ZprávyŠvýcarsko se ve volbách posouvá doprava. Důvodem je strach z migrace

Švýcarsko se ve volbách posouvá doprava. Důvodem je strach z migrace

Problémy včetně změny klimatu, rostoucích nákladů na zdravotní péči a migrace jsou považovány za největší obavy švýcarských voličů. Nedělní parlamentní volby však posouvají Švýcarsko doprava. Informovala o tom agentura Reuters či server Euronews.

Předvolební průzkumy provedené pro švýcarskou veřejnoprávní televizi ukázaly, že pravicová populistická strana země pravděpodobně v nedělních parlamentních volbách dále posílila svou pozici největší frakce v parlamentu. Přední strana zelených ztratila půdu pod nohama.

Obavy z migrace tak zvítězily nad obavami ze změny klimatu a tání ledovců. Hlasování však pravděpodobně nezmění složení švýcarské vlády, informovala agentura Reuters.

Televizní stanice SSR uvedla, že pravicová Švýcarská lidová strana je na dobré cestě získat v celostátním hlasování 29 procent hlasů. To je nárůst o téměř 3,5 procenta ve srovnání s posledními volbami před čtyřmi lety.

Strana vedla kampaň postavenou na snaze zabránit tomu, aby počet obyvatel země – v současnosti 8,7 milionu lidí – přesáhl 10 milionů. „Máme problémy s imigrací, nelegálními přistěhovalci a problémy s bezpečností dodávek energie,“ řekl šéf SVP Marco Chiesa. „Už máme azylový chaos… Populace 10 milionů lidí ve Švýcarsku je téma, které opravdu musíme vyřešit.“

Socialisté posílili téměř o 0,5 procentního bodu, zatímco Zelení ztratili více než 4 procentní body a podle exit pollu klesli pod 10 procent.

Volby 200členné dolní komory, známé jako Národní rada a 46členné státní rady, horní komory, udají tón směřování švýcarské politiky. Bohatá alpská země přizpůsobuje svůj obraz „neutrální“ zemi mimo Evropskou unii, píše server Euronews.

Tři hlavní obavy Švýcarů

Hlasování by mohlo naznačit, jak další část evropských voličů přemýšlí o pravicově populistické politice a potřebě utrácet peníze a zdroje na boj proti globálnímu oteplování v době rostoucí inflace. Ta totiž ovlivňuje občany dokonce i v prosperujícím Švýcarsku.

Nejvíce křesel v parlamentu má aktuálně pravicová Švýcarská lidová strana s více než čtvrtinou křesel v dolní komoře, následovaná socialisty s 39. Nová formace, která si říká „Centrum“, zrozená v roce 2021 fúzí středopravých křesťansko-demokratických a „buržoazně demokratických“ stran, v parlamentním hlasování debutuje. Mohla by zastínit liberální stranu volného trhu jako třetí největší strana v dolní komoře.

Průzkumy naznačují, že Švýcaři mají tři hlavní starosti: rostoucí poplatky za povinný systém zdravotního pojištění založený na volném trhu, klimatickou změnu, která narušuje četné švýcarské ledovce a obavy z migrantů a imigrace.

Parlamentní hlasování je jedním ze dvou hlavních způsobů, kterými 8,5 milionu obyvatel Švýcarska vede svou zemi. Dalším jsou pravidelná referenda, která se konají obvykle čtyřikrát ročně. Týkají se libovolného počtu politických rozhodnutí a stanoví vodítka, kterými se musí parlament řídit při navrhování a schvalování legislativy.

Doporučujeme

Bílý dům propaguje levné pumpy Freedom Fuel

Ve Spojených státech se objevila síť čerpacích stanic Freedom Fuel, která láká na levnější benzin než konkurence v okolí. Bílý dům projekt výrazně propaguje jako ukázku snahy prezidenta Donalda Trumpa srazit ceny u pump. Provozovatel je ale soukromá firma a administrativa tvrdí, že benzin nijak nedotuje.

Svět překvapivě odolává šokům z Blízkého východu. Analytici vysvětlují proč

Po eskalaci napětí mezi USA a Íránem z počátku týdne se opět téměř zastavila doprava v Hormuzském průlivu. Ceny ropy se přitom drží hluboko pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. Podle odborníků se trh na současnou situaci adaptoval. To však neznamená, že ceny černé zlato nemohou prudce růst. K největšímu poklesu tranzitů došlo podél ománského pobřeží.

Tvrdý úder u Krymu. Ukrajina zasáhla desítky lodí ruské stínové flotily

Ukrajina v posledních dnech intenzivně útočila na lodě poblíž Ruskem okupovaného poloostrova Krym. Kyjev se tak snaží oblast odříznout od námořních logistických a zásobovacích tras. Podle ukrajinské armády se pomocí dronů podařilo zasáhnout desítky plavidel. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval vládu k udělení dotací na zdražující palivo na Krymu.

Coinbase mění vedení právního týmu

Coinbase čeká výrazná změna ve vedení. Z pozice hlavního právníka odchází Paul Grewal, který šest let patřil k nejviditelnějším tvářím burzy v právních sporech i politickém boji kryptoměnového sektoru ve Washingtonu. Firma zároveň posiluje tým, který má pomoci s další expanzí a prosazováním pravidel pro digitální aktiva.

Matka kanibalka? Žena v Austrálii obviněná z vraždy svého čtyřletého syna podle policie snědla jeho části

Policie v Novém Jižním Walesu v Austrálii řeší hrůzný případ vraždy malého dítěte, kterou má na svědomí jeho matka. Ta se podle policie sama přiznala k tomu, že části svého syna uvařila a snědla.

Klimatické cíle Googlu požírá hladová umělá inteligence

Společnost Google v nové zprávě přiznává rostoucí spotřebu elektřiny a emise v důsledku masivního budování infrastruktury umělé inteligence (AI). Na vině jsou zejména datová centra, která jsou energeticky extrémně náročná a navíc spotřebují obrovské množství vody k chlazení. Podobnou zprávu zveřejnila i společnost Amazon – také v jejím případě vzrostla spotřeba elektřiny i emise.

Německo se s USA dohodlo na nákupu střel Tomahawk a jejich rozmístění v zemi

Německo se s vládou USA dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl dnes podle agentur Reuters a DPA kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se dlouhodobě o tyto střely zajímá, původně ohlášené rozmístění amerického praporu s tomahawky v Německu ale zrušil americký prezident Donald Trump, spolková republika proto jako řešení viděla nákup těchto střel.

Americké útoky v Íránu zabily 14 lidí a dalších 78 zranily

Americké útoky za poslední dva dny v Íránu zabily 14 lidí a dalších 78 zranily, uvedlo dnes podle agentury AFP íránské ministerstvo zdravotnictví. Železniční spojení mezi Teheránem a Mašhadem, kde má být dnes pohřben bývalý íránský vůdce Alí Chameneí, bylo kvůli americkým útokům přerušeno.

Ceny ropy rostou a doprava v Hormuzském průlivu téměř stojí

Ceny ropy rostou a indexy klesají po amerických a íránských úderech a prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že příměří pro něj skončilo. Šéf Bílého domu také pohrozil opětovnou blokádou íránských přístavů. Zhroucení dohody by znamenalo i obnovené riziko, že se Spojené státy pokusí obsadit pro Teherán strategicky důležitý ostrov Charg.

V indickém Dillí zahynuli čtyři lidé, když se při deštích zřítila budova

Nejméně čtyři lidé zahynuli v indickém hlavním městě Dillí, kde se během silných monzunových dešťů ve středu zřítila rozestavěná budova. Intenzivní deště zažívá také indický stát Maháráštra; ve městě Puné se sesunula obří skládka na třípodlažní budovu.

Bouře Maysak, která zasáhla jižní Čínu, si podle nové bilance vyžádala 39 obětí

Téměř čtyři desítky mrtvých si podle nové bilance vyžádala tropická bouře Maysak, která tento týden zasáhla jižní oblasti Číny. Většina obětí je spojená s protrženou přehradou ve městě Nan-ning v oblasti Kuang-si, kde zahynulo nejméně 26 lidí, informoval dnes zástupce starosty města Ting Wej, kterého citovala agentura AP.

Kryptoměny se chystají na hrozbu kvantových počítačů

Kryptoměnový sektor začíná řešit riziko, které už nezní jako vzdálený scénář ze sci-fi. Vývoj kvantových počítačů může v budoucnu ohrozit šifrování, na němž stojí digitální peněženky i samotné transakce. Firmy proto připravují obranu, i když příliš rychlý přechod na nová řešení může podle části odborníků přinést další slabiny.

Trump slíbil Ukrajině licenci na výrobu střel Patriot

Spojené státy chtějí umožnit Ukrajině vyrábět střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Oznámil to americký prezident Donald Trump po jednání s Volodymyrem Zelenským na summitu NATO v Ankaře. Pokud se plán uskuteční, půjde o významný posun v americké podpoře Kyjeva.

Izraelské útoky v Gaze zabily nejméně devět lidí včetně dvou dětí

Při izraelských vzdušných úderech a střelbě v Pásmu Gazy dnes zahynulo nejméně devět lidí, včetně dvou dětí ve věku 10 a šest let. S odvoláním na tamní zdravotnické zdroje to píše agentura Reuters. Izraelská armáda v útocích pokračuje navzdory příměří uzavřenému loni v říjnu. Izrael i teroristické hnutí Hamás se pravidelně obviňují z porušování tohoto příměří.

Je příměří u konce? USA a Írán na sebe opět útočí

Americká armáda uvedla, že dokončila poslední sérii útoků na Írán. Cílem úderů bylo oslabit Teherán v oblasti Hormuzského průlivu. V reakci na to se rozezněly sirény v Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru. Islámské revoluční gardy (IRGC) v prohlášení uvedly, že zasáhly tamní americké vojenské základny. Prezident Donald Trump prohlásil, že příměří pro něj skončilo. Diplomacie podle něj sice může pokračovat, ale nevidí v ní smysl.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama