Reklama
4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
ZprávySaudská Arábie propustila nejmladšího vězně, kterému hrozil trest smrti ukřižováním

Saudská Arábie propustila nejmladšího vězně, kterému hrozil trest smrti ukřižováním

Saúdská Arábie propustila vězně, který byl ve svých třinácti letech zatčen pro podezření z účasti na protivládních protestech a hrozil mu trest smrti. Píše o tom BBC, CNN a další servery.

Murtadžu Kureirise chtěli původně popravit, nakonec jej odsoudili na dvanáct let. V roce 2014 jej zadrželi, mimo jiné kvůli údajné účasti na demonstracích během arabského jara v roce 2011. To mu bylo deset let, zadrželi jej ve třinácti. Proto byl považován za nejmladšího saúdského vězně, který byl zadržen za účast na politických protestech.

Video ho zachytilo na protestním shromáždění s dalšími dětmi na kolech ve Východní provincii Saúdské Arábie, která je domovem šíitské muslimské menšiny v království, k níž patří.

Saúdští šíité si dlouhodobě stěžují na diskriminaci v zemi, kde převažují sunnitští muslimové. Podle nich se s nimi zachází jako s občany druhé kategorie. Povstání v celém arabském světě jim dodalo odvahu a oni vyšli do ulic, aby protestovali proti saúdským úřadům.

Nepokoje byly potlačeny bezpečnostními složkami. Řada účastníků tehdejších i následných protestů skončila ve vězení a desítky z nich na popravišti.

Podle skupin pro lidská práva byl Murtadža Kureiris několik let zadržován, aniž by byl obviněn.

Jeho fotografie před a po zatčení vypovídají o jeho příběhu – při prvním zatčení byl ještě dítětem, nyní je z něj zarostlý mladý muž.

Hrozilo mu ukřižování

Když konečně stanul před soudem, byl obviněn z příslušnosti k extremistické teroristické skupině. Byl obviněn z toho, že doprovázel svého staršího bratra, který údajně házel na policejní stanici benzinové bomby. Prokurátoři požadovali trest smrti. Aktivisté varovali, že mu může hrozit i ukřižování.

Jako důkaz bylo předloženo přiznání, ačkoli Kureiris tvrdil, že bylo získáno mučením.

Případ tak mladého obviněného vzbudil mezinárodní pozornost, což možná přispělo k tomu, že nakonec dostal trest odnětí svobody, nikoli trest smrti. Původní trest 12 let byl následně snížen na 8 let. Po odpykání trestu tak byl propuštěn na svobodu.

Aktivisté za lidská práva uvítali rozhodnutí o jeho propuštění, ale vyjádřili politování nad pravděpodobnou fyzickou a psychickou zátěží, kterou mu vazba způsobila. Po většinu času se podle nich obával popravy.

V roce 2020 byl v Saúdské Arábii vydán královský dekret, který zrušil trest smrti za trestné činy spáchané v době, kdy byl obviněný nezletilý. Skupiny na ochranu lidských práv však od té doby vyjádřily obavy, že by se to v praxi nemuselo dodržovat.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama