ZprávyRusko za zavřenými dveřmi soudí čtyři novináře kvůli spojení s Navalného týmem

Rusko za zavřenými dveřmi soudí čtyři novináře kvůli spojení s Navalného týmem

Čtyři ruští novináři stanuli ve středu v Moskvě před soudem kvůli obvinění z účasti v „extremistické“ skupině poté, co je úřady obvinily z práce pro zakázanou organizaci zesnulého disidenta Alexeje Navalného. Informovala o tom agentura Reuters či AP News.

Případ Antoniny Favorské, Sergeje Karelina, Konstantina Gabova a Artema Krigera poukazují na stále nejistější postavení novinářů v Rusku. Podle skupin za svobodu tisku jsou zde v současnosti za mřížemi desítky lidí.

Novináři a veřejnost byli vyloučeni

Po zhruba 30 minutách otevřeného řízení u soudu soudce vyhověl žádosti obžaloby o vystěhování tisku a diváků po zbytek procesu. Stalo se tak na základě dopisu protiextremistického oddělení ministerstva vnitra, který uvedl, že příznivci Navalného připravují „provokace“.

Nezávislý zpravodajský portál Mediazona citoval Krigera. Soudci řekl předtím, než byli novináři vykázáni z místnosti: „To je jen nějaký druh archaismu. Tak to dělají v totalitních režimech.“

Novinářům hrozí v případě odsouzení až šest let vězení. V části slyšení, která byla otevřena tisku, nebyli vyzváni, aby prohlásili svou vinu či nevinu. Žalobci tvrdí, že vytvořili materiály pro kanál YouTube Navalného Protikorupční nadace (FBK), která je v Rusku zakázaná jako „zahraniční agent“ a extremistická organizace.

Stanovisko agentury Reuters

Gabov a Karelin jsou nezávislí pracovníci, kteří pracovali pro různé zpravodajské organizace, včetně Reuters a The Associated Press. Mluvčí agentury Reuters řekl, že Gabov pracoval příležitostně pro tiskovou agenturu mezi koncem roku 2022 a začátkem roku 2024.

„Nevěříme, že obvinění vznesená proti němu se nějakým způsobem vztahují k jeho práci na volné noze v Reuters. Agentura Reuters je hluboce oddána svobodě tisku a je proti zatčení a zadržení jakéhokoli novináře z důvodů souvisejících s podáváním zpráv,“ uvedl mluvčí.

„Novináři musí mít možnost publikovat zprávy ve veřejném zájmu bez obav z obtěžování nebo újmy, ať jsou kdekoli.“

Karelin je videožurnalista na volné noze, pracoval pro západní média, včetně The Associated Press. AP v době dubnového zatčení Karelina uvedla, že je jeho zadržením velmi znepokojena.

Desítky novinářů ve vězení

Favorskaja a Kriger spolupracovali se SotaVision, nezávislým ruským zpravodajským kanálem, který se zabývá protesty a politickými procesy. Jde o médium, které bylo rovněž označeno za zahraničního agenta. Favorskaja natočila poslední video, na kterém se Navalnyj účastní soudního jednání 15. února, den předtím, než náhle zemřel v arktické trestanecké kolonii. Byla zatčena v březnu a Kriger v červnu.

Rusko od začátku své války na Ukrajině zesílilo tlak na domácí i zahraniční reportéry. Podle mezinárodní skupiny pro svobodu tisku Reportéři bez hranic je v současné době v Rusku zadržováno 34 novinářů a šest dalších pracovníků médií.

Soudní proces, který se koná za zavřenými dveřmi, je posledním krokem v neutuchajícím zásahu Kremlu proti disentu, který po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu před více než dvěma lety dosáhl bezprecedentní úrovně. Úřady se zaměřily na představitele opozice, nezávislé novináře, aktivisty za lidská práva a obyčejné Rusy kritizující Kreml s obviněními z trestných činů a přestupků. Uvěznily stovky a tisíce lidí přiměly opustit zemi v obavě ze soudního stíhání.

Reklama

Doporučujeme

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama