ZprávyRakousko odmítlo vpustit do země 110 Britů, nedodrželi aktuální opatření

Rakousko odmítlo vpustit do země 110 Britů, nedodrželi aktuální opatření

Přes stovku britských turistů, kteří přiletěli v neděli na rakouské letiště v Innsbrucku, odmítli vpustit úředníci do země. Nedodrželi totiž aktualizovaná protiepidemická opatření. Informuje o tom BBC.

Britské turisty, kteří se vydali na lyžařskou dovolenou do rakouských hor, čekalo v neděli na letišti v Innsbrucku nepříjemné překvapení.

Země totiž zavedla kvůli rychle se šířící koronavirové variantě omikron nová pravidla, která vstoupila v platnost na 1. svátek vánoční, tedy v sobotu. Ta se týkají příletů právě z Velké Británie, ale i z Nizozemska, Norska a Dánska.

Aktuálně tak požaduje Rakousko při příletu mimo jiné negativní PCR test, který platí 48 hodin místo původních 72 hodin. Dle policie toto nové pravidlo v neděli cestující překvapilo. Někteří z nich situaci označili za chaos, uvádí BBC.

Většina ze zadržených 110 cestujících byla ihned letecky přepravena zpět domů. Zbylým 40 se to ale nepodařilo a byli na noc umístěni do karantény v hotelu.

Z těchto 40 bylo 12 lidem povoleno podstoupit nové PCR testy a pokračovat v dovolené. Jednalo se údajně o rodiny s dětmi.

Opozice kritizovala ministra zdravotnictví

Rakouští opoziční politici obvinili ministra zdravotnictví Wolfganga Mücksteina, že omezení neaktualizoval na stránkách, dodává dále zpravodajský web.

Franz Hörl z Rakouské lidové strany označil jednání za neprofesionální a nehumánní, přivézt turisty v období Vánoc, odvézt je do hotelu pod policejní ochranou a pak je na vlastní náklady poslat domů, řekl dle BBC agentuře APA.

Mimo PCR test je pro všechny Brity nad 12 let pro vstup do země také povinné absolvovat posilovací třetí dávku. Někteří z cestujících tak měli dle zpravodajského webu nejen starší PCR testy, ale ani neobdrželi třetí dávku.

Jedna z turistek, Victoria Winstanley, na sociálních sítích uvedla, že tým kontrolující certifikáty pro let se společností Easyjet buď neměl aktuální informace, nebo je nekontroloval správně, píše BBC.

Rakousko si dává obzvláště pozor, neboť oblíbené středisko Ischgl bylo na začátku pandemie v únoru a březnu 2020 spojováno s případy onemocnění covid-19 ve 45 zemích, dodává zpravodajský web.

Doporučujeme

Mandát zesnulého senátora Lindseyho Grahama dočasně převezme jeho mladší sestra Darline

Po smrti amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama bude jeho místo v Senátu Spojených států dočasně zastávat jeho mladší sestra Darline Graham Nordone. Do funkce ji v pondělí jmenoval guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster.

Film o Michaelu Jacksonovi jako první životopisný snímek vydělal miliardu dolarů

Životopisný film Michael dosáhl historického úspěchu. Snímek o Michaelu Jacksonovi překonal v celosvětových kinech hranici jedné miliardy dolarů a stal se prvním životopisným filmem, kterému se to podařilo. Hlavní roli ztvárnil zpěvákův synovec Jaafar Jackson.

Horko zvyšuje riziko duševních potíží. Nejohroženější jsou děti a mladiství

Vysoké teploty máme spojené s dobrou náladou, když jsme na dovolené u moře nebo vysedáváme na zahrádkách. Zároveň je ovšem známo, že vedro zhoršuje naše kognitivní funkce i náladu a zvyšuje agresivitu. Nová studie teď zjistila, že během horkých dnů stoupá počet hospitalizací spojených s duševními problémy u dětí a mladistvých.

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, oznámilo regionální velitelství

Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to dnes nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě. Podle agentury Fars zahynuli při jednom z útoků tři lidé z téže rodiny.

Pesticid používaný v zemědělství může snižovat počet čmeláků

Čmeláci patří mezi nejvýznamnější opylovače zemědělských plodin i volně rostoucích rostlin. Nový výzkum ukazuje, že sulfoxaflor, běžně používaný pesticid proti savému hmyzu, může narušovat jejich rozmnožování už při nízkých dávkách. Změny se projevily přímo v aktivitě genů spojených s reprodukcí, což by při dlouhodobém působení mohlo přispívat k úbytku čmeláčích populací.

