ZprávyŘecká pobřežní stráž střílela na „podezřelou“ tureckou nákladní loď. Konflikt eskaluje

Řecká pobřežní stráž střílela na „podezřelou“ tureckou nákladní loď. Konflikt eskaluje

Lodě řecké pobřežní stráže zahájily palbu na turecké nákladní plavidlo plující v mezinárodních vodách v Egejském moři. Je to další eskalace napětí mezi oběma zeměmi, které v posledních týdnech narůstá. Řecký ministr zahraničí varuje před otevřeným konfliktem. Zprávu přinesla Al Jazeera, ABC News a další servery.

Sobotní střelba 11 námořních mil (20 km) jihozápadně od tureckého ostrova Bozcaada si nevyžádala žádné oběti. Uvedla to Al Jazeera na základě prohlášení turecké pobřežní stráže.

Po „obtěžující palbě“ ze dvou řeckých plavidel se do oblasti vydaly dvě lodě turecké pobřežní stráže a řecké čluny odjely, dodala.

Řecká pobřežní stráž potvrdila, že vypálila „varovné výstřely“ na loď „podezřele se pohybující“ v řeckých výsostných vodách u ostrova Lesbos.

Kapitán nákladní lodi odmítl povolit inspekci a byl později eskortován do blízkých tureckých vod, uvedli představitelé řecké pobřežní stráže s tím, že o incidentu informovali námořní úřady v Turecku.

Oblast je známá mnoha loděmi přivážejícími migranty z Turecka do zemí Evropské unie Řecka a Itálie. Řecká pobřežní stráž říká, že pravidelně kontroluje lodě, které se v Egejském moři chovají podezřele.

Spory trvají dlouhá desetiletí

Řecko a Turecko mají mezi sebou spory celá desetiletí. Napětí v posledních týdnech narůstá, přičemž obě strany tvrdí, že sousední stát narušuje jejich vzdušný prostor. Řečtí představitelé vyjádřili obavy z dalšího vypuknutí konfliktu v Evropě po ruské válce na Ukrajině.

Podle ABC News Ankara obvinila Atény, že porušují mezinárodní dohody svou vojenskou přítomností na ostrovech poblíž tureckého pobřeží Egejského moře. Také hovoří o obtěžování tureckých letadel pomocí ruských obranných systémů S-300, které jsou tam umístěny. Atény tvrzení popírají.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan varoval Řecko, že zaplatí „vysokou cenu“, pokud bude pokračovat v obtěžování tureckých stíhaček nad Egejským mořem a naznačí vojenskou akci.

Řecko tvrdí, že potřebuje bránit své východní ostrovy, včetně turistických center Rhodos a Kos, které jsou mnohem blíže Turecku než řecké pevnině, před svým větším a vojensky silnějším sousedem.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v neděli řekl, že zůstává otevřený setkání s Erdoganem.

„Považuji nedávná prohlášení tureckého prezidenta za nepřijatelná. Vždy se však budeme snažit udržovat komunikační kanály otevřené,“ řekl Mitsotakis s tím, že příležitostí může být neformální summit EU začátkem října v Praze.

Nedodržování pravidel

Videozáznam ze soboty údajně ukazuje plavidlo řecké pobřežní stráže vedle turecké nákladní lodi, když je slyšet zvuk asi tuctu výstřelů. Člen posádky mluví turecky a říká, že na ně útočí řecká pobřežní stráž.

Video, které zveřejnila turecká pobřežní stráž a zdá se, že bylo natočeno na mobilní telefon, ukazuje něco, co vypadá jako díra po kulce v okně a ve stropě můstku nákladní lodi.

Turecké prohlášení uvedlo, že střelba byla „v rozporu s pravidly mezinárodního práva“. 18 členů posádky sestávalo ze šesti Egypťanů, čtyř Somálců, pěti Ázerbájdžánců a tří Turků.

Turecký prokurátor nařídil vyšetřování. Země také protestovala u řeckých úřadů, přičemž Ankara požaduje rychlé vyšetřování a vysvětlení.

Minulý týden řecká vláda napsala dopisy NATO, EU a OSN, ve kterých je požádala, aby formálně odsoudily stále agresivnější projevy tureckých představitelů a naznačily, že by napětí mohlo přerůst v otevřený konflikt.

Řecký ministr zahraničí Nikos Dendias podle Al Jazeery uvedl, že chování Turecka, které je rovněž členem NATO, riskuje „situaci podobnou té, která se v současnosti odehrává v některé jiné části našeho kontinentu“, s odkazem na válku na Ukrajině.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama