Senátoři ve středu v tajné volbě schválili všechny tři kandidáty na členy Ústavního soudu, které navrhl prezident Petr Pavel. Soud je tak opět v plném složení. Před hlasováním nebylo jasné, zda všichni prezidentovi kandidáti horní komorou projdou. Senátní ústavněprávní výbor totiž doporučil pouze jednoho z nich. Jejich nominaci přišel do horní komory osobně obhajovat prezident Pavel.
Novými členy Ústavního soudu jsou profesor ústavního práva Jan Wintr, soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Pavel je označil za významné a všeobecně uznávané autority, které podle jeho názoru splňují všechny odborné i morální požadavky kladené na soudce Ústavního soudu.
Senát se dnes sešel na své 12. schůzi. Senátorky a senátoři na ní mimo jiné schválili:
— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) May 31, 2023
✅ návrh prezidenta republiky na jmenování JUDr. Josefa Baxy, prof. JUDr. PhDr. Jana Wintra, Ph.D. a Mgr. Daniely Zemanové soudci Ústavního soudu České republiky pic.twitter.com/7QBmCIYfKz
„Jejich úkolem je nalézat rovnováhu mezi demokracií, která klade důraz na vůli většiny, a právy jednotlivců a menšin,“ řekl Pavel na plénu Senátu. Soud proto podle něj musí být složen z vysoce kompetentních a různorodých osobností. „Význam nezávislého ústavního soudu pociťujeme o to více, když vidíme, jak se někteří autoritáři v zahraničí snaží upevnit svou moc tím, že ovládají ústavní soudnictví,“ dodal.
Výměna zhruba poloviny Ústavního soudu je jednou z nejdůležitějších prezidentských pravomocí, které Pavel uplatní hned na začátku svého mandátu. Po výměně tří soudců, jejichž mandát vypršel na začátku května, skončí letos funkční období dalším čtyřem, včetně jeho předsedy Pavla Rychetského. Ten ve funkci působí již 20 let.
Jeho nástupce měl ještě vybrat Pavlův předchůdce Miloš Zeman. Podle některých právních expertů by takový krok byl kontroverzní až nepřijatelný. Zeman argumentoval tím, že není důvod, proč by nemohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu, i když Rychetskému vyprší mandát až v srpnu. Nakonec k tomu nepřistoupil a nechal volbu na svém nástupci.
Na rozdíl třeba od Slovenska, kde ústavní soudce vybírá a jmenuje prezident ze seznamu kandidátů navržených Národní radou, v České republice kandidáty navrhuje prezident a schvaluje horní komora parlamentu. Funkční období ústavních soudců je desetileté a Ústava nezakazuje jeho opakování.
