Návrh použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině neznamená jejich zabavení, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Ukrajina by podle ní úvěr splatila, jakmile by jí Rusko nahradilo škody způsobené současnou ozbrojenou agresí.
Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč) podpořil před pár dny i německý kancléř Friedrich Merz. Šéfka komise se nyní bude snažit pro návrh získat podporu ostatních prezidentů a premiérů zemí unie, kteří se sejdou ve středu na neformálním summitu EU v Kodani.
⚡️The EU will allocate about €2 billion for drones for Ukraine — funded by frozen Russian assets
— NEXTA (@nexta_tv) September 30, 2025
Ursula von der Leyen announced the plan — roughly €2 billion will go to the production and delivery of attack drones for Kyiv, with the funds to be raised through mechanisms tied… pic.twitter.com/MLhzem16zd
Podle von der Leyen je potřeba pokračovat v poskytování vojenské pomoci Ukrajině. „Potřebujeme ale více strukturální řešení,“ uvedla dnes šéfka EK.
O tom, že unie zvažuje financování obrany Ukrajiny z ruských zmrazených aktiv hovořila von der Leyen již na začátku září, nyní ale návrh získává konkrétnější obrysy. Pokud by byl návrh realizován, nemusely by členské státy EU financovat velkou část podpory, kterou bude Ukrajina v nejbližší době potřebovat, ze svých vlastních rozpočtů.
EU se už v roce 2024 shodla, že bude Ukrajinu podporovat z výnosů ze zmrazených ruských aktiv, které drží zejména prostřednictvím finanční instituce Euroclear. Od té doby takto získala několik miliard eur, které Ukrajina dostala ve formě zbraní financovaných z fondu nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF). Některé země jako například Polsko už tehdy prosazovaly zabavení aktiv. Naproti tomu Německo, Itálie či Belgie, v níž sídlí Euroclear, varovaly před možnými prohranými právními spory s Ruskem v případě jeho očekávatelných žalob.