Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes varoval Čínu před dodávkami smrtících zbraní do Ruska. Podpořilo by to podle něj nezákonnou válku, napsala agentura Reuters. Stoltenberg, který dnes představil výroční zprávu Severoatlantické aliance za loňský rok, své prohlášení učinil ve chvíli, kdy v Moskvě jednají ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching.
„Neviděli jsme žádný důkaz o tom, že Čína dodává Rusku smrtící zbraně, ale zaznamenali jsme určité známky toho, že to byla ruská žádost a že se jedná o záležitost, kterou Peking zvažují,“ řekl Stoltenberg novinářům v Bruselu.
China has been warned against giving arms to Russia.#breakingnews #worldnewshttps://t.co/tIsvoarZSx
— The Jerusalem Post (@Jerusalem_Post) March 21, 2023
„Čína by neměla Rusku poskytovat smrtící pomoc, to by znamenalo podporovat nezákonnou válku,“ dodal Stoltenberg.
Návštěva čínského prezidenta v Moskvě dnes pokračuje druhým dnem. Po pondělní neformální schůzce se šéfem Kremlu Si Ťin-pching pozval Putina v letošním roce do Číny. Návštěvu Ruska zakončí čínský vůdce ve středu.
Ze zprávy NATO za loňský rok, kterou dnes Stoltenberg zveřejnil, vyplývá, že sedm z 30 spojenců splnilo v roce 2022 alianční cíl poskytnout na vojenské výdaje dvě procenta HDP. To je o jednu zemi (Chorvatsko) méně než v roce 2021 před ruskou invazí na Ukrajinu. Severoatlantická aliance podle generálního tajemníka původně očekávala, že tento cíl letos splní devět zemí. Stoltenberg proto vyzval spojence, aby rychleji zvyšovali investice do obrany.
Dvě procenta HDP ze státního rozpočtu na obranu loni vyčlenily pobaltské země, Spojené státy, Řecko, Polsko a Británie. Česko se s 1,34 procenta HDP vydaného na obranu umístilo šesté odzadu.
„Není pochyb o tom, že musíme udělat více a musíme to udělat rychleji. Tempo, které máme, pokud jde o zvyšování výdajů na obranu, není dostatečně vysoké,“ řekl Stoltenberg. „V nebezpečnějším světě musíme do obrany investovat více,“ dodal.
Na summitu ve Walesu v roce 2014 se vedoucí představitelé NATO dohodli, že výdaje na obranu se do deseti let posunou nejméně ke dvěma procentům HDP. Toto rozhodnutí bylo tehdy reakcí na to, co bylo vnímáno jako vážně zhoršená bezpečnostní situace v Evropě několik měsíců po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym.
Téměř deset let po summitu ve Walesu a rok po ruské invazi na Ukrajinu zahájili spojenci NATO před několika týdny diskuse o tom, jak tento výdajový cíl upravit. Rozhodnutí se očekává na červencovém summitu NATO v Litvě a Stoltenberg prohlásil, že dvě procenta HDP považuje do budoucna za spodní hranici, nikoli za strop.
Několik spojenců prosazuje vyšší vojenské výdaje vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu, zatímco jiní se ke zvýšení závazku staví odmítavě.