Volkswagen zvažuje zrušení dalších 50 tisíc pracovních míst

Volkswagen může v rámci rozsáhlé restrukturalizace zrušit dalších přibližně 50 tisíc pracovních míst. Šéf koncernu Oliver Blume zaměstnancům oznámil, že firma stále hledá způsob, jak snížit výrazně vyšší náklady a přiblížit se konkurenci. Konečný počet zrušených pozic zatím nebyl stanoven.

Rusko v noci udeřilo střelami a drony na Kyjev, oběti nejsou hlášeny

Rusko během noci na dnešek zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. S odvoláním na představitele města o tom nad ránem informovala agentura Reuters, podle které byly hlášeny exploze a požáry, žádné oběti ale úřady neoznámily. Ukrajinská obrana sestřelila pět z osmi ruských balistických raket. Stalo se tak poprvé za měsíc, napsala agentura Unian s odvoláním na hlášení ukrajinského letectva a připomněla, že problémy souvisely s nedostatkem protiraketových střel.

Ceny ropy nepřestávají růst. Trh znervózňují americké kroky v Hormuzu

Ceny ropy vzrostly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil plány na zavedení poplatků za přepravu v Hormuzském průlivu a obnovení blokády íránských přístavů. Tyto kroky na trhu vyvolaly další vlnu obav z narušení dodávek černého zlata. Zatímco USA trvají na tom, že Hormuzský průliv je otevřený pro plavbu, podle údajů o sledování lodní dopravy došlo k prudkému poklesu tranzitů.

Francie umožní Ukrajině licenční výrobu zbraní, Kyjev nakoupí 16 letounů Rafale

Francie umožní Ukrajině licenční výrobu francouzských řízených střel, přesně naváděných bomb a protivzdušných střel, zatímco Kyjev nakoupí francouzsko-italské systémy protivzdušné obrany nové generace a 16 stíhacích letounů Rafale. Po jednání koalice ochotných to dnes v Paříži oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron.

USA ode dneška začnou vybírat poplatky za bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to dnes napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán.

Příměří se fakticky zhroutilo. USA udeřily na Írán, sirény se rozezněly v Jordánsku a Bahrajnu

Spojené státy v pondělí pozdě večer dokončily další vlnu leteckých úderů na cíle spojené s Íránem. Tentokrát americká armáda útočila na odpalovací systémy pro střely a drony, obranné systémy a námořnictvo. Sirény se následně rozezněly v Jordánsku a Bahrajnu. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že USA kontrolují úžinu klíčovou pro světové dodávky ropy.

Maďarský parlament schválil ústavní dodatek, který má ukončit mandát prezidenta

Maďarský parlament dnes schválil ústavní dodatek, který má především ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který letos po 16 letech přišel o moc, a už po vítězství v dubnových parlamentních volbách Sulyoka vyzval, aby odstoupil.

Húsíové zaútočili na letiště v Saúdské Arábii

Jemenští Húsíové v pondělí zaútočili balistickými raketami a drony na mezinárodní letiště Abhá na jihu Saúdské Arábie. Saúdská protivzdušná obrana proti střelám zasáhla a úřady nehlásí žádné oběti. Útok představuje nejvážnější vyhrocení vztahů mezi oběma stranami od příměří uzavřeného v roce 2022.

Požár lesa v pařížském regionu zničil na 1000 hektarů a stále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zničil na 1000 hektarů porostu, což je zhruba pět procent celého lesa. Dnes odpoledne to řekl šéf civilní ochrany Julien Marion. Na místě zasahuje na 800 hasičů z celé Francie. Podle francouzského ministra vnitra Laurenta Nuňeze je možné, že oheň někdo založil úmyslně, informovala agentura AFP.

EK a její partneři chtějí dát na podporu projektů v Gaze 883,6 milionu eur

Evropská komise dnes spolu s více než desítkou nejen členských zemí Evropské unie zahájila iniciativu, která poskytne 883,6 milionu eur (přibližně 21,4 miliardy Kč) na humanitární projekty v Pásmu Gazy. Komise v prohlášení uvedla, že "Team Gaza Initiative" podpoří projekty zaměřené na zajištění základních služeb pro obyvatele pásma, včetně vodohospodářské infrastruktury, odstraňování sutin a odpadu či obnovení zdravotnických, energetických a zemědělských systémů. Česká republika podle zveřejněného seznamu do iniciativy zapojena není.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama