Vztahy mezi USA a Čínou se opět zhoršují. Obě strany se obviňují z porušení dohody uzavřené v Ženevě. Bílému domu vadí, že Peking nezrušil omezení na dovoz vzácných zemin, čínská vláda zase nemůže překousnout rušení víz čínským studentům na amerických univerzitách a zákaz americkým firmám prodávat do komunistické země komponenty potřebné k výrobě polovodičů.

Ruští a ukrajinští představitelé zahájili v tureckém Istanbulu druhé kolo přímých rozhovorů o klidu zbraní, informovaly agentury s odvoláním na diplomatické zdroje. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který byl začátku diskuse přítomen, doufá, že rozhovory umožní sblížit rozdíly v postojích obou bojujících stran, uvedla agentura Reuters. Očekává se, že obě strany předloží své představy o tom, jak by mělo vypadat úplné příměří a dlouhodobější cesta k míru. Situace je napjatá kvůli tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že by se USA mohly vzdát své role zprostředkovatele, pokud nedojde k pokroku, dodal Reuters. Jednání, která se konají v honosném istanbulském paláci Çiragan, měla původně začít v 10:00 místního času (12:00 SELČ); začátek rozhovorů se ale z dosud neznámých příčin opozdil. Zatím se neobjevily žádné známky, že by se obě strany přiblížily k dohodě poté, co o víkendu pokračovalo Rusko i Ukrajina v sérii vzájemných útoků a Kyjevu se podařilo při nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničit nejméně 13 letadel, napsala agentura Reuters. Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požaduje úplné a bezpodmínečné příměří, propuštění zajatců a návrat ukrajinských dětí unesených Ruskem. V zájmu trvalého míru a bezpečnosti je nutné uspořádat schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, míní také ukrajinský prezident. Rusko své požadavky před setkáním s Ukrajinci nezveřejnilo, ačkoliv na to Kyjev naléhal. V minulosti Moskva hovořila například o tom, že Ukrajina se nesmí stát členem Severoatlantické aliance. Rusko má podle pozorovatelů také zájem o ukrajinské regiony, jejichž části nyní ruské síly okupují, a které Moskva v rozporu s mezinárodním právem označuje za území Ruské federace. První kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů se v Istanbulu uskutečnilo 16. května a znepřátelené země na něm shodly jedině na výměně po tisíci válečných zajatcích z každé strany.

Americký prezident Donald Trump rozhodl o nasazení 2000 příslušníků Národní gardy v Los Angeles, kde se druhým dnem odehrávaly střety mezi policií a lidmi demonstrujícími proti raziím imigračního úřadu. Informovaly o tom v noci na dnešek agentury. O něco později šéf Bílého domu prohlásil, že protesty nebudou tolerovány a Národní gardě děkoval za odvedenou práci. Starostka města Karen Bassová ale vzápětí upozornila, že gardisté zatím ve městě vůbec nebyli nasazeni. Jednotky Národní gardy dorazí do 24 hodin, napsal dnes ráno SELČ list The New York Times (NYT) s odvoláním na prokurátora Bilala Essayliho.

Zmatek kolem velikosti a poplatků za příruční zavazadla by se mohl v budoucnu zjednodušit. Ministři dopravy členských států EU navrhli, aby aerolinky garantovaly cestujícím možnost vzít si na palubu zdarma jedno malé zavazadlo. Nové pravidlo by stanovilo jednotné rozměry a mělo by platit pro všechny lety provozované evropskými dopravci.

Během předvolební akce v Bogotě utrpěl kolumbijský senátor Miguel Uribe vážná zranění, když ho postřelil patnáctiletý chlapec. Útočník byl zadržen s nabitou pistolí, Uribe leží v nemocnici v kritickém stavu. Podle prezidenta Gustava Petra může za útokem stát širší síť organizovaného zločinu.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes nad Kurskou oblastí sestřelilo ruskou stíhačku Su-35. O ztrátě letounu píší i ruští vojenští blogeři. Informace válčících stran nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Thajsko posílilo armádu u sporné hranice s Kambodžou v reakci na nárůst počtu vojáků na kambodžské straně. Podle agentury Reuters to dnes uvedl thajský ministr obrany. Napětí mezi oběma zeměmi jihovýchodní Asie trvá od 28. května, kdy byl při krátké potyčce v nevymezené pohraniční oblasti zabit kambodžský voják. Vlády obou zemí současně volají po diplomatickém řešení sporu.

Severní Koreu dnes postihl rozsáhlý výpadek internetu, který na několik hodin znemožnil přístup na vládní webové stránky. Podle analytiků, na které se odvolává agentura Reuters, měl výpadek zřejmě vnitřní příčiny a nejednalo se o kybernetický útok.

Izraelští vojáci nalezli v Pásmu Gazy tělo jednoho z thajských rukojmích, uneseného 7. října 2023 z izraelského kibucu při teroristickém útoku hnutí Hamás a jeho spojenců na jih Izraele. S odvoláním na izraelské úřady to dnes napsal server Times of Israel (ToI) a agentury Reuters či AFP. Thajského občana Pintu Nattaponga podle kanceláře izraelského premiéra zavraždili v zajetí ozbrojenci z relativně malé teroristické skupiny působící v Pásmu Gazy a známé jako Brigády mudžáhidů.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes nad Kurskou oblastí sestřelilo ruskou stíhačku Su-35. O ztrátě letounu píší i ruští vojenští blogeři. Informace válčících stran nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Při nejsilnějších ruských útocích na Charkov od začátku ruské války na Ukrajině zemřeli tři lidé. Dalších 21 lidí je zraněných, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Další dva lidé podle ukrajinských úřadů zemřeli v důsledku ruských útoků v Chersonské oblasti. Ruské úřady hlásí 36 sestřelených ukrajinských dronů a dva zraněné.

Ruská armáda v noci na dnešek podnikla masivní útok na vojenské objekty na Ukrajině, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Šlo podle něj o reakci na nedávné ukrajinské útoky v Rusku, které Moskva označuje za teroristické činy. Moskva tvrdí, že cíl útoků byl splněn. Toto tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinská armáda dnes oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti, kde vypukl požár. Podle ukrajinského generálního štábu šlo o preventivní operaci před rozsáhlým dronovým a raketovým útokem, který v noci na dnešek proti Ukrajině podniklo Rusko.

Ruská armáda znovu tvrdě udeřila na ukrajinské hlavní město. Noční útoky dronů a raket připravily o život čtyři civilisty a zranily dalších dvacet. Podle kyjevské správy šlo o jednu z nejintenzivnějších vln ostřelování za poslední týdny.