Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá, upozornila televize BBC. Dění na Blízkém východě a jeho vliv na Trumpovu vládu popsal i server Eurasia Review.
Trump se chová jako klasický Trump. Minulý víkend si zahrál ve svém resortu na Floridě golf. Na své sociální síti Truth Social také kritizoval Nejvyšší soud, který zrušil jeho cla. Věnoval tomu přinejmenším tolik času jako válce s Íránem.
I když Trump působí sebejistě a věnuje se jiným tématům, ve vzduchu je cítit hrozba, kterou poznali předchozí američtí prezidenti – válka může pohltit prezidentský úřad, ať už si to prezident uvědomuje, nebo ne. A vidíme stále více důkazů, že konflikt na Blízkém východě se může protáhnout na týdny až měsíce.
‘They hold the cards now’: Trump allies fear Iran is slipping beyond the president’s control https://t.co/3Tjn7pj9Cg
— POLITICO (@politico) March 17, 2026
Není jasné, jaký cíl americká administrativa na Blízkém východě má. Napětí se točilo kolem obohacování uranu, poté ale Američané mluvili o svržení režimu nebo podrobení Teheránu s tím, že jednání odmítají, protože už je na něj pozdě.
Írán rovněž odmítal jednat. Překvapil prudkou reakcí v podobě masivních úderů po celém regionu a i když zemřelo mnoho jeho hlavních představitelů, režim nepadl. Podle řady expertů navíc není pravděpodobné, že by padnout mohl. Jedním z důvodů je i struktura režimu.
Írán udeřil na ropnou infrastrukturu zemí Perského zálivu a prakticky zablokoval Hormuzský průliv. Ceny ropy a zemního plynu rostou. Spojenci odmítají Trumpovy výzvy k zajištění bezpečnosti této klíčové vodní trasy. Obrátil se na Francii, Velkou Británii, Německo, Čínu a Japonsko. Mnoho států ho odmítlo. Trump zůstává v tomto konfliktu sám.
Nepodporuje ho v něm ani americká veřejnost. Trumpova popularita klesala již před začátkem války s Íránem kvůli jeho imigrační politice a nesplněným ekonomickým slibům. Většina Američanů podle průzkumů konflikt s Íránem nepodporuje. Zatím Trumpova popularita dál neklesá, to by se však mohlo změnit, pokud by konflikt trval dlouho a výrazněji zatěžoval peněženky spotřebitelů.
Ceny bydlení, potravin a spotřebního zboží v USA zůstávají vysoké i přes pokles inflace v prvním roce Trumpova druhého funkčního období.
Přímé nasazení sil? Politické riziko
Válka s Íránem přinejmenším odvrátí Trumpa od snahy přesvědčit americkou veřejnost, že řeší jejich obavy. A to před listopadovými volbami do Kongresu, kde by podle dosavadních průzkumů mohli zvítězit demokraté.
Trump musí válku s Íránem ukončit co nejrychleji. Vypadá to, že jeho administrativa si nechává otevřeno více možností. Na Blízký východ míří i obojživelná jednotka námořní pěchoty čítající 5 000 vojáků.
Americký prezident má na výběr: nasadit své síly v Hormuzském průlivu a jinde na íránském území. Tím by je vystavil přímé hrozbě a riskoval hněv americké veřejnosti. Nebo může oznámit, že USA oslabily vojenské schopnosti Íránu, ať už to je, nebo není pravda, a konflikt ukončit. To by ale neznamenalo jistotu, že je lodní doprava v Hormuzském průlivu a ropná infrastruktura na souši v bezpečí. Ceny ropy by mohly zůstat vysoko.
Dlouhodobě zvýšené ceny energií by pro Trumpa představovaly reálnou politickou hrozbu, varoval Clifford Young, předseda oddělení pro veřejné záležitosti a strategické poznatky v průzkumné společnosti Ipsos.
Nasazení amerických vojáků by mohlo pobouřit většinovou americkou veřejnost, varoval Young. „Je tu velká únava z války,“ řekl odborník. „Pokud vyšleme vojáky do terénu, bude to pro administrativu zcela nové riziko. Všechno to změní.“
