Záběry z domácí kamery, které zveřejnila Keira Henricksenová z Utahu, zachycují rozporuplný a zároveň děsivý jev. Došlo k němu v místnosti, kde spaly její nevlastní děti. Američanka tvrdí, že záběry jen potvrdily podivné pocity, které ji pronásledují od chvíle, kdy se přestěhovala ke svému partnerovi.
Osmnáctiletá Keira Henricksenová se rozhodla zveřejnit kamerový záznam pořízený v pokoji, kde spaly její nevlastní děti. Dokumentuje, jak ve tmě z police padá krabice se skládačkami, zatímco sedmiletý John, pětiletý Paul a sedmiletý David pokojně leží na vedlejší posteli.
Když krabice dopadla na podlahu, David se probudil, zatímco jeho bratři dál spali. „Bylo asi osm hodin, děti právě usínaly. Byl jsem v ložnici a uslyšel jsem hlasitý zvuk, tak jsem šel do pokoje. Všude bylo rozházené lego. Zlobil jsem se na Davida a ptal se, co ještě dělá, když je čas jít spát. Řekl, že nic nedělal ani se ničeho nedotýkal.„
Keira se proto rozhodla podívat se na záznam z domácí kamery. Dokonce i její partner Anthony Passalaequa (35) kroutil hlavou nad tím, co na něm bylo. Už nějakou dobu ho upozorňovala, že od té doby, co se nastěhovala do jeho bytu, cítí, že ji někdo sleduje, a slyší i hlasy.
„Je to těžká krabice, kdyby byla na okraji a sama spadla, stalo by se to okamžitě. Je to matoucí,“ pokračuje teenagerka. Video prý sledovala několikrát a myslí si, že se v domě děje něco nadpřirozeného. Anthony na podobné jevy nevěří, ale po zhlédnutí záznamu byl také vyděšený a zmatený. Jeho přítelkyně je přesvědčena, že vše souvisí s duchy. „Zemřelo mi hodně blízkých lidí. Nevím, jestli to udělali proto, aby upoutali mou pozornost.„
Slyším spoustu podivných zvuků
Podivné věci ji prý začaly pronásledovat před devíti měsíci poté, co se nastěhovala ke svému partnerovi. „Jsem tam celý den sama a slyším spoustu podivných zvuků. Je to bytový komplex, takže je těžké rozlišit, jaké zvuky přicházejí od sousedů. Kamery zaznamenávají pohyb. Pořád dostávám zprávy, že se něco hýbe, ale nikdo tam není. Je to opravdu divné. Cítím, že tam někdo je. Když se oblékám, ohlížím se přes rameno, jako by mě někdo sledoval. Když jsem se jednou probudila a z obývacího pokoje se ozývaly hlasy, myslela jsem, že je to Anthony, ale nikdo tam nebyl.“ Říká však, že strach necítí, takže předpokládá, že je to duch dobrého člověka, možná jejího dědečka Rona, který zemřel, když jí bylo devět let.
