EkologieŠéf OSN pro klima: Na záchranu světa máme dva roky

Šéf OSN pro klima: Na záchranu světa máme dva roky

Výkonný tajemník OSN pro klima Simon Stiell varoval, že máme na záchranu světa před globálním oteplováním jen dva roky. Podle něj musíme urychleně snížit emise a navýšit financování škod způsobených extrémními projevy počasí a zelených projektů. Informují o tom The Independent a Euronews.

„Když říkám, že máme dva roky na záchranu světa, nabízí se mi otázka, kdo přesně má ty dva roky na jeho záchranu? Odpovědí je každý člověk na této planetě,“ prohlásil podle listu The Independent Stiell během čtvrtečního projevu v Londýně.

Šéf OSN pro klima uvedl, že svět pocítil v roce 2023 klimatické změny naplno. Meteorologové a klimatologové jej označili za nejžhavější rok v historii měření. V tomto trendu přitom znepokojivě pokračuje i rok letošní.

Stiell připomněl, že za tím stojí trvale obrovské množství emisí a rozsáhlé spalování fosilních paliv. Aby svět udržel oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia, bude muset v příštích šesti letech potlačit emise o 45 procent a do roku 2050 docílit čisté nuly.

Podle Stiella jsme však od splnění těchto cílů daleko, zejména pak vyspělé ekonomiky G20, největší znečišťovatelé životního prostředí. Tvrdí to i řada expertů, poukazujících na příliš pomalou implementaci zelených politik v boji proti klimatickým změnám.

Mobilizace zdrojů

Stiella varoval, že současné klimatické plány se sotva zmůžou na nějaké snížení emisí do roku 2030. „Stále máme šanci snížit emise skleníkových plynů pomocí nové generace národních klimatických plánů. Teď ale potřebujeme silnější plány.“

Nutný je podle něj „kvantový skok“ ve financování boje proti klimatickým změnám, napsal server Euronews. Zmínil například zvýšení financování chudších rozvojových států těmi vyspělými. Na COP28 se svět shodl na podobě financování fondu ztrát a škod.

„Každý den ministři financí, generální ředitelé, investoři a bankéři směrují biliony dolarů. Nastal čas tyto dolary z energie a infrastruktury minulosti přesunout směrem k čistší a odolnější budoucnosti,“ vyzval Stiella k radikálnějším změnám.

Šéf OSN pro klima uvedl, že potřebujeme více zdrojů mezinárodního financování boje proti klimatickým změnám. „Odborníci ukázali, že když to všechno uděláme společně, můžeme uspokojit potřeby rozvojových zemí a mobilizovat stovky miliard dolarů.“

Reklama

Doporučujeme

KLDR odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země

Severní Korea v noci na dnešek odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země. Podle agentury AFP se jedná o nejnovější z řady odpalů, které tento jadernými zbraněmi vyzbrojený stát v poslední době provedl. Střely podle jihokorejské armády mířily východním směrem. Japonské ministerstvo obrany později uvedlo, že střely dopadly do vod u východního pobřeží Severní Koreje.

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama