menu

15.8 C
Czech
Neděle 15. září 2024

Evropská centrální banka opět snižuje úrokové sazby, eurozóna bojuje s oslabující ekonomikou

Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla znovu snížit úrokové sazby, protože inflace klesá a hospodářský růst eurozóny zůstává slabý. Snížení o 25 bazických bodů přichází ve chvíli, kdy ekonomika balancuje na hranici recese a inflace se blíží cílové 2% hodnotě.

Ukrajina si přeje mírový summit s Ruskem a 150 státy, řekl premiér

Ukrajina by si přála zapojit do druhého mírového summitu představitele více než 150 zemí včetně Ruska, uvedl dnes na tiskové konferenci ukrajinský premiér Denys Šmyhal. První summit o míru na Ukrajině se konal letos v polovině června ve Švýcarsku, kam Rusko nebylo pozváno, ale kde se 80 z 92 zúčastněných zemí podepsalo pod závěrečné prohlášení. Šmyhal by si přál, aby druhý summit o míru následoval do konce letošního roku.

Státy EU definitivně schválily zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie

Sledujte nás na sítích

Evropská unie by měla do roku 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Potřebnou směrnici dnes definitivně schválila Rada EU, tedy členské státy nynější sedmadvacítky. Již v polovině září návrh odsouhlasili europoslanci. V roce 2021 činil unijní průměr podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě 22,1 procenta, v Česku byl 17,3 procenta.

Reklama

Současný cíl z roku 2018 stanovoval podíl obnovitelných zdrojů na 32 procent. Nová směrnice hovoří o zvýšení tohoto cíle na 42,5 procenta do roku 2030 s tím, že členským státům se doporučuje dosažení až 45 procent. „Jde o velký úspěch v rámci balíčku Fit for 55, který pomůže dosáhnout klimatického cíle EU, kterým je snížit emise Evropské unie do roku 2030 o nejméně 55 procent,“ uvedla španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberaová, jejíž země nyní EU předsedá. „Je to krok vpřed, který přispěje k dosažení klimatického cíle EU spravedlivým, cenově efektivním a konkurenceschopným způsobem,“ dodala.

Směrnice tak byla nyní formálně přijata, nyní bude zveřejněna v Úředním věstníku EU a o 20 dní později vstoupí v platnost. Členské státy budou mít od té doby 18 měsíců na to, aby ji převedly do svých národních právních předpisů.

Pokud jde o oblast dopravy, unijní země si podle směrnice budou muset vybrat, zda do roku 2030 zvýší podíl obnovitelných zdrojů v dopravě na 29 procent, nebo omezí intenzitu skleníkových plynů produkovaných jejich využitím v dopravě o 14,5 procenta. Průmysl by měl zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů o 1,6 procenta ročně.

Tuzemští energetičtí analytici už v minulých dnech označili cíl ve výši 42,5 procenta, který platí pro celou EU, jako velmi ambiciózní a možná až nereálný. Česko podle nich bude muset vlastní cíle výrazně navýšit, přičemž kromě energetiky bude nutný další rozvoj obnovitelných zdrojů i v dopravě a v průmyslu. V současnosti připravovaný Klimaticko-energetický plán počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů v Česku do roku 2030 na 30 procent. Návrh plánu zatím nereflektuje novou dohodu.

Reklama

Při projednávání směrnice vedly státy zásadní diskusi o možnostech využití jaderné energie prostřednictvím nízkoemisního vodíku, který se vyrábí elektrolýzou z vody za pomoci elektřiny z jádra. Skupina jeho zastánců včetně Francie nebo Česka prosazovala větší podíl nízkoemisního vodíku, odpůrci jako Rakousko či Německo jej chtěli vyloučit úplně. Konečný kompromis hovoří o tom, že v roce 2030 bude muset 42 procent vodíku využívaného v průmyslu pocházet z obnovitelných zdrojů, o pět let později tento podíl stoupne na 60 procent.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

Balkán zažil nejžhavější léto za více než 130 let s minimem srážek

Jihovýchodní Evropu letos sevřel horký vzduch ze západní Afriky a Středozemního moře. Balkán zaznamenal nejvyšší teploty za více než 130 let. Klima podle místních nepřipomíná Evropu, ale spíše Afriku. Vysychají řeky a je horší úroda. Navíc celý červenec a srpen pořádně nepršelo.

Demokratické země bojují za práva na pokojný protest, pak zatýkají klimatické aktivisty, varuje zpráva

Bohaté státy zastávající práva na pokojný protest kritizují ostatní země za potlačování demonstrací, samy však tvrdě zasahují proti klimatickým aktivistům. Upozorňuje na to nová zpráva zastánců lidských práv a boje proti změně klimatu z organizace Climate Rights International (CRI).
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

USA schválily prodej 32 stíhaček F-35 Rumunsku

Spojené státy schválily prodej 32 bitevníků s technologií stealth pro obtížnou zjistitelnost F-35A Rumunsku za 7,2 miliardy dolarů (přes 163 miliard korun). Informovalo o tom v pátek podle agentury AFP ministerstvo zahraničí USA.

Dva mrtvé a devět raněných si vyžádal ruský útok na ukrajinskou Sumskou oblast

Dva lidi byli zabiti a dalších devět zraněno při pátečním ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Oznámila to na platformě Telegram oblastní správa. V Kyjevě dnes brzy ráno trosky dronu zasáhly obecní budovu severně od centra města, oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko.

Biden přivítal Starmera v Bílém domě k jednání o Ukrajině a Blízkém východě

Americký prezident Joe Biden dnes přivítal v Bílém domě britského premiéra Keira Starmera za sílícího tlaku, aby Washington povolil Ukrajině používat dalekonosné západní zbraně k útokům na cíle v ruském týlu. Lídři před novináři uvedli, že budou jednat o Ukrajině a Blízkém východu, na otázky ohledně bojových omezení pro Kyjev nereagovali.

WHO schválila první vakcínu proti mpox pro dospělé

Světová zdravotnická organizace (WHO) udělila první povolení pro použití vakcíny proti nemoci mpox u dospělých. Jde podle ní o významný krok v boji proti tomuto virovému onemocnění v Africe, uvedla dnes agentura AP. Rozhodnutí umožní dárcům, jako jsou globální očkovací aliance Gavi nebo Dětský fond OSN (UNICEF), vakcínu nakupovat. Jedná se o vakcínu MVA-BN farmaceutické firmy Bavarian Nordic. Onemocnění mpox bylo dříve známé jako opičí neštovice.

Rusko vyhostilo šest britských diplomatů kvůli obvinění ze špionáže

Rusko rozhodlo o odebrání akreditace šesti britským diplomatům v Moskvě. Federální bezpečnostní služba (FSB) tvrdí, že má důkazy o jejich zapojení do špionážních a sabotážních aktivit, které měly za cíl ovlivňovat situaci na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Velká Británie a Spojené státy jednají o možnosti dodávek raket dlouhého doletu na Ukrajinu.
Reklama

DOPORUČUJEME

Balkán zažil nejžhavější léto za více než 130 let s minimem srážek

Jihovýchodní Evropu letos sevřel horký vzduch ze západní Afriky a Středozemního moře. Balkán zaznamenal nejvyšší teploty za více než 130 let. Klima podle místních nepřipomíná Evropu, ale spíše Afriku. Vysychají řeky a je horší úroda. Navíc celý červenec a srpen pořádně nepršelo.

Demokratické země bojují za práva na pokojný protest, pak zatýkají klimatické aktivisty, varuje zpráva

Bohaté státy zastávající práva na pokojný protest kritizují ostatní země za potlačování demonstrací, samy však tvrdě zasahují proti klimatickým aktivistům. Upozorňuje na to nová zpráva zastánců lidských práv a boje proti změně klimatu z organizace Climate Rights International (CRI).

Kvůli nedostatku vody se mohou ve světě rozhořet další války, varuje nová studie  

Na celém světě ubývá zdrojů pitné vody, což nakonec může vést k dalším válkám. Upozornil na to Francis Galgano, docent na katedře geografie a životního prostředí při Villanova University v Pensylvánii. Označil to za jednu z největších ekologických bezpečnostních výzev tohoto století.

Zatopenou řeckou vesnici po padesáti letech obnažuje změna klimatu

Úřady v Řecku nechaly vesnici Kallio zatopit koncem 70 let. Tam, kde se tyčil kostel obklopený domy, byla nádrž zásobující Atény pitnou vodou. Nyní, po téměř 50 letech, se začínají obrysy města zase objevovat, jak hladina nádrže kvůli horku klesá. Řecko je jedním z evropských států nejtvrději zasažených extrémními vlnami veder.

Guterres: Stoupající moře si přijde pro nás pro všechny

Tichomoří je nejohroženějším regionem světa klimatickými změnami a vzestupem mořské hladiny, přestože se na nich nepodílí. Nakonec si však stoupající moře přijde pro nás pro všechny. S takovým varováním přišel generální tajemník OSN António Guterres.  
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

USA schválily prodej 32 stíhaček F-35 Rumunsku

Spojené státy schválily prodej 32 bitevníků s technologií stealth pro obtížnou zjistitelnost F-35A Rumunsku za 7,2 miliardy dolarů (přes 163 miliard korun). Informovalo o tom v pátek podle agentury AFP ministerstvo zahraničí USA.

Dva mrtvé a devět raněných si vyžádal ruský útok na ukrajinskou Sumskou oblast

Dva lidi byli zabiti a dalších devět zraněno při pátečním ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Oznámila to na platformě Telegram oblastní správa. V Kyjevě dnes brzy ráno trosky dronu zasáhly obecní budovu severně od centra města, oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko.

Biden přivítal Starmera v Bílém domě k jednání o Ukrajině a Blízkém východě

Americký prezident Joe Biden dnes přivítal v Bílém domě britského premiéra Keira Starmera za sílícího tlaku, aby Washington povolil Ukrajině používat dalekonosné západní zbraně k útokům na cíle v ruském týlu. Lídři před novináři uvedli, že budou jednat o Ukrajině a Blízkém východu, na otázky ohledně bojových omezení pro Kyjev nereagovali.

WHO schválila první vakcínu proti mpox pro dospělé

Světová zdravotnická organizace (WHO) udělila první povolení pro použití vakcíny proti nemoci mpox u dospělých. Jde podle ní o významný krok v boji proti tomuto virovému onemocnění v Africe, uvedla dnes agentura AP. Rozhodnutí umožní dárcům, jako jsou globální očkovací aliance Gavi nebo Dětský fond OSN (UNICEF), vakcínu nakupovat. Jedná se o vakcínu MVA-BN farmaceutické firmy Bavarian Nordic. Onemocnění mpox bylo dříve známé jako opičí neštovice.

Rusko vyhostilo šest britských diplomatů kvůli obvinění ze špionáže

Rusko rozhodlo o odebrání akreditace šesti britským diplomatům v Moskvě. Federální bezpečnostní služba (FSB) tvrdí, že má důkazy o jejich zapojení do špionážních a sabotážních aktivit, které měly za cíl ovlivňovat situaci na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Velká Británie a Spojené státy jednají o možnosti dodávek raket dlouhého doletu na Ukrajinu.

Z ruského zajetí se vrátilo 49 Ukrajinců a Ukrajinek, uvedl Zelenskyj

Do vlasti se vrátilo z ruského zajetí 49 Ukrajinců a Ukrajinek, vojáků i civilistů, oznámil dnes na internetu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec podle médií uvedl, že zdravotní stav osvobozených krajanů je velmi vážný, mnozí v ruském zajetí zhubli o desítky kilogramů. Ruské úřady se dosud nevyjádřily, ruská média předpokládají, že do Ruska se vrátilo z ukrajinského zajetí 49 ruských vojáků. Většinu z nich podle ukrajinských médií tvoří Rusové, povolaní k povinné službě v ruské armádě a zajatí ukrajinskými silami v Kurské oblasti.

Maria Thérèse Tviberg ukončila kariéru ve 30 letech

Maria Thérèse Tviberg, norská lyžařka a mistryně světa, ve čtvrtek oznámila konec své kariéry. Ve 30 letech se rozhodla skončit po sérii zranění, která výrazně ovlivnila její poslední sezóny. Tviberg tak odchází s titulem mistryně světa a olympijskou medailí na kontě.

Střední Evropa se připravuje na záplavy, výše v Alpách se čeká vydatné sněžení

Východní a jihovýchodní části Německa se připravují na lijáky provázené silným nárazovým větrem, které zvednou hladiny vodních toků. Německá meteorologická služba (DWD) zároveň varuje před vydatným sněžením ve vyšších polohách Alp. V několika regionech na jihu a jihozápadě Polska platí nejvyšší stupeň povodňového nebezpečí, někde hrozí bleskové povodně.
Reklama
Reklama