Hrbíte se nad notebookem nebo telefonem a postupně se skládáte do klubíčka. „Desk shrimp“ vypadá jako nevinný internetový vtípek, jenže tělo za něj platí bolestí, horším dýcháním i únavou. Pár úprav pracovního místa a jednoduché návyky přitom dokážou držení těla rychle zlepšit.
Když se člověk při psaní nebo scrollování předklání, napětí v zádech roste a tělo začíná fungovat v nouzovém režimu. Ergonom Alan Hedge popisuje, že při hrbení vzniká „hodně svalového napětí v zádech“, zároveň si tím „snižujete kapacitu plic“ a při předklonu si také „omezujete průtok krve“. Výsledek se často tváří nenápadně, nejdřív jako ztuhlost, pnutí nebo drobný „ťuk“ v těle.
It's me, I'm the shrimp 🦐. pic.twitter.com/8F23eQ7fgO
— Lou Creemers (@lovelacecoding) January 23, 2024
Desk shrimp se nehlásí hned, ale vrací se bolestí
První varování bývá snadné přehlédnout, protože se dá svést na únavu nebo stres. Jenže právě v téhle fázi má smysl zpozornět. „Nepřehlížejte to,“ upozorňuje Hedge. „Nepohodlí je první fáze na cestě ke zranění.“ Čím déle se tělo učí pracovat v nepřirozené poloze, tím snáz se z drobného diskomfortu stane problém, který se vrací každý den.
Dlouhodobé hrbení zatěžuje krk, ramena i horní část zad a bolest se může postupně rozlévat dál. Karen Loesing z The Ergonomic Expert varuje, že hrbení může vést k vážným potížím s krkem, zády a rameny, k oslabení horní části zad, ztuhlosti kloubů a dokonce i k degeneraci plotének. Zmiňuje také brnění, necitlivost a bolest způsobené tlakem na nervy. Hedge k tomu přidává typické kancelářské scénáře, od potíží se zápěstím až po problémy, které lidé znají jako syndrom karpálního tunelu.
Nejde jen o záda a ruce. Hrbení může zasáhnout i trávení, protože předklon tlačí na břicho a ubírá prostoru pro normální práci trávicího systému. Loesing popisuje, že tlak může vytlačovat kyselinu v žaludku směrem vzhůru a přispívat k pálení žáhy, zácpě nebo nadýmání, protože tělo pak zpracovává jídlo hůř.
Bolest a nepohodlí navíc zhoršují pozornost. Jakmile se začnou ozývat zápěstí, krk nebo záda, mozek řeší tělo místo práce. Hedge varuje, že to pak ztěžuje jasné přemýšlení a vede to k únavě. „Když jste unavení, roste chybovost a klesají rozhodovací schopnosti,“ říká.
Základní cíl zní jednoduše, uvolnit napětí a dostat se oporou zad zpět do židle. Když se opřete, část váhy převezme opěradlo, uleví se kyčlím a zlepší se dýchání. Pomáhá židle s opěrkou nastavená na vaši výšku. U notebooku dává smysl stojánek a externí klávesnice, abyste se nemuseli sklánět u obrazovky.
Loesing připomíná pravidlo, které rozhoduje o všem, výška monitoru určuje držení těla. Příliš nízko znamená pohled dolů a hrbení, příliš vysoko zase přetěžuje krk. Cílem je držet oči v linii s rameny a ramena vědomě stáhnout dozadu a dolů. U telefonu pomůže zvednout ho k úrovni očí, případně si lokty opřít o stůl nebo o tělo.
Změna nepřijde za jedno odpoledne, protože tělo se do „krevety“ skládá automaticky. O to víc se vyplatí chytat malé signály, ztuhlost, pnutí, brnění, a reagovat hned. Pár drobných úprav pracovního místa a vědomé uvolnění ramen často stačí, aby se z internetového memu nestal dlouhodobý zdravotní problém.


