Německým slovem roku se letos stal výraz Zeitenwende, který znamená změnu doby či dějinný obrat. Toto slovo často používá kancléř Olaf Scholz, když hovoří o ruském vojenském vpádu na Ukrajinu a jeho následcích. Společnost pro německý jazyk (GfdS), která dnes slovo roku vyhlásila, do první desítky vybrala i další spojení související s ruskou invazí. Následky ruské agrese vytlačily do pozadí výrazy související s pandemií nemoci covid-19, které žebříčku dominovaly předchozí dva roky.
Jazykovědci poznamenávají, že Zeitenwende není vůbec novým slovem, neboť se používá mimo jiné se začátkem našeho letopočtu nebo s přelomem historických epoch. Nyní se stalo aktuální kvůli válce na Ukrajině. Kancléř Scholz opakovaně hovoří o tom, že ruská útočná válka znamená dějinný přelom v historii Evropy.
„Zeitenwende“ ist das Wort des Jahres https://t.co/qjYV8qgxoA
— tagesschau Eil (@tagesschau_eil) December 9, 2022
S ruskou invazí a jejími následky souvisejí i další výrazy, které GfdS vybrala. Na druhém místě je spojení válka za mír (Krieg um Frieden), který se podle jazykovědců může zdát absurdním. „Pro moskevskou propagandu se jedná o speciální vojenskou operaci, pro mnoho dalších, zejména pro NATO, je to čistě agresivní válka,“ uvedla GfdS. Poznamenala, že i některé tradičně pacifistické strany podporují dodávky zbraní ukrajinské armádě, aby se Ukrajina mohla bránit a v konečném důsledku dosáhnout trvalého míru ve východní Evropě.
Na třetím, respektive čtvrtém místě skončily výrazy brzda na cenu plynu (Gaspreisbremse) a inflační bolest či trápení (Inflationsschmerz). Jsou reakcí na vysokou míru inflace včetně vysokých cen energií, což rovněž souvisí s válkou na Ukrajině. Německá vláda se rozhodla vysoké ceny energií regulovat cenovou brzdou, kterou bude financovat ze zvláštního fondu o objemu 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč).
Tento fond kancléř označuje jako Doppel-Wumms, což získalo šesté místo. Wumm je citoslovce pro náhlou ránu či bouchnutí. V roce 2021 Scholz ještě jako ministr financí ve vládě Angely Merkelové řekl, že chce použít bazuku, aby se s rázným prásknutím Německo dostalo z covidové krize. Proti nynější krizi pak už jako kancléř nasadil hned dvě rány.
Jako protiinflační opatření jazykovědce zaujala i měsíční jízdenka na regionální a městskou dopravu za cenu devět eur (220 Kč). Jízdenka se jmenovala 9-Euro-Ticket a byla dostupná od června do srpna. Její obliba byla mimořádná a kancléř ji označil za jedno z nejlepších opatření vlády, nyní získala osmé místo v žebříčku slov roku.
Na vysoké ceny odkazuje i desáté místo, na které jazykovědci vybrali žínkové tipy (Waschlappentipps). Politici veřejnosti nabízejí různé rady, jak uspořit. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck se naučil sprchovat se rychle, ale premiér Bádenska-Württemberska Winfried Kretschmann zašel v doporučeních ještě dál. Podle něj není sprcha vždy nutná. „I žínka je užitečný vynález,“ řekl.
V minulých dvou letech přehledu dominovaly výrazy související s pandemií. Loni to byl Wellenbrecher, tedy vlnolam, který značil opatření, o něž se měla pandemie roztříštit. Předloni se pak slovem roku stala Corona-Pandemie, tedy pandemie koronaviru. Letos je slovo související s koronavirem na sedmém místě a je jím nová normalita (neue Normalität), tedy snaha žít běžný život v době, kdy ještě stále platí částečná povinnost nosit roušky či udržovat odstup.
Vedle Ukrajiny a covidu ovlivnily jazyk podle odborníků také ochrana klimatu a fotbalové mistrovství. Na pátém místě je výraz Klimakleber, což je spojení slova klima a lepidlo (Kleber). Klimatičtí aktivisté se totiž během svých protestů přilepují vteřinovým lepidlem k vozovkám dálnic a silnic nebo k uměleckým dílům. Na devátém místě je Glühwein-WM, což je možné přeložit jako svařákový fotbalový šampionát. Mistrovství světa ve fotbale se totiž koná v Kataru až nyní, protože v létě v této arabské zemi panují úmorná vedra.
