy a petrochemického průmyslu, obdrží aktiva v hodnotě šesti miliard z 12 miliard dolarů zmrazených v Kataru. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Nové továrny a datová centra. Jižní Korea spouští historický technologický plán

Jižní Korea chce vsadit svou budoucnost na čipy a umělou inteligenci (AI). Prezident I Če-mjong v pondělí představil investiční plán v hodnotě nejméně 880 miliard dolarů (zhruba 18,7 bilionu korun), který má během příštích let proměnit zemi v jednu z technologických velmocí.

Malajsie o rok prodloužila pátrání po zmizelém letounu z letu MH370

Malajsie o rok prodloužila smlouvu s americko-britskou firmou Ocean Infinity, která se zabývá hlubokomořským průzkumem. Nadále tak bude pokračovat podvodní pátrání po pohřešovaném letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, oznámilo dnes malajsijské ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud USA bude před letní pauzou rozhodovat o Trumpových pravomocech

Nejvyšší soud Spojených států završuje zasedací období, v němž se hojně zabýval široce pojatým výkladem prezidentských pravomocí, které prosazuje šéf Bílého domu Donald Trump. Očekává se, že tento týden rozhodne v osmi případech, které mu zbývají před tím, než se soudci rozejdou na letní přestávku. Je mezi nimi spor o Trumpovu snahu omezit automatické udělování amerického občanství dětem narozeným v USA či pokus odvolat guvernérku centrální banky USA (Fed) Lisu Cookovou. Píše o tom agentura AP.

Pákistán udeřil na Afghánistán. Tálibán hlásí desítky mrtvých

Pákistán v neděli provedl letecké i pozemní údery na afghánské provincie podél svých hranic. Podle úřadů pod správou hnutí Tálibán zemřely a byly zraněny desítky lidí. Kábul obviňuje Islamábád z útočení na civilní infrastrukturu, Pákistán však tvrdí, že cílil na úkryty teroristů. Údery následovaly po sebevražedném útoku na velitelství elitní pákistánské jednotky v Karáčí. Pákistán dlouhodobě obviňuje Afghánistán z ukrývání teroristů.

Tisíce Srbů pokračují v protestech i po oznámení rezignace prezidenta Vučiće

Oznámení prezidenta Aleksandara Vučiće o chystané rezignaci protesty v Srbsku nezastavilo. Do ulic města Kraljevo znovu vyšly tisíce lidí, kteří se obávají, že si dlouholetý prezident udrží vliv i po odchodu z funkce. Demonstrace navazují na studentské protesty, které před více než rokem odstartovala tragédie na nádraží v Novém Sadu.

WHO: Vlna veder má v Evropě na svědomí 1300 životů

Bezprecedentní vlna veder, která na přelomu června a července zasáhla Evropu, mohla být příčinou stovek úmrtí navíc. Uvedl to šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, podle něhož bylo od 21. června v souvislosti s extrémními teplotami zaznamenáno více než 1300 nadměrných úmrtí.

Při pádu vrtulníku Saudi Aramco zemřelo 14 lidí

Vrtulník patřící ropné společnosti Saudi Aramco se zřítil v Ras Tanura na východním pobřeží Saúdské Arábie. Nehodu nepřežil nikdo ze 14 lidí na palubě, všichni mrtví byli saúdští občané.

Putin přiznal nedostatek paliva v některých ruských regionech

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiznal, že problémy s dodávkami paliva vedly k jeho nedostatku v některých ruských regionech. Informovala o tom agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama