Válka na UkrajiněRuští vězni se s vidinou svobody nechávají verbovat do bojů na Ukrajině

Ruští vězni se s vidinou svobody nechávají verbovat do bojů na Ukrajině

Mnozí ruští vězni se nechávají verbovat do války na Ukrajině výměnou za příslib svobody, napsal web stanice CNN. Náboráři vězňům slibují nejen milost, ale i finanční odměnu a kompenzaci rodinám v případě úmrtí, zjistili novináři americké stanice, kteří komunikovali s vězni a jejich rodinami a přáteli.

„Přijmou vrahy, ale násilníky, pedofily, extremisty nebo teroristy ne,“ řekl novinářům CNN pod podmínkou zachování anonymity jeden z vězňů, odsouzený za drogové zločiny. „Jedna z nabídek zní milost po šesti měsících. Někdo mluví o 100.000 rublech měsíčně (39.000 Kč), někdo o 200.000 (78.000 Kč),“ přiblížil vězeň, který s novináři komunikoval díky chytrému telefonu propašovanému do věznice.

Osazenstvo věznice do bojů na Ukrajině podle stejného zdroje lákali v polovině července nijak neoznačení muži, kteří byli zřejmě ze soukromé vojenské dodavatelské firmy. Po zápisu do programu měli vězni projít dvoutýdenním výcvikem v Rostovské oblasti na jihu Ruska, předchozí zkušenost z armády nebyla podmínkou. Zdroj dále uvedl, že podle jeho informací se přihlásilo asi 400 jeho spoluvězňů a padesátku už do programu vybrali.

Nebezpečí úmrtí v bojích na Ukrajině je vysoké. Pentagon tento týden uvedl, že Rusko má dosud ve válce proti Ukrajině 70.000 až 80.000 zabitých a zraněných vojáků. Ukrajinská armáda udává, že Moskva přišla už 42.800 vojáků. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit. Rusko již řadu měsíců žádné své ztráty neoznamuje.

Lidskoprávní aktivisté se domnívají, že nabídku účasti bojů na Ukrajině dostaly zatím stovky vězňů ve více než deseti věznicích po celém Rusku. Nábor vězňů potvrdil CNN Vladimir Osečkin, zakladatel organizace Gulagu.net, která se zabývá právy vězňů. Někteří trestanci podle Osečkina dostali slíbeno, že v případě úmrtí jejich rodiny dostanou náhradu ve výši pěti milionů rublů (1,94 milionu Kč). „Není ale žádná garance, žádná opravdová smlouva. Je to nezákonné,“ vysvětlil Osečkin. Některým vězňům a jejich rodinám se podle Osečkina ale nabídka zamlouvá, ke stejnému závěru došla CNN po komunikaci s vězni a jejich blízkými.

„Pro mě to může mít docela význam – být ve vězení skoro deset let, nebo se dostat ven za šest měsíců, když máte štěstí. Chci prostě jen jít co nejrychleji domů k dětem. Pokud je tahle možnost, tak proč ne,“ řekl CNN výše zmíněný vězeň.

Další, kdo upozornil na verbování vězňů do války, je bratr Paula Whelana, Američana uvězněného v ruské věznici. David Whelan v červenci uvedl, že podle jeho informací odjelo na frontovou linii na Ukrajinu z nápravného zařízení IK-17 v západoruské Mordvinské autonomní republice deset dobrovolníků.

Doporučujeme

Španělsko čekají předčasné volby. Sánchez riskuje vládu kvůli bytové krizi

Španělský premiér Pedro Sánchez překvapivě posílá zemi k předčasným volbám. Uskuteční se už 29. listopadu a přicházejí v době, kdy vládu oslabují spory v parlamentu i masové protesty kvůli bydlení. Pro Sáncheze jde o riskantní tah. Jeho socialisté totiž v průzkumech zaostávají a volby by mohly otevřít cestu k moci pravici a krajně pravicové straně Vox.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Nejméně jednoho mrtvého a několik raněných si během noci vyžádal ruský útok na Charkov, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Rozsáhlému náletu ruských dronů čelila během noci Oděská oblast na jihu Ukrajiny. Ukrajinský dron v Brjanské oblasti na západě Ruska zabil řidiče kamionu, informoval v neděli večer gubernátor regionu Jegor Kovalčuk. Další dron těžce zranil řidiče cisterny s benzinem v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska, uvedl gubernátor Jurij Sljusar.

Západ čeká demokratický otřes. Ubude pracujících, náklady prudce porostou

Ratingová agentura Moody’s varovala, že stárnutí západní populace povede k poklesu počtu zaměstnanců a růstu nákladů, což zatíží veřejné finance. Jde o celosvětový problém, který se týká i Spojených států a Číny. V USA však populační růst dosáhne vrcholu později než v Evropě. Počet obyvatel Evropské unie (EU) dosáhne vrcholu již v roce 2029..

V USA zastřelili 12letou dívku při sporu o parkovací místo

Dvanáctiletá dívka zemřela v americkém státě Maryland během přestřelky, kterou podle policie vyvolal patrně spor o parkovací místo. Další čtyři lidé utrpěli při incidentu lehká zranění, informovala americká média. Po pachatelích policie pátrá.

Obavy z moru v Rusku: Po smrti laborantky skončily desítky lidí v karanténě

V laboratoři výzkumného institutu pro boj s morem v ruské Irkutské oblasti zemřela osmadvacetiletá pracovnice na zápal plic „neznámého původu“. Podle místních médií měla žena rozbít zkumavku s bakterií způsobující mor. Případ vedl k bezpečnostním opatřením v celé oblasti.

Bolsonaro a Lula se utkají ve druhém kole brazilských prezidentských voleb

Prezidentské volby v Brazílii rozhodne druhé kolo, které se uskuteční 25. října. V nedělním prvním kole do něj postoupili pravicový senátor Flávio Bolsonaro a stávající hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva, uvedl podle agentur brazilský volební úřad. Podle téměř úplných výsledků získal Bolsonaro 47,03 procenta hlasů, zatímco jeho levicový soupeř 45,16 procenta. Ani jeden tak nedosáhl na nadpoloviční většinu potřebnou k vítězství v prvním kole.

Rebelové v Etiopii se stahují. Hlavní město Tigraje obsadila armáda

Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF) se stáhla z Mekele, hlavního města severoetiopského regionu Tigraj. Uvedla, že tak učinila, aby ochránila civilní obyvatelstvo před boji. Město nyní kontrolují provládní síly. Při ústupu povstalců došlo k rabování.

Trump vytvořil skupinu pro AI, povede ji šéf tajných služeb Clayton

Prezident Spojených států Donald Trump dnes ohlásil vytvoření Jednotky pro super inteligenci (SIF) pod vedením šéfa amerických tajných služeb (DNI) Jaye Claytona. Trump, který umělou inteligenci (AI) označuje za super inteligenci, to oznámil na své sociální síti Truth Social. Stanice CNN už v pátek informovala, že Trump si Claytona vybral jako zmocněnce pro AI.

USA chtějí koncem října třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem

Spojené státy chtějí do konce října uspořádat na technické úrovni třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem o možnostech ukončení války. Dnes to podle agentury AFP prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už na konci září informoval, že USA jako možné dějiště třístranných jednání navrhují Spojené arabské emiráty. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

Německo podle Merze poskytne Ukrajině zbrojní pomoc za jednu miliardu eur

Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.

Od Audience po koncerty. Havlovy devadesátiny propojí divadla, knihovny i výstavy

Václav Havel by v pondělí 5. října oslavil 90. narozeniny. Výročí připomenou divadelní představení, koncerty, výstavy i debaty po celém Česku. Program představí prvního polistopadového prezidenta také jako dramatika a esejistu. Vedle kulturních akcí se chystá odhalení pamětních desek v Praze.

Rusko během Merzovy návštěvy Kyjeva opět zaútočilo na Severní most

Ruská armáda dnes opět zaútočila na Severní most v Kyjevě, oznámil starosta města Vitalij Kličko. Stalo se tak v době, kdy je na neohlášené návštěvě ukrajinské metropole německý kancléř Friedrich Merz. Přicestoval tam den poté, co Moskva vyzvala diplomaty k opuštění města s tím, že se na něj chystá masivně útočit. Rusko v noci na dnešek podnikalo vlny dronových útoků na Kyjev, zatímco východoukrajinské město Izjum čelilo útoku salvových raketometů, uvedly místní úřady.

Sucho oslabuje i vysokohorské lesy ve Švýcarsku

Častější období sucha už nezasahují jen níže položené lesy. Ve Švýcarsku se jejich dopady stále výrazněji projevují také ve vysokých nadmořských výškách, kde lesy chrání obce a infrastrukturu před lavinami, sesuvy půdy, padajícími kameny nebo povodněmi.

Rakety a drony narušily vzdušný prostor Moldavska. Pět jich na území země explodovalo

Tři rakety a dva drony podle moldavských úřadů v sobotu 3. října narušily vzdušný prostor země a explodovaly na jejím území. Výbuchy způsobily požáry a materiální škody. Moldavská diplomacie kvůli incidentům předvolala ruského diplomatického zástupce a předala mu protestní nótu. Armáda zaznamenala také šestý objekt, který zemí pouze proletěl.

Kvůli podezření na dron vzlétly stíhačky NATO. Letiště ve Vilniusu přerušilo provoz

Podezření na dron přilétající od Běloruska v sobotu ráno dočasně zastavilo provoz letiště ve Vilniusu. Do vzduchu vzlétly stíhačky NATO a obyvatelé části Litvy dostali varování do mobilních telefonů. Úřady později poplach odvolaly. Přítomnost dronu se nepotvrdila a armáda při následném průzkumu nenašla žádné podezřelé objekty.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama