Tchajwanský prezident Laj Čching-te v den čínské vojenské přehlídky v Pekingu připomněl, že ostrov nechce oslavovat mír zbraněmi. Vymezil se vůči slavnostní demonstraci síly, kterou řídil Si Ťin-pching v doprovodu Vladimira Putina a Kim Čong-una. Tchaj-wan zároveň obvinil Peking ze zkreslování dějin druhé světové války a zdůraznil roli Čínské republiky na straně Spojenců.
Tchaj-pej dlouhodobě odmítá nárok Čínské lidové republiky na ostrov. Připomíná, že vláda Čínské republiky po porážce v občanské válce roku 1949 přesídlila na Tchaj-wan, ale název státu si ponechala. Na ostrově proto panuje citlivost na to, jak Peking vypráví válečnou historii a komu přisuzuje zásluhy.
Co přesně řekl prezident Laj
Laj zveřejnil vzkaz ke Dni ozbrojených sil. „Lidé na Tchaj-wanu si váží míru a Tchaj-wan neslaví mír hlavní zbraně,“ napsal. Dodal i definici toho, co považuje za fašismus. Zmiňoval krajní nacionalismus, tvrdou kontrolu svobody projevu, tajné policejní sítě a „okázalé kulty osobnosti kolem mocných vůdců“.
Prezident připomněl i kapitolu z konce války v Pacifiku. Za Čínu podepsal japonskou kapitulaci republikánský generál Sü Jung-čchang. Laj ocenil, že bývalé státy Osy jsou dnes demokracemi, a uctil památku padlých. Zúčastnil se pietního aktu ve svatyni Národních revolučních mučedníků v Tchaj-peji.
Přehlídka v Pekingu a spor o dějiny
V Pekingu mezitím defilovaly nové střely a další technika. Si Ťin-pching ve svém projevu mluvil o tom, že svět stojí „před volbou mezi mírem a válkou“. Později řekl, že lidstvo se nemá „vracet k zákonu džungle“. Po jeho boku stáli Vladimir Putin a Kim Čong-un, kteří následně vedli bilaterální jednání.
Tchajwanská Rada pro záležitosti pevninské Číny zareagovala ostře. Podle ní za vítězství nad Japonskem stáli „lidé a armáda Čínské republiky, kteří přinesli nesčetné oběti a zásluhy“. Dodala, že „čínští komunisté se pouze snažili rozšiřovat a upevňovat vlastní moc a k válečnému úsilí nepřispěli“. A uzavřela, že žádné pompézní oslavy „nezastřou pevná historická fakta“.
Tchaj-wan své občany vyzval, aby se přehlídky v Pekingu neúčastnili. Na ostrově ji některé televize vysílaly, ale bez celodenního pokrytí, jaké dostala v Číně. Do Pekingu přijela i část zahraničních lídrů, zatímco západní země se akce z velké části neúčastnily.
Tchaj-pej tak vyslal jasný signál. Nechce soutěžit v počtu salv ani v délce konvoje techniky. Zdůrazňuje vlastní válečné dějiny a sází na civilní poselství. V čase, kdy Peking staví na odiv arzenál a mluví o volbě mezi mírem a válkou, odpovídá Tchaj-wan jednoduchou větou. „Mír neslavíme zbraněmi.“
