Díky Spojeným státům může Ukrajina podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho nadále bojovat a Rusko nevyhrálo. Nový šéf Severoatlantické aliance to uvedl dnes v Bruselu po schůzce s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Zapojení vojáků KLDR do ukrajinského konfliktu vyžaduje podle Blinkena rozhodnou odpověď. Jak šéf americké diplomacie dodal, USA budou nadále Ukrajině v obraně proti ruské agresi pomáhat.
Blinken dorazil do Bruselu jen několik dnů po amerických prezidentských volbách, ve kterých zvítězil Donald Trump. V Evropě v souvislosti s tím panují obavy, že po lednovém nástupu republikánského kandidáta do funkce by se mohla americká podpora Kyjevu zmenšit či dokonce zastavit, což by zásadně ovlivnilo situaci na bojišti.
US Secretary of State Antony Blinken promises a firm response to DPRK's 'added element' in Ukraine as he meets NATO Secretary-General Mark Rutte in Brussels#NATO #Rutte #USA #Blinken #Ukraine #Russia #NorthKorean #DPRK pic.twitter.com/fPM8srG0mV
— Viory Video (@vioryvideo) November 13, 2024
„Musíme dělat víc pro to, aby Ukrajina mohla dále bojovat, a zabránit Putinovi v tom, aby byl úspěšný,“ prohlásil Rutte. Spolupráce Ruska a Severní Koreje představuje podle něj hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i pro evropskou část NATO a také pro Spojené státy, pro Jižní Koreu či pro Japonsko. Rusku ale pomáhá i Čína a Írán, za což Moskva platí či dodává jiné technologie a Teherán tak může rozdmýchávat další konflikty na Blízkém východě, dodal šéf NATO.
„Dění v euroatlantickém prostoru a indopacifickém prostoru je tak velmi propojené a co se děje na Ukrajině, má celosvětový dopad,“ řekl Rutte. „Proto musíme nadále držet kurz, zvýšit zbrojní výrobu a dávat více peněz na obranu. Musíme dělat víc, abychom zajistili, že Ukrajina může vyhrát,“ dodal.
Americký ministr zahraničí v krátkém prohlášení po boku Rutteho uvedl, že prezident Joe Biden chce ještě před koncem svého mandátu posílit vojenskou podporu Ukrajiny. „Spojené státy budou dělat všechno pro to, aby se Ukrajina mohla efektivně bránit ruské agresi,“ řekl Blinken v bruselském sídle NATO. Rozhodnutí KLDR vyslat své vojáky do bojových operací po boku ruských sil „vyžaduje rozhodnou odpověď“, dodal bez podrobností.
Podle odhadů amerických, jihokorejských a ukrajinských zpravodajských služeb bylo do konfliktu vysláno až 12.000 severokorejských vojáků. Očekává se, že většina z nich bude rozmístěna v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinské jednotky obsadily část území.
S Trumpovým znovuzvolením je velkým tématem otázka, jak se změní vztahy v Severoatlantické alianci. Republikánský kandidát několikrát varoval, že pokud země NATO nebudou dávat dost peněz na obranu – což nyní znamená minimálně dvě procenta HDP – a napadne je Rusko, Spojené státy jim pod jeho vedením na pomoc nepřijdou. V minulosti také prohlásil, že on sám by konflikt na Ukrajině vyřešil jako zvolený prezident ještě před inaugurací, nevysvětlil však, jak by toho docílil. Jindy zase tvrdil, že zasílání zbraní a peněz ukrajinské armádě není „životně důležitým strategickým národním zájmem USA“.
Ukrajina, která se od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi, ke své úspěšné obraně západní pomoc potřebuje. Za klíčovou je v této souvislosti považována právě podpora z USA.
