5.9 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
ZprávyRusko-americká baletka dostala v Rusku 12 let vězení kvůli tomu, že poslala...

Rusko-americká baletka dostala v Rusku 12 let vězení kvůli tomu, že poslala 50 dolarů na pomoc Ukrajině

Ruský soud odsoudil amatérskou baletku Ksenii Karelinu na 12 let vězení za vlastizradu, protože darovala 51 dolarů (1200 korun) charitativní organizaci na podporu Ukrajiny. Informuje o tom BBC, CBS News a další servery.

Karelina, která má americké a ruské občanství, prohlásila minulý týden u soudu, že se cítí vinna. Proces se konal za zavřenými dveřmi.

Baletka žije dlouhodobě v Los Angeles a v roce 2021 získala americké občanství. Zatčena byla loni v lednu během rodinné návštěvy v Jekatěrinburgu, asi 1600 kilometrů východně od Moskvy. Prokuratura pro ni požadovala 15 let vězení, píše BBC. Soud v Jekatěrinburgu ji shledal vinnou z vlastizrady a odsoudil ji k trestu odnětí svobody v trestanecké kolonii všeobecného režimu.

Karelina byla ruskou bezpečnostní službou FSB obviněna ze shromažďování peněz pro ukrajinskou organizaci dodávající zbraně ukrajinské armádě.

Ruští aktivisté za lidská práva uvedli, že v době, kdy žila v USA, provedla jediný převod ve výši 51,80 dolarů v první den ruské invaze na Ukrajinu 22. února 2022. Předpokládá se, že FSB tuto transakci objevila v jejím telefonu.

Charita je zděšena

Její právník Michail Mušajlov uvedl, že Karelina věřila, že prostředky pomohou obětem na obou stranách. Ruským médiím řekl, že se proti rozsudku odvolá.

Charitativní organizace Razom pro Ukrajinu na začátku roku uvedla, že je „zděšena“ zprávou o zatčení amatérské baletky. Popřela, že by shromažďovala peníze na zbraně nebo munici. Uvedla, že jde o charitativní organizaci založenou v USA, která se zaměřuje na humanitární pomoc a pomoc při katastrofách.

Karelina stanula v červnu před stejným soudem jako Evan Gerškovič, reportér listu Wall Street Journal, který byl uvězněn za špionáž, ale začátkem tohoto měsíce byl propuštěn v rámci rozsáhlé výměny vězňů s USA a dalšími západními zeměmi. Případy v Jekatěrinburgu projednával stejný soudce Andrej Minejev.

Přítel Ksenie Kareliny, boxer Chris van Heerden, ve čtvrtek uvedl, že je situací velmi rozzloben.

Ráno jsem se probudil, a dostala se ke mně tato zpráva. Stále tu sedím a zpracovávám, co se děje,“ řekl CBS News. „Před dvěma týdny proběhla výměna vězňů a Ksenia na tom seznamu nebyla,“ řekl s tím, že na její poslání domů tlačil posledních osm měsíců. „Ksenia by měla být doma a já jsem naštvaný a snažím se zachovat klid,“ dodal.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama