Reklama
3 C
Czech
Pátek 27. března 2026
ZprávyRepublikáni kritizují Bidena za stažení amerických sil z Afghánistánu

Republikáni kritizují Bidena za stažení amerických sil z Afghánistánu

Republikáni zkritizovali administrativu prezidenta Joa Bidena za stažení amerických vojáků z Afghánistánu v srpnu 2021. Informují o tom DW a France 24. V neděli vydaná zpráva zmiňuje důsledky tohoto rozhodnutí. Demokraté dokument odsuzují kvůli načasování jeho zveřejnění i vyznění.

Zprávu včera zveřejnil výbor Sněmovny zahraničních věcí. Kritizuje v ní Bidena a jeho administrativu za prosazení dohody o stažení amerických sil z Afghánistánu, aniž by radikální hnutí Tálibán dodrželo její podmínky.

„Rozhodnutí Bidena stáhnout všechny americké jednotky nebylo založeno na bezpečnostní situaci, dohodě z Dauhá ani na radách poradců pro národní bezpečnost nebo našich spojenců,“ cituje znění zprávy server DW.

Výbor dále napsal, že rozhodnutí stáhnout americké síly z Afghánistánu pramenilo z dlouhodobého a neústupného názoru demokratů proti americké přítomnosti v zemi. Podle republikánů poškodilo důvěryhodnost USA.

Rychlá evakuace vojenského personálu z kábulského letiště v srpnu 2021 podle zprávy vyvolala chaos, jenž vedl ke smrti 13 členů amerického vojenského personálu při sebevražedném atentátu radikálního hnutí Islámský stát (IS).

Republikáni také obviňují Bidenovu administrativu z rychlého obsazení celého Afghánistánu včetně hlavního města Kábul Tálibánem a ze systematického odvetného zabíjení amerických spojenců, které se Spojené státy zavázaly ochraňovat.

„Násilné znovudobytí Kábulu ze strany Tálibánu navíc zvýšilo ohrožení ze strany naší vnitřní bezpečnosti, pošpinilo postavení v zahraničí na nadcházející roky a posílilo nepřátele po celém světě,“ píše se dále v dokumentu.

Trumpova práce

Mluvčí Bílého domu Sharon Yang prohlásila, že republikáni založili zprávu na nepřesných údajích a předsudcích. Yang i demokratická menšina ve Sněmovně se shodují, že dokument zcela ignoruje roli exprezidenta Donalda Trumpa v dohodě s Tálibánem.

Dohodu z katarského Dauhá podepsal Trump s hnutím v roce 2020 a připravil tak cestu ke stažení amerických sil z Afghánistánu, a to bez účasti afghánské vlády. Dohoda počítala s příměřím mezi Tálibánem a vládou. Ten však svou část nedodržel.

„Kvůli špatné dohodě, kterou bývalý prezident Trump uzavřel s Tálibánem, aby americké vojáky dostal z Afghánistánu do května 2021, zdědil prezident Biden neudržitelnou pozici,“ upozornila Yang – ukončit válku, nebo ji naopak rozpoutat.

Demokraté rovněž upozorňují na zveřejnění zprávy před listopadovými prezidentskými volbami. Podezírají republikány ze snahy stranu poškodit. Demokraté podle televize France 24 trvají na tom, že veškerá vina za srpen 2021 patří Trumpovi.

Tálibán porušil ještě jeden slib, a sice mírnější vládu. Od svého nástupu k moci prakticky vyřadil ženy a dívky ze společnosti a zavedl drakonická mravnostní opatření vymáhaná mravnostní policií. Některá se pak týkají i mužů.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama