Europoslanci chtějí v EU výraznější ochranu nezletilých na internetu, včetně zavedení věkové hranice 16 let k využívání určitých platforem a zákazu nejnebezpečnějších návykových praktik.
Parlament k tématu vydal zprávu, kterou poslanci ve čtvrtek podpořili 483 hlasy (92 bylo proti a 86 se zdrželo hlasování). Vyjádřili v ní hluboké znepokojení nad riziky ohrožujícími fyzické a duševní zdraví nezletilých na internetu a vyzvali k jejich přísnější ochraně před manipulativními taktikami, které mohou zvyšovat závislost a zhoršovat schopnost dětí soustředit se a zdravě interagovat s online obsahem.
Parlament chce pomoci rodičům, aby měli pohyb svých dětí na internetu pod kontrolou a děti se na něm angažovaly přiměřeně svému věku. Navrhuje proto zavést v celé unii jednotnou minimální věkovou hranici 16 let, pod kterou by děti neměly přístup k sociálním médiím, platformám pro sdílení videí ani AI společníkům. Děti ve věku 13 až 16 let by na ně měly přístup pouze se souhlasem rodičů.
Poslanci zároveň podpořili kroky komise směřující k vyvinutí evropské peněženky digitální identity (eID) a unijní aplikace k ověřování věku uživatelů. Zdůraznili přitom, že systémy ověřování věku musí být přesné a zachovávat soukromí nezletilých, přičemž dané systémy nezbavují platformy odpovědnosti za bezpečnost a věkovou přiměřenost jejich produktů.
Navrhli dokonce, že v případech vážného a trvalého porušování předpisů, zejména těch o ochraně nezletilých a ověřování věku, by nesli osobní odpovědnost vrcholní manažeři platforem. Tím by vzrostla motivace evropské nařízení o digitálních službách a další relevantní předpisy dodržovat.
Parlament dále ve vztahu k mladistvým žádá:
- zákaz nejnebezpečnějších návykových praktik a defaultní blokování dalších návykových prvků (mj. nekonečného rolování, automatického přehrávání, opětovného načítání obsahu přejetím prstem, systémy odměn a škodlivé gamifikační praktiky),
- zákaz internetových stránek, které nesplňují předpisy EU,
- opatření k boji proti přesvědčovacím technologiím, jako jsou cílená reklama, influencerský marketing, návykový design a temné vzorce, v rámci připravovaného aktu o digitální spravedlnosti, (14)
- zákaz doporučovacích systémů pro mladistvé založených na profilování a interakci s uživateli,
- aplikaci pravidel zakotvených v nařízení o digitálních službách na online video platformy a postavení lootboxů a dalších herních prvků založených na náhodě mimo zákon (sem patří herní měny, kola štěstí, mechanismy „chceš-li jít dál, zaplať“ apod.),
- ochranu nezletilých před komerčním vykořisťováním, mimo jiné tím, že platformy budou mít zakázáno nabízet finanční pobídky dětským influencerům,
- co nejrychlejší řešení etických a právních rizik, která přináší nástroje generativní AI včetně deepfakes, chatbotů plnících funkci společníků, agentů AI a svlékacích aplikací využívajících AI (generujících zmanipulované obrázky jednotlivců bez jejich souhlasu).
Zmíněná zpráva odkazuje na výzkum, podle něhož 97 procent mladých lidí používá internet každý den a 78 procent dětí ve věku 13 až 17 let kontroluje své mobilní zařízení nejméně jednou za hodinu. Současně každý čtvrtý nezletilý vykazuje známky „problematického“ nebo „dysfunkčního“ používání chytrého telefonu, tedy vzorce chování poukazující na závislost.
Podle průzkumu Eurobarometr z roku 2025 si více než 90 procent Evropanů myslí, že lepší ochranu dětí na internetu je naprosto nutné zajistit co nejdříve, zejména ve vztahu k sociálním médiím a jejich škodlivému vlivu na duševní zdraví (93 %), kyberšikaně (92 %) a efektivnímu omezení přístupu k obsahu nepřiměřenému věku uživatele (92 %).
Členské státy již začínají jednat a zavádějí opatření, k nimž patří stanovení věkové hranice a různé ověřovací systémy.
