-3.4 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyPutin zpochybnil, že by za útokem na koncertní síň stáli islámští radikálové

Putin zpochybnil, že by za útokem na koncertní síň stáli islámští radikálové

Ruský prezident Vladimir Putin dnes zpochybnil, že by za březnovým útokem na koncertní síň u Moskvy mohli být islámští fundamentalisté. K masové střelbě, při níž zahynulo nejméně 144 lidí, se opakovaně přihlásila organizace Islámský stát (IS) a řada zahraničních expertů tato prohlášení označila za věrohodná. Putin a další ruští představitelé ale z útoku opakovaně obvinili Ukrajinu. Kyjev jakékoli zapojení do událostí v Moskvě popřel. Ruská tajná služba FSB dnes podle médií oznámila dopadení dalších tří podezřelých z napomáhání pachatelům útoku; všichni podle ní pocházejí z převážně muslimské Střední Asie, kde afghánská odnož IS verbuje své příznivce.

„Rusko nemůže být objektem teroristických útoků islámských fundamentalistů,“ řekl dnes podle agentury TASS Putin. „Naše země demonstruje unikátní příklad mezikonfesijní jednoty a porozumění i mezináboženské a mezietnické jednoty,“ dodal. Prohlásil rovněž, že Rusko si i na mezinárodním poli vede tak, že by islamisté neměli k útoku na něj důvod. „Máme veškeré důvody domnívat se, že hlavním cílem krvavého a hrozného teroristického činu v Moskvě bylo právě naši jednotu poškodit,“ uvedl Putin.

Několik odborníků oslovených agenturou Reuters už dříve sdělilo, že útok nese rukopis IS. Český bezpečnostní expert Adam Dolník upozornil, že organizace si už v minulosti brala za cíl Rusy. V této souvislosti připomněl útok z roku 2015 na let z egyptského Šarm aš-Šajchu do Petrohradu nebo útok na ruskou ambasádu v Kábulu z roku 2022.

Rusko v nedávné historii zažilo i několik velkých útoků spojovaných s čečenskými separatisty. V roce 2010 připravily 40 lidí o život sebevražedné útoky v moskevském metru. Při útoku na školu v Beslanu v roce 2004 zahynulo přes 330 lidí. V roce 2002 zemřelo při obléhání divadla Dubrovka čečenskými ozbrojenci a následném zásahu ruského komanda 129 civilistů.

FSB dnes oznámila, že v metropoli, na Urale a na Sibiři zadržela další tři podezřelé z napomáhání pachatelům útoku v Crocus City Hall. „V Moskvě, Jekatěrinburgu a Omsku jsme zadrželi ruského občana a dva cizí občany, všechny původem ze středoasijského regionu, kteří se podíleli na teroristickém činu, spáchaném 22. března,“ citoval TASS z vyjádření tajné služby. „Dva ze zadržených převáděli peníze na nákup střelných zbraní a dopravních prostředků použitých při teroristickém činu, třetí se podílel na verbování kompliců teroristického útoku a financování jeho vykonavatelů,“ dodala FSB. Zveřejnila také záběry ze zatčení podezřelých; jeden z nich před kamerou říká, že byl zadržen „za teroristický útok v Krokusu“.

Šéf FSB den po útoku ohlásil zadržení 11 podezřelých, včetně čtyř předpokládaných pachatelů. Deset z nich bylo předvedeno před soud, který je vzal do vazby. Devět z deseti obviněných pochází z Tádžikistánu, jeden z Kyrgyzstánu. Další podezřelí byli podle úřadů dopadeni v Dagestánu na jihu Ruska. Soud v dagestánské Machačkale ve středu uvalil vazbu na dva občany Tádžikistánu, zadržené kvůli podezření, že patří k mezinárodní teroristické organizaci.

Reklama

Doporučujeme

Británie vsadila na rekordní rozvoj větrné energie na moři

Velká Británie udělala zásadní krok směrem k čistší energetice. Vláda schválila rekordní objem nových offshore větrných projektů, které mají výrazně změnit podobu výroby elektřiny. Rozhodnutí ale vyvolává nejen naděje, ale i pochybnosti.

Zemřel herec a moderátor Mojmír Maděrič

Herecký svět přišel o výraznou osobnost. Ve věku 70 let zemřel Mojmír Maděrič, herec, dabér a moderátor, kterého diváci znali z divadla, televizních seriálů i oblíbených pořadů o vaření. Za sebou zanechal pestrou kariéru i silnou stopu v české kultuře.

Česko letouny L-159 Ukrajině neprodá. Armáda je potřebuje, uvedl Babiš

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině. Novinářům to po jednání lídrů stran vládní koalice řekl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že tak rozhodla koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) později na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda podle Babiše letadla potřebuje.

KOMENTÁŘ: Cla, cla, cla. Trump graduje obchodní válku a v USA pořád neví, jestli může

Už je to rok, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu a započal své celní tažení. I když prezident rozkazuje o uvalení dalších a dalších cel s velkou jistotou, soudy v USA stále nemají jasno o tom, jestli je to legální. Podle kritiků si Trump zákon ohýbá. Nejvyšší soud má ve věci rozhodnout brzy, teoreticky tento týden.

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama