Rusko si uvědomuje, že vojenskou cestou nedosáhne stanovených politických cílů na Ukrajině, a tak začíná při rozhovorech postupně zmírňovat své požadavky, uvedl dnes poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. První dvě kola rozhovorů mezi ruskými a ukrajinskými vyjednávači se uskutečnila v pondělí a ve čtvrtek v Bělorusku, třetí kolo má následovat co nejdříve, napsala agentura Unian. Kreml vzápětí popřel, že by se Rusko vzdalo cílů stanovených prezidentem Vladimirem Putinem. Putin sám dnes v telefonátu německému kancléři Olafu Scholzovi zmínil, že další kolo rozhovorů by se mohlo uskutečnit o víkendu.
„Rusové přestali hovořit o denacifikaci a tak dále. A začali hovořit o mimoblokovém postavení, ale ani na toto téma moc netlačili. Řeč byla o nepřípustnosti rozmístění jednotlivých typů útočných zbraní na Ukrajině,“ řekl Arestovyč o čtvrtečním jednání. „Teoreticky“ se podle něj podařilo domluvit – či spíše získat souhlas obou stran – ohledně poskytnutí humanitární pomoci či vytvoření humanitárních koridorů vedoucích do obklíčených ukrajinských měst.
„Ne, tak tomu není,“ zareagoval před novináři Putinův mluvčí Dmitrij Peskov na Arestovyčovo tvrzení, že by se Rusko vzdalo požadavku na očistu Ukrajiny od „nacistů„. Mluvčí ani nepodpořil čtvrteční návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na přímá jednání vůdců obou zemí. V dané etapě rozhovory podle Peskova nedospěly k podpisu dokumentů o závěrech jednání.
„Zopakuji ještě jednou, že uskutečněná jednání byla dobrou příležitostí jasně předat ukrajinské straně náš pohled na řešení problému,“ prohlásil Peskov podle agentury Interfax. „Dále bude vše záviset na reakcích ukrajinské strany,“ dodal.
Další z ukrajinských vyjednávačů, Mychajlo Podoljak z prezidentské kanceláře, dnes před novináři uvedl, že prezident Zelenskyj nepřistoupí na ústupky, které by oslabily ukrajinský boj za územní celistvost. Podle agentury Unian také prohlásil, že Kyjev bude pracovat se západními partnery, aby zvýšili tlak na Rusko, a to především zřízením bezletové zóny nad Ukrajinou.
Tato klíčová otázka by podle Podoljaka pomohla vyřešit humanitární problémy i přiměla Rusy respektovat pravidla války, „aby pochopili, že smějí bojovat s námi, ale ne proti civilnímu obyvatelstvu„. Jakmile by z ukrajinského nebe zmizely ruské střely a bombardéry, okamžitě by se změnila situace jak u vyjednávacího stolu, tak uvnitř země, kde by již nehrozilo, že ruské nálety vyvolají paniku, dodal podle Unianu.
Unian připomněl, že Rusko požadovalo neutrální postavení Ukrajiny mimo vojenské bloky, uznání separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky v hranicích Doněcké a Luhanské oblasti a uznání anektovaného Krymu za součást Ruska. Ruský prezident Vladimir Putin za cíle operace označil demilitarizaci a denacifikaci.
Ukrajinští vyjednávači na pondělní jednání dorazili s požadavky okamžitého příměří a stažení ruských vojsk z ukrajinského území, žádného konkrétního ujednání se ale ani po šesti hodinách jednání dosáhnout nepodařilo. Ukrajinský prezident Zelenskyj požadoval, aby Rusko přestalo bombardovat ukrajinská města jako předpoklad pro skutečně obsažná jednání o klidu zbraní. Ani při druhém kole rozhovorů ukrajinská delegace nedosáhla požadovaných výsledků, a tak bude pokračovat v třetím kole, dodal Unian.
