Jižní Korea uzavřela těsně před vypršením lhůty 1. srpna obchodní dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsal server CNBC. Zahrnuje 15procentní clo a investice v celkové hodnotě 350 miliard dolarů (zhruba osm bilionů korun). Ohledně nich však panují určité nejasnosti podobně jako v případě Japonska. Informovala o tom také televize BBC.
Jižní Korea dosáhla podobného výsledku jako Evropská unie (EU). Z původní sazby 25 procent zůstala sazba 15 procent. Je univerzální, plošná a zahrnuje i automobilový průmysl. Na dovoz oceli a hliníku se však nevztahuje. Ten zatěžuje plošný tarif ve výši 50 procent stejný pro všechny americké obchodní partnery.
U.S. President Donald Trump on Wednesday announced that Washington had reached a “Full and Complete” trade deal with Seoul, setting blanket tariffs on the country’s exports to U.S. at 15%.
— CNBC International (@CNBCi) July 30, 2025
Read more here: https://t.co/kXc8sf44ac pic.twitter.com/GdRTZzXoGS
Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že součástí dohody jsou i jihokorejské investice na americkém trhu ve výši 350 miliard dolarů. Ty mají být kontrolovány Spojenými státy a mají podle Trumpa pomoci hlavně jim.
Zdá se však, že Washington a Soul mají odlišný výklad toho, jak budou tyto investice využity a komu poslouží.
Jihokorejský prezident I Če-mjong na Facebooku napsal, že fond ve výši 350 miliard dolarů usnadní vstup jihokorejských společností na americký trh v odvětvích, jako je stavba lodí, výroba polovodičů, baterií, biotechnologie a firem v energetickém sektoru. Zároveň dodal, že částka 150 miliard dolarů půjde na zmíněnou stavbu lodí, jež silně podpoří vstup jihokorejských firem do amerického loďařského průmysl.
Lutnick: Většina zisku připadne USA
Celkem 90 procent zisku z těchto investic poslouží americkému lidu, tvrdí americký ministr obchodu Howard Lutnick. Něco podobného prohlásil Trump ohledně japonských investic na americkém trhu, což Tokio vyvrátilo s tím, že zisky z investic si rozdělí obě země na základě míry jejich příspěvků.
Oznámená čísla neobjasňují situaci více než ta v ostatních obchodních dohodách mezi USA a asijskými zeměmi, uvedla Louise Loo, vedoucí oddělení asijské ekonomiky v poradenské společnosti Oxford Economics.
Jižní Korea neměla jinou možnost než dohodu co nejrychleji uzavřít, míní Wendy Cutler, viceprezidentka Asia Society Policy Institute (ASPI). Pod tlak ji dostalo dokončení dohody mezi USA a Japonskem. Jihokorejští vyjednavači museli jednat rychle, aby jejich země nezůstala na americkém trhu znevýhodněná.
Ačkoli se nepodařilo Soulu dosáhnout žádných ústupků v oblasti oceli a polovodičů, podařilo se mu alespoň odolat tlaku ze strany Trumpovy administrativy na další otevření svých trhů hovězímu masu a rýži.
Trump také uvedl, že Soul nakoupí v rámci obchodní dohody americký zemní zkapalnělý plyn (LNG) nebo jiné energetické produkty v hodnotě 100 miliard dolarů. Jižní Korea také souhlasila s investicí „velké částky peněz pro své vlastní účely“.
