ZprávyŠpanělsko schválilo kontroverzní zákon, který dovolí lidem změnit pohlaví na občanském průkazu

Španělsko schválilo kontroverzní zákon, který dovolí lidem změnit pohlaví na občanském průkazu

Španělsko schválilo zákon o právech transsexuálů, který umožňuje každému, kdo dosáhl věku 16 let, změnit pohlaví v občanském průkazu. Informuje o tom BBC, France24 a další servery.

Zákon byl schválen 188 hlasy pro a 150 proti a nyní se přesouvá do Senátu ke konečnému schválení. O změnu usilovala levicová strana Podemos, která je součástí koaliční vlády se socialistickou stranou premiéra Pedra Sáncheze.

Jak ale píše BBC, návrh zákona rozdělil španělskou feministickou lobby. Někteří z jejich kruhů varují, že by kontroverzní zákon mohl ve skutečnosti narušit práva žen.

Pokud bude schválen, umožní každému od 16 let změnit si pohlaví, což bude muset po třech měsících potvrdit. Osoby starší 12 let mohou za určitých podmínek požádat o změnu. Doposud žadatelé potřebovali lékařskou diagnózu genderové dysforie (pocit nesouladu mezi biologickým pohlavím a genderovou identitou). Nutný byl také doklad o hormonální léčbě po dobu dvou let. Nezletilí potřebovali i souhlas soudu.

Během rozpravy ministryně pro rovnost Irene Montero (Podemos) – uvedla, že zákon „odpatologizuje“ život transsexuálů a zaručuje jejich práva.

Trans ženy jsou ženy,“ řekla Montero, která se důrazně zasazuje o genderovou sebeidentifikaci. Odpor proti zákonu kritizovala jako „transfobii“.

Rozkol mezi feministkami

Tento krok však rozdělil feministické hnutí v zemi a odhalil rozpory uvnitř vládní koalice. I sami členové Sánchezovy Socialistické strany zákon kritizují. „Když nadřazujeme gender biologickému pohlaví, nezdá se mi to jako krok vpřed progresivním směrem, ale jako krok zpět,“ řekla Carmen Calvo, bývalá Sánchezova místopředsedkyně vlády. „Stát musí transsexuálům poskytnout odpovědi, ale pohlaví není ani dobrovolné, ani volitelné,“ dodala.

Napětí kolem této legislativy přimělo socialistickou LGBTQ aktivistku Carlu Antonelli – první a jedinou transsexuální ženu, která se stala zákonodárkyní – k tomu, aby po desetiletích aktivismu ze strany vystoupila. „Byli jsme svědky toho, jak se část socialistické strany a feministického hnutí změnila z obhajoby práv trans menšiny na bezohledný bojkot naší existence,“ cituje její vyjádření France24.

Kritici tvrdí, že zákon by mohl ohrozit práva žen. Umožní podle nich mužům, kteří se sami identifikují jako ženy, soutěžit v ženských sportech nebo žádat o přeřazení do ženských věznic. Vyjádřili také obavy ohledně práva nezletilých osob na sebeurčení pohlaví.

Devět dalších evropských zemí již přijalo systémy sebeurčení pro právní uznání pohlaví, včetně Irska, Dánska, Norska, Portugalska a Švýcarska. Také skotský parlament podpořil návrh zákona, který by lidem usnadnil změnu jejich zákonného pohlaví.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama