ZprávyRusko odstupuje od smlouvy o zákazu jaderných testů

Rusko odstupuje od smlouvy o zákazu jaderných testů

Ruský parlament ve středu dokončil schválení zákona, který stahuje ratifikaci celosvětové smlouvy zakazující testy jaderných zbraní. Informovala o tom agentura Reuters či Al-Jazeera.

Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že Rusko není připraveno znovu diskutovat o jaderných otázkách s USA, pokud Washington neupustí od své „nepřátelské“ politiky.

Moskva 6. října oznámila svůj záměr od smlouvy odstoupit, aby „zrcadlila“ pozici Spojených států. Ty samy Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) v roce 1996 podepsaly, ale nikdy neratifikovaly. Ačkoli CTBT nikdy formálně nevstoupila v platnost, učinila jaderné testování tabu – žádná země kromě Severní Koreje neprovedla v tomto století test zahrnující jaderný výbuch.

Návrh zákona o deratifikaci CTBT byl v horní komoře schválen 156 hlasy proti nule, uvádí agentura Reuters. Již dříve ho jednomyslně ve zrychleném hlasování schválila i dolní komora. Legislativa nyní ke vstupu v platnost potřebuje pouze podpis prezidenta Vladimira Putina.

Putin podle serveru Al-Jazeera 5. října řekl: „Slyším výzvy k zahájení testování jaderných zbraní. Nejsem připraven říci, zda opravdu potřebujeme provést testy, nebo ne.“

Rusko tvrdí, že by jaderné testy zahájilo jen jako reakci na testování v USA

Rusko říká, že neobnoví testování, pokud tak neučiní Washington. Nicméně experti na kontrolu zbrojení tvrdí, že test buď Ruska, nebo Spojených států by mohl spustit nové závody ve zbrojení – a další testování ze strany dalších zemí. A to v okamžiku silného napětí a probíhajících válek na Ukrajině a Blízkém východě.

CNN minulý měsíc zveřejnila satelitní snímky ukazující, že Rusko, Spojené státy a Čína v posledních letech rozšířily svá jaderná testovací místa. Americké ministerstvo energetiky minulý týden uvedlo, že provedlo chemický výbuch na svém testovacím místě v Nevadě.

Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v projevu k ruským zákonodárcům před středečním hlasováním řekl, že výbuch v Nevadě byl „nepochybně politickým signálem“. „Jak řekl náš prezident, musíme být ve střehu. Pokud Spojené státy přistoupí k zahájení jaderných testů, budeme muset reagovat stejným způsobem,“ řekl.

Hrozí absence jakékoliv smlouvy o jaderných zbraních

Rusko tvrdí, že jeho monitorovací stanice budou nadále dodávat data do globální sítě, která detekuje jaderné výbuchy.

Po opuštění CTBT je poslední zbývající bilaterální dohodou o jaderných zbraních mezi Washingtonem a Moskvou New START, podle níž si dvojice států navzájem pravidelně kontrolovala svá jaderná zařízení a omezovala počet strategických hlavic, které mohou Rusko a USA rozmístit.

Absence jaderného dialogu osud smlouvy New START zpochybnila. Rusko letos v únoru smlouvu pozastavilo. Její platnost má vypršet v roce 2026, takže obě země zůstanou bez jakékoli zbývající dvoustranné dohody o jaderných zbraních.

Doporučujeme

Po požáru ve Švýcarských Alpách se pohřešuje pět lidí

Pět lidí se pohřešuje a dalších osm utrpělo zranění při požáru budovy s restaurací a byty ve švýcarském Thusisu. Plameny objekt podle policie zcela zničily. Dva ze zraněných jsou ve vážném stavu.

Ruský noční útok dronů zasáhl i hranici s Moldavskem, dvě ženy zemřely

Ruské drony v noci na dnešek zasáhly jeden z hraničních přechodů mezi Ukrajinou a Moldavskem, informovala ukrajinská pohraniční stráž. Provoz na něm byl zastaven. Dvě ženy zemřely a dvě utrpěly zranění při nočním ruském dronovém útoku na vesnici v ukrajinské Charkovské oblasti. Na telegramu to oznámil velitel regionální vojenské správy Oleh Syněhubov. Cílem náletu ruských dronů byly také severoukrajinské Sumy. Ukrajina podle ruskojazyčných telegramových kanálů zaútočila na rafinérii v ruském Permu. Kyjev útok potvrdil.

USA si pro Írán připravily nejtvrdší sankce v historii. Raději to, než další údery, řekl Bessent

Chystáme pro Írán nejtvrdší sankce v historii, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Další podrobnosti slíbil v pondělí. Viceprezident J. D. Vance označil ekonomický nátlak za nejefektivnější nástroj v konfrontaci s Íránem.

USA vyhostily na Haiti přes 160 lidí poprvé od zrušení ochrany před deportací

Spojené státy ve čtvrtek deportovaly více než 160 lidí na Haiti. Stalo se tak podle agentury AP poprvé od chvíle, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa vyhrála soudní bitvu o odebrání ochrany před deportací přibližně 350.000 Haiťanům. Deportační let přistál v městě Cap-Haitien na severu Haiti, jelikož hlavní mezinárodní letiště v Port-au-Prince je považováno za příliš nebezpečné. Americká vláda v současnosti zakazuje komerční lety do haitské metropole kvůli násilí gangů.

Ruská FSB zadržela devět lidí kvůli údajné špionáži pro Kyjev a plánování útoku

Ruská tajná služba FSB podle agentur zadržela osm lidí, které podezřívá, že na objednávku ukrajinských tajných služeb plánovali dronový útok na blíže neurčený podnik strategického významu v Moskevské oblasti. V jiném případě byl zadržen také cizinec, který údajně sledoval různé objekty v Moskvě, aby Ukrajině pomohl připravit teroristický útok.

Devět měsíců na misi a stovky dní bez přístavu. USS Abraham Lincoln se vrací domů

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln po téměř devíti měsících opouští Blízký východ, potvrdil nejmenovaný americký úředník. Vystřídat ji má letadlová loď USS George Washington, která dorazila z japonských vod. K rotaci došlo po zprávách o krizi duševního zdraví na palubě.

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí počet proplouvajících lodí

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí provoz, oznámila ve čtvrtek správa průplavu ACP. Počet lodí, které touto strategickou vodní cestou spojující Atlantský a Tichý oceán budou moci proplout, se od 3. září sníží z 36 na 34 denně, od 15. září pak na 32 denně. Provozovatel nevyloučil další snížení v závislosti na počasí v příštích týdnech. Méně srážek způsobuje klimatický jev El Niňo, který je letos výrazně silnější než jindy.

V Německu prošli výcvikem a zmizeli. Dezertovaly stovky ukrajinských vojáků

Nechtěli bojovat a vycítili příležitost k útěku. Týdeník Die Zeit informoval o případech dezerce ukrajinských vojáků v Německu. Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 uprchly během výcviku v zemi stovky vojáků. Tito muži mohou být považováni za dezertéry a hrozí jim až 12 let za mřížemi.

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno 1000 startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.

Apokalypsa hmyzu v některých regionech již začala. Pocítí to i lidé

Všimli jste si, že vám do bytu létá méně otravných much? Nebo že kolem květin poletuje méně včel? Nová studie potvrzuje, že se děje něco, před čím vědci dlouho varovali. Vymírání hmyzu již začalo. Když bude málo včel, motýlů a dalšího hmyzu, klesnou výnosy plodin a dostupnost potravy.

USA označily zadržení amerického akademika v Číně za neoprávněné

Spojené státy označily amerického akademika Min Zina za neprávem zadržovaného v Číně. Peking ho podezírá ze špionáže a ohrožování národní bezpečnosti, americká vláda však obvinění odmítá. Jeho propuštění se nyní stalo jednou z priorit Washingtonu.

Zakladatel zkrachovalé Evergrande dostal doživotí za finanční podvody

Zakladatel čínské developerské skupiny Evergrande Chuej Kcha Jen dostal doživotní trest za rozsáhlé finanční podvody. Soud mu také zabavil veškerý osobní majetek. Samotným firmám uložil pokuty v souhrnné výši 15,82 miliardy jüanů.

Hrdinu filmu Whalefall spolkne velryba. Kyslík mu vydrží hodinu

Austin Abrams se v novém survival thrilleru ocitne na místě, odkud zdánlivě není úniku. Při pátrání po ostatcích svého otce ho spolkne obrovský vorvaň. Potápěči zbývá jediná hodina kyslíku, během níž musí najít cestu ven.

CSG bude sedm let dodávat munice policejní sborům pěti skandinávských zemí

Zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada bude po dobu sedmi let dodávat munice pro policejní sbory Finska, Dánska, Islandu, Norska a Švédska. Konkrétně dodá 35 milionů nábojů ráže Federal .223 Remington firma Federal ze společnosti The Kinetic Group, která patří pod CSG. Federal byla také vybrána jako dodavatel výcvikové munice ráže 5,56 milimetru. ČTK to dnes sdělila CSG v prohlášení, cenu dodávek ale neuvedla.

Demokratická republika Kongo dostane 70 tisíc dávek vakcíny proti ebole

Demokratická republika Kongo získá 70 tisíc dávek vakcíny Ervebo kvůli rozsáhlému ohnisku eboly. Současnou epidemii však způsobuje varianta Bundibugyo, proti které zatím není schválená vakcína ani cílená léčba. Část dodávky proto poslouží ke klinickému hodnocení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama