Válka na UkrajiněRuští vězni se s vidinou svobody nechávají verbovat do bojů na Ukrajině

Ruští vězni se s vidinou svobody nechávají verbovat do bojů na Ukrajině

Mnozí ruští vězni se nechávají verbovat do války na Ukrajině výměnou za příslib svobody, napsal web stanice CNN. Náboráři vězňům slibují nejen milost, ale i finanční odměnu a kompenzaci rodinám v případě úmrtí, zjistili novináři americké stanice, kteří komunikovali s vězni a jejich rodinami a přáteli.

„Přijmou vrahy, ale násilníky, pedofily, extremisty nebo teroristy ne,“ řekl novinářům CNN pod podmínkou zachování anonymity jeden z vězňů, odsouzený za drogové zločiny. „Jedna z nabídek zní milost po šesti měsících. Někdo mluví o 100.000 rublech měsíčně (39.000 Kč), někdo o 200.000 (78.000 Kč),“ přiblížil vězeň, který s novináři komunikoval díky chytrému telefonu propašovanému do věznice.

Osazenstvo věznice do bojů na Ukrajině podle stejného zdroje lákali v polovině července nijak neoznačení muži, kteří byli zřejmě ze soukromé vojenské dodavatelské firmy. Po zápisu do programu měli vězni projít dvoutýdenním výcvikem v Rostovské oblasti na jihu Ruska, předchozí zkušenost z armády nebyla podmínkou. Zdroj dále uvedl, že podle jeho informací se přihlásilo asi 400 jeho spoluvězňů a padesátku už do programu vybrali.

Nebezpečí úmrtí v bojích na Ukrajině je vysoké. Pentagon tento týden uvedl, že Rusko má dosud ve válce proti Ukrajině 70.000 až 80.000 zabitých a zraněných vojáků. Ukrajinská armáda udává, že Moskva přišla už 42.800 vojáků. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit. Rusko již řadu měsíců žádné své ztráty neoznamuje.

Lidskoprávní aktivisté se domnívají, že nabídku účasti bojů na Ukrajině dostaly zatím stovky vězňů ve více než deseti věznicích po celém Rusku. Nábor vězňů potvrdil CNN Vladimir Osečkin, zakladatel organizace Gulagu.net, která se zabývá právy vězňů. Někteří trestanci podle Osečkina dostali slíbeno, že v případě úmrtí jejich rodiny dostanou náhradu ve výši pěti milionů rublů (1,94 milionu Kč). „Není ale žádná garance, žádná opravdová smlouva. Je to nezákonné,“ vysvětlil Osečkin. Některým vězňům a jejich rodinám se podle Osečkina ale nabídka zamlouvá, ke stejnému závěru došla CNN po komunikaci s vězni a jejich blízkými.

„Pro mě to může mít docela význam – být ve vězení skoro deset let, nebo se dostat ven za šest měsíců, když máte štěstí. Chci prostě jen jít co nejrychleji domů k dětem. Pokud je tahle možnost, tak proč ne,“ řekl CNN výše zmíněný vězeň.

Další, kdo upozornil na verbování vězňů do války, je bratr Paula Whelana, Američana uvězněného v ruské věznici. David Whelan v červenci uvedl, že podle jeho informací odjelo na frontovou linii na Ukrajinu z nápravného zařízení IK-17 v západoruské Mordvinské autonomní republice deset dobrovolníků.

Doporučujeme

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama