Inflace v Rusku pokračuje v rychlém růstu. Zdražují základní potraviny a spotřebitelské zboží. Ekonom televizi CNBC sdělil, že z toho důvodu očekává mamutí zvýšení úrokových sazeb ruskou centrální bankou (CBR). Ekonomika je největší slabinou ruského prezidenta Vladimira Putina. Sankce fungují, píše magazín Foreign Affairs.
Ruské centrální bance se nedaří zastavit zvyšováním sazeb prudký nárůst indexu spotřebitelských cen. Inflace vzrostla zejména kvůli růstu cen základních potravin z 8,5 procenta v říjnu na 8,9 procenta v listopadu.
Ekonomové podle CNBC očekávají zvýšení sazeb CBR o 200 bazických bodů 20. prosince po dalším zasedání. Základní úroková sazba tak vzroste o 23 procent.
Russia braced for mammoth rate hike amid fears it's losing the battle against inflation https://t.co/l0e3iJ4GbX
— CNBC (@CNBC) December 16, 2024
„Obnovené zrychlení ruské inflace na 8,9 procenta meziročně v listopadu a pravděpodobnost dalšího nárůstu v nadcházejících měsících silně hovoří ve prospěch dalšího velkého zvýšení úrokových sazeb,“ myslí si Liam Peach, ekonom ze společnosti Capital Economics s tím, že očekává nárůst inflace v Rusku do konce roku 2025 daleko za 9 procent.
„Vzhledem k tomu, že cenová očekávání firem nedávno také dosáhla nových maxim, existuje jasný argument, že centrální banka prohrává boj s inflací a že bude znovu nucena prudce zvýšit sazby o 200 bazických bodů. Podle našeho názoru ale existují argumenty i ve prospěch ještě většího navýšení,“ uvedl Peach.
Chybí muži i zboží
CBR naposledy zvýšila sazby o 200 bazických bodů v říjnu s varováním o příliš rychlém růstu inflace. „Růst domácí poptávky výrazně převyšuje možnosti rozšířit nabídku zboží a služeb,“ uvedla v prohlášení banka.
Válka na Ukrajině a západní sankce stahují ruskou ekonomiku ke dnu, což pociťují hlavně spotřebitelé v supermarketech. Ceny základních potravin, jako jsou vejce, máslo, slunečnicový olej nebo zelenina, rostou skokově o dvouciferná čísla a mnoho produktů v regálech dlouhodobě chybí.
Rusko se potýká s nedostatkem pracovní síly a dodávek výrobních materiálů, což zvýšilo mzdové a výrobní náklady – které se nakonec rovněž přenesly na spotřebitele – a zpomalilo průmysl.
Inflaci pomohly zvýšit i západní sankce uvalené na ruskou banku Gazprombank, což vedlo k prudkému pádu rublu. „Neexistují žádné důvody k panice,“ uklidňoval tou dobou Putin veřejnost, kterou kvůli válce na Ukrajině prakticky hodil přes palubu.
Putinova achillova pata
Ekonomika je naštěstí pro Západ největší Putinovou slabinou, napsal Foreign Affairs. Někteří pozorovatelé tvrdí, že západní sankce uvalené na Rusko nefungují a že jeho ekonomika hýří aktivitou. „Sankce ve skutečnosti způsobily značné škody a omezily politicky manévrovací prostor Kremlu. Nyní je ruská ekonomika nebezpečně deformovaná, protože náklady na konflikt se hromadí,“ napsal časopis.
Dále situaci v Rusku zhodnotil takto: „Nabídka pracovní síly se zmenšuje, protože na bojišti jsou zabity nebo zraněny statisíce ruských mužů – Rusko mělo v říjnu 1500 obětí denně. Výdaje na obranu žerou rozpočet. A pokud se příjmy z energií – mízy ruské ekonomiky – a její dovoz západního zboží dvojího užití výrazně zpomalí, může čelit hospodářské i vojenské krizi.“
Kolosální ruské válečné snažení se nakonec může podle magazínu stát finančně neudržitelným. Zhoršující se ekonomické podmínky, utahující se sankční smyčka a nespokojení občané mohou na Putina vyvolávat stále větší nátlak, což nakonec může podle článku vést k tomu, že přistoupí při vyjednávání o příměří během vlády nového amerického prezidenta Donalda Trumpa na podmínky výhodnější pro Kyjev.
