ZprávyŠpanělsko schválilo kontroverzní zákon, který dovolí lidem změnit pohlaví na občanském průkazu

Španělsko schválilo kontroverzní zákon, který dovolí lidem změnit pohlaví na občanském průkazu

Španělsko schválilo zákon o právech transsexuálů, který umožňuje každému, kdo dosáhl věku 16 let, změnit pohlaví v občanském průkazu. Informuje o tom BBC, France24 a další servery.

Zákon byl schválen 188 hlasy pro a 150 proti a nyní se přesouvá do Senátu ke konečnému schválení. O změnu usilovala levicová strana Podemos, která je součástí koaliční vlády se socialistickou stranou premiéra Pedra Sáncheze.

Jak ale píše BBC, návrh zákona rozdělil španělskou feministickou lobby. Někteří z jejich kruhů varují, že by kontroverzní zákon mohl ve skutečnosti narušit práva žen.

Pokud bude schválen, umožní každému od 16 let změnit si pohlaví, což bude muset po třech měsících potvrdit. Osoby starší 12 let mohou za určitých podmínek požádat o změnu. Doposud žadatelé potřebovali lékařskou diagnózu genderové dysforie (pocit nesouladu mezi biologickým pohlavím a genderovou identitou). Nutný byl také doklad o hormonální léčbě po dobu dvou let. Nezletilí potřebovali i souhlas soudu.

Během rozpravy ministryně pro rovnost Irene Montero (Podemos) – uvedla, že zákon „odpatologizuje“ život transsexuálů a zaručuje jejich práva.

Trans ženy jsou ženy,“ řekla Montero, která se důrazně zasazuje o genderovou sebeidentifikaci. Odpor proti zákonu kritizovala jako „transfobii“.

Rozkol mezi feministkami

Tento krok však rozdělil feministické hnutí v zemi a odhalil rozpory uvnitř vládní koalice. I sami členové Sánchezovy Socialistické strany zákon kritizují. „Když nadřazujeme gender biologickému pohlaví, nezdá se mi to jako krok vpřed progresivním směrem, ale jako krok zpět,“ řekla Carmen Calvo, bývalá Sánchezova místopředsedkyně vlády. „Stát musí transsexuálům poskytnout odpovědi, ale pohlaví není ani dobrovolné, ani volitelné,“ dodala.

Napětí kolem této legislativy přimělo socialistickou LGBTQ aktivistku Carlu Antonelli – první a jedinou transsexuální ženu, která se stala zákonodárkyní – k tomu, aby po desetiletích aktivismu ze strany vystoupila. „Byli jsme svědky toho, jak se část socialistické strany a feministického hnutí změnila z obhajoby práv trans menšiny na bezohledný bojkot naší existence,“ cituje její vyjádření France24.

Kritici tvrdí, že zákon by mohl ohrozit práva žen. Umožní podle nich mužům, kteří se sami identifikují jako ženy, soutěžit v ženských sportech nebo žádat o přeřazení do ženských věznic. Vyjádřili také obavy ohledně práva nezletilých osob na sebeurčení pohlaví.

Devět dalších evropských zemí již přijalo systémy sebeurčení pro právní uznání pohlaví, včetně Irska, Dánska, Norska, Portugalska a Švýcarska. Také skotský parlament podpořil návrh zákona, který by lidem usnadnil změnu jejich zákonného pohlaví.

Reklama

Doporučujeme

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama