Válka na UkrajiněRuští vězni se s vidinou svobody nechávají verbovat do bojů na Ukrajině

Ruští vězni se s vidinou svobody nechávají verbovat do bojů na Ukrajině

Mnozí ruští vězni se nechávají verbovat do války na Ukrajině výměnou za příslib svobody, napsal web stanice CNN. Náboráři vězňům slibují nejen milost, ale i finanční odměnu a kompenzaci rodinám v případě úmrtí, zjistili novináři americké stanice, kteří komunikovali s vězni a jejich rodinami a přáteli.

„Přijmou vrahy, ale násilníky, pedofily, extremisty nebo teroristy ne,“ řekl novinářům CNN pod podmínkou zachování anonymity jeden z vězňů, odsouzený za drogové zločiny. „Jedna z nabídek zní milost po šesti měsících. Někdo mluví o 100.000 rublech měsíčně (39.000 Kč), někdo o 200.000 (78.000 Kč),“ přiblížil vězeň, který s novináři komunikoval díky chytrému telefonu propašovanému do věznice.

Osazenstvo věznice do bojů na Ukrajině podle stejného zdroje lákali v polovině července nijak neoznačení muži, kteří byli zřejmě ze soukromé vojenské dodavatelské firmy. Po zápisu do programu měli vězni projít dvoutýdenním výcvikem v Rostovské oblasti na jihu Ruska, předchozí zkušenost z armády nebyla podmínkou. Zdroj dále uvedl, že podle jeho informací se přihlásilo asi 400 jeho spoluvězňů a padesátku už do programu vybrali.

Nebezpečí úmrtí v bojích na Ukrajině je vysoké. Pentagon tento týden uvedl, že Rusko má dosud ve válce proti Ukrajině 70.000 až 80.000 zabitých a zraněných vojáků. Ukrajinská armáda udává, že Moskva přišla už 42.800 vojáků. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit. Rusko již řadu měsíců žádné své ztráty neoznamuje.

Lidskoprávní aktivisté se domnívají, že nabídku účasti bojů na Ukrajině dostaly zatím stovky vězňů ve více než deseti věznicích po celém Rusku. Nábor vězňů potvrdil CNN Vladimir Osečkin, zakladatel organizace Gulagu.net, která se zabývá právy vězňů. Někteří trestanci podle Osečkina dostali slíbeno, že v případě úmrtí jejich rodiny dostanou náhradu ve výši pěti milionů rublů (1,94 milionu Kč). „Není ale žádná garance, žádná opravdová smlouva. Je to nezákonné,“ vysvětlil Osečkin. Některým vězňům a jejich rodinám se podle Osečkina ale nabídka zamlouvá, ke stejnému závěru došla CNN po komunikaci s vězni a jejich blízkými.

„Pro mě to může mít docela význam – být ve vězení skoro deset let, nebo se dostat ven za šest měsíců, když máte štěstí. Chci prostě jen jít co nejrychleji domů k dětem. Pokud je tahle možnost, tak proč ne,“ řekl CNN výše zmíněný vězeň.

Další, kdo upozornil na verbování vězňů do války, je bratr Paula Whelana, Američana uvězněného v ruské věznici. David Whelan v červenci uvedl, že podle jeho informací odjelo na frontovou linii na Ukrajinu z nápravného zařízení IK-17 v západoruské Mordvinské autonomní republice deset dobrovolníků.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama