Reklama
-0.2 C
Czech
Pátek 20. března 2026
ZprávyŠvýcarsko se ve volbách posouvá doprava. Důvodem je strach z migrace

Švýcarsko se ve volbách posouvá doprava. Důvodem je strach z migrace

Problémy včetně změny klimatu, rostoucích nákladů na zdravotní péči a migrace jsou považovány za největší obavy švýcarských voličů. Nedělní parlamentní volby však posouvají Švýcarsko doprava. Informovala o tom agentura Reuters či server Euronews.

Předvolební průzkumy provedené pro švýcarskou veřejnoprávní televizi ukázaly, že pravicová populistická strana země pravděpodobně v nedělních parlamentních volbách dále posílila svou pozici největší frakce v parlamentu. Přední strana zelených ztratila půdu pod nohama.

Obavy z migrace tak zvítězily nad obavami ze změny klimatu a tání ledovců. Hlasování však pravděpodobně nezmění složení švýcarské vlády, informovala agentura Reuters.

Televizní stanice SSR uvedla, že pravicová Švýcarská lidová strana je na dobré cestě získat v celostátním hlasování 29 procent hlasů. To je nárůst o téměř 3,5 procenta ve srovnání s posledními volbami před čtyřmi lety.

Strana vedla kampaň postavenou na snaze zabránit tomu, aby počet obyvatel země – v současnosti 8,7 milionu lidí – přesáhl 10 milionů. „Máme problémy s imigrací, nelegálními přistěhovalci a problémy s bezpečností dodávek energie,“ řekl šéf SVP Marco Chiesa. „Už máme azylový chaos… Populace 10 milionů lidí ve Švýcarsku je téma, které opravdu musíme vyřešit.“

Socialisté posílili téměř o 0,5 procentního bodu, zatímco Zelení ztratili více než 4 procentní body a podle exit pollu klesli pod 10 procent.

Volby 200členné dolní komory, známé jako Národní rada a 46členné státní rady, horní komory, udají tón směřování švýcarské politiky. Bohatá alpská země přizpůsobuje svůj obraz „neutrální“ zemi mimo Evropskou unii, píše server Euronews.

Tři hlavní obavy Švýcarů

Hlasování by mohlo naznačit, jak další část evropských voličů přemýšlí o pravicově populistické politice a potřebě utrácet peníze a zdroje na boj proti globálnímu oteplování v době rostoucí inflace. Ta totiž ovlivňuje občany dokonce i v prosperujícím Švýcarsku.

Nejvíce křesel v parlamentu má aktuálně pravicová Švýcarská lidová strana s více než čtvrtinou křesel v dolní komoře, následovaná socialisty s 39. Nová formace, která si říká „Centrum“, zrozená v roce 2021 fúzí středopravých křesťansko-demokratických a „buržoazně demokratických“ stran, v parlamentním hlasování debutuje. Mohla by zastínit liberální stranu volného trhu jako třetí největší strana v dolní komoře.

Průzkumy naznačují, že Švýcaři mají tři hlavní starosti: rostoucí poplatky za povinný systém zdravotního pojištění založený na volném trhu, klimatickou změnu, která narušuje četné švýcarské ledovce a obavy z migrantů a imigrace.

Parlamentní hlasování je jedním ze dvou hlavních způsobů, kterými 8,5 milionu obyvatel Švýcarska vede svou zemi. Dalším jsou pravidelná referenda, která se konají obvykle čtyřikrát ročně. Týkají se libovolného počtu politických rozhodnutí a stanoví vodítka, kterými se musí parlament řídit při navrhování a schvalování legislativy.

Reklama

Doporučujeme

Ruské útoky si vyžádaly životy čtyř lidí, uvedly ukrajinské úřady

Rusko při dnešních útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V noci ruské drony podle ukrajinských činitelů zasáhly obytné domy v Oděse, kde tři lidé utrpěli zranění, a ve středu večer ruský bezpilotní letoun ve Lvově zaútočil na sídlo tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku hlášen jeden mrtvý.

Trump oznámil, že neplánuje vyslat do Íránu americké jednotky

Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Kryptofirmy v Emirátech zatím fungují navzdory válce s Íránem

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem zatím podle Reuters výrazně nenarušila fungování kryptofirem ve Spojených arabských emirátech. Zatímco energetika a doprava v regionu čelí problémům, kryptosektor těží z toho, že většina jeho byznysu funguje online a na dálku.

Útok na plynové pole v Íránu zvýšil napětí na Blízkém východě

Izraelský úder na íránské plynové pole South Pars dál zvyšuje napětí na Blízkém východě a prohlubuje obavy o dodávky energií. Jde o další posun ve válce, která už zasáhla i klíčovou infrastrukturu v Perském zálivu a dál tlačí vzhůru ceny ropy a plynu.

Přechod Rafah z Gazy do Egypta byl znovu otevřen, přešel omezený počet osob

Hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta kontrolovaný Izraelem byl dnes poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně, píše AFP s odvoláním na činitele egyptské pohraniční policie.

Babiš v Bruselu znovu tlačí na změnu emisních povolenek

Premiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu znovu otevřel téma emisních povolenek. Tvrdí, že současný systém EU ETS zvyšuje tlak na český průmysl i ceny energií, a Česko proto chce jeho rychlou revizi. Do debaty navíc vstupují i rostoucí obavy z drahých energií v době dalšího napětí na Blízkém východě.

Nebezpečná eskalace: Ceny ropy a plynu dál kvůli válce s Íránem rostou

Ceny ropy a plynu ve čtvrtek výrazně vzrostly poté, co útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě prohloubily obavy z globálního nedostatku surovin, píše server CNBC. Trhy reagují na rychlou eskalaci konfliktu, která začíná zasahovat samotné jádro světových dodávek.

Babiš se obává růstu cen plynu, útok Izraele označil za nepochopitelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. Útok Izraele označil za nepochopitelný. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit EU v Bruselu.

Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu

Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.

FBI vyšetřuje bývalého šéfa protiteroristického střediska USA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje již bývalého ředitele Národního protiteroristického centra (NCTC) Joea Kenta kvůli údajnému úniku informací. Dlouholetý spojenec prezidenta Donalda Trumpa rezignoval na svou pozici kvůli nesouhlasu s válkou s Íránem.

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.

Letadlová loď USA zapojená do války proti Íránu kvůli opravám zakotví na Krétě

Americká letadlová loď USS Gerald Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama