Reklama
15.5 C
Czech
Pátek 13. března 2026
ZprávyŠvýcarsko se ve volbách posouvá doprava. Důvodem je strach z migrace

Švýcarsko se ve volbách posouvá doprava. Důvodem je strach z migrace

Problémy včetně změny klimatu, rostoucích nákladů na zdravotní péči a migrace jsou považovány za největší obavy švýcarských voličů. Nedělní parlamentní volby však posouvají Švýcarsko doprava. Informovala o tom agentura Reuters či server Euronews.

Předvolební průzkumy provedené pro švýcarskou veřejnoprávní televizi ukázaly, že pravicová populistická strana země pravděpodobně v nedělních parlamentních volbách dále posílila svou pozici největší frakce v parlamentu. Přední strana zelených ztratila půdu pod nohama.

Obavy z migrace tak zvítězily nad obavami ze změny klimatu a tání ledovců. Hlasování však pravděpodobně nezmění složení švýcarské vlády, informovala agentura Reuters.

Televizní stanice SSR uvedla, že pravicová Švýcarská lidová strana je na dobré cestě získat v celostátním hlasování 29 procent hlasů. To je nárůst o téměř 3,5 procenta ve srovnání s posledními volbami před čtyřmi lety.

Strana vedla kampaň postavenou na snaze zabránit tomu, aby počet obyvatel země – v současnosti 8,7 milionu lidí – přesáhl 10 milionů. „Máme problémy s imigrací, nelegálními přistěhovalci a problémy s bezpečností dodávek energie,“ řekl šéf SVP Marco Chiesa. „Už máme azylový chaos… Populace 10 milionů lidí ve Švýcarsku je téma, které opravdu musíme vyřešit.“

Socialisté posílili téměř o 0,5 procentního bodu, zatímco Zelení ztratili více než 4 procentní body a podle exit pollu klesli pod 10 procent.

Volby 200členné dolní komory, známé jako Národní rada a 46členné státní rady, horní komory, udají tón směřování švýcarské politiky. Bohatá alpská země přizpůsobuje svůj obraz „neutrální“ zemi mimo Evropskou unii, píše server Euronews.

Tři hlavní obavy Švýcarů

Hlasování by mohlo naznačit, jak další část evropských voličů přemýšlí o pravicově populistické politice a potřebě utrácet peníze a zdroje na boj proti globálnímu oteplování v době rostoucí inflace. Ta totiž ovlivňuje občany dokonce i v prosperujícím Švýcarsku.

Nejvíce křesel v parlamentu má aktuálně pravicová Švýcarská lidová strana s více než čtvrtinou křesel v dolní komoře, následovaná socialisty s 39. Nová formace, která si říká „Centrum“, zrozená v roce 2021 fúzí středopravých křesťansko-demokratických a „buržoazně demokratických“ stran, v parlamentním hlasování debutuje. Mohla by zastínit liberální stranu volného trhu jako třetí největší strana v dolní komoře.

Průzkumy naznačují, že Švýcaři mají tři hlavní starosti: rostoucí poplatky za povinný systém zdravotního pojištění založený na volném trhu, klimatickou změnu, která narušuje četné švýcarské ledovce a obavy z migrantů a imigrace.

Parlamentní hlasování je jedním ze dvou hlavních způsobů, kterými 8,5 milionu obyvatel Švýcarska vede svou zemi. Dalším jsou pravidelná referenda, která se konají obvykle čtyřikrát ročně. Týkají se libovolného počtu politických rozhodnutí a stanoví vodítka, kterými se musí parlament řídit při navrhování a schvalování legislativy.

Reklama

Doporučujeme

Trumpova administrativa zvažuje oslabení ochrany kriticky ohrožené velryby

Americká vláda zvažuje změnu pravidla, které nutí lodě zpomalit v oblastech výskytu severoatlantské pravé velryby. Ochranáři varují, že by to mohlo ohrozit jeden z posledních zbytků tohoto druhu.

Při pádu tankovacího letounu v Iráku zahynuli čtyři američtí vojáci, další dva se pohřešují

Čtyři ze šesti členů posádky amerického tankovacího letounu KC-135 zahynuli při čtvrteční havárii stroje na západě Iráku. Pátrání po zbývajících dvou pokračuje, přičemž okolnosti incidentu vyšetřuje americká armáda. Letadlo bylo nasazeno v operacích Spojených států proti Íránu, které začaly 28. února.

Íránské revoluční gardy hrozí, že tvrdě zakročí proti případným demonstrantům

Íránské revoluční gardy dnes varovaly, že reakce na případné protivládní protesty bude tvrdší než v lednu, kdy byly zabity tisíce lidí, píše agentura AFP. Prohlášení přichází v době pokračujících americko-izraelských úderů na Írán, na které Teherán reaguje útoky na Izrael a na americké základny na Blízkém východě. Podle organizace NetBlocks, která monitoruje kybernetickou bezpečnost a přístup k internetu, je v Íránu internet zablokovaný už 14 dní.

Teroristický režim v Íránu naprosto ničíme, napsal na síti Trump

Spojené státy naprosto ničí teroristický režim v Íránu - vojensky, ekonomicky i jinak. Na své síti Truth Social tak zrekapituloval dosavadní vývoj americko-izraelské války proti islámské republice americký prezident Donald Trump. Ve svém příspěvku v noci na dnešek uvedl, že je mu "ctí zabíjet vyšinuté šmejdy", tedy vysoké představitele íránského teokratického režimu, a postěžoval si přitom na obraz války v části amerických médií.

Bessent: Dočasně rušíme sankce na ruskou ropu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek dočasně zrušila sankce uvalené na ruskou ropu naloženou na tankerech na moři ve snaze stabilizovat světové trhy s energií, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Rusko z toho podle něj finančně těžit nebude. Ceny ropy mírně klesly.

Ruský dron zasáhl budovu knihovny v Černihivské oblasti

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. S odvoláním na místní vojenskou správu to napsal server Ukrajinska pravda. Cílem ruského útoku se znovu stala přístavní infrastruktura na jihu Ukrajiny. Ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska, vyplývá z hlášení úřadů.

Kuba nečekaně oznámila propuštění 51 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila propuštění 51 vězňů. Jde o nečekaný krok, který přišel v době, kdy na latinskoamerickou zemi vyvíjí tlak americký prezident Donald Trump. Začátkem roku tam zakázal vyvážet ropu pod hrozbou sankcí.

Chilský architekt Smiljan Radić získal Pritzkerovu cenu za architekturu

Jedno z nejprestižnějších ocenění ve světě architektury letos putuje do Chile. Pritzkerovu cenu získal architekt Smiljan Radić, jehož práce spojuje experiment, cit pro krajinu i neobvyklé materiály. Jeho stavby často působí křehce, ale zároveň vytvářejí silné a nezapomenutelné prostory.

Synagogu v Michiganu napadl střelec, média informovala o jeho smrti

Muž vyzbrojený puškou dnes ve West Bloomfieldu v americkém státě Michigan najel vozem do budovy synagogy, příslušníci bezpečnostních sborů ho následně zastřelili. Napsala to agentura AP. Ta předtím informovala o přestřelce s policií a o tom, že žádné oběti nejsou hlášeny.

Saudi Aramco jedná o nákupu ukrajinských dronů

Saúdský ropný gigant Saudi Aramco jedná nejméně se dvěma ukrajinskými firmami o nákupu záchytných dronů, které by mohly chránit jeho ropná pole před íránskými útoky. Firma se snaží tyto systémy zajistit co nejrychleji.

Schillerová odmítá snížení daní na paliva

Růst cen pohonných hmot po útoku Spojených států a Izraele na Írán znovu otevřel debatu o tom, jestli má stát zasáhnout přes daně. Zatímco v roce 2022 hnutí ANO tlačilo na jejich snížení, teď jeho ministři podobný krok odmítají.

Izrael silně bombarduje centrum Bejrútu, zabil podle agentur ředitele fakulty

Izraelská armáda intenzivně bombarduje centrum Bejrútu, píše agentura Reuters. Dva údery zasáhly budovu v hustě obydlené čtvrti Bášúra, která leží nedaleko od populárních čtvrtí Ašrafíja a Hamra. Izraelský úder na libanonskou veřejnou univerzitu zabil ředitele přírodovědecké fakulty v Bejrútu Husejna Bazího a jeho asistenta, píše libanonský deník Naharnet. Izraelská armáda dnes podle libanonského deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) varovala, že provede rozsáhlé údery proti militantnímu hnutí Hizballáh po celém Bejrútu.

Barbra Streisand získá v Cannes Zlatou palmu za celoživotní přínos kinematografii

Barbra Streisand patří mezi nejvýraznější osobnosti světové kultury posledních desetiletí. Legendární zpěvačka, herečka a režisérka nyní získá další významné ocenění. Festival v Cannes jí letos udělí čestnou Zlatou palmu za celoživotní přínos filmu a umění.

Soud poslal do vězení 19 lidí za teroristický útok na předměstí Moskvy. Většina dostala doživotí

Ruský vojenský soud odsoudil devatenáct lidí v souvislosti s teroristickým útokem na koncertní sál Crocus City Hall nedaleko Moskvy. Při střelbě a následném požáru v březnu 2024 zahynulo 149 lidí a více než 500 dalších utrpělo zranění. Podle ruských úřadů šlo o nejkrvavější masovou střelbu v zemi za posledních dvacet let.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama