0.4 C
Czech
Pondělí 1. prosince 2025
ZprávyPutin zpochybnil, že by za útokem na koncertní síň stáli islámští radikálové

Putin zpochybnil, že by za útokem na koncertní síň stáli islámští radikálové

Ruský prezident Vladimir Putin dnes zpochybnil, že by za březnovým útokem na koncertní síň u Moskvy mohli být islámští fundamentalisté. K masové střelbě, při níž zahynulo nejméně 144 lidí, se opakovaně přihlásila organizace Islámský stát (IS) a řada zahraničních expertů tato prohlášení označila za věrohodná. Putin a další ruští představitelé ale z útoku opakovaně obvinili Ukrajinu. Kyjev jakékoli zapojení do událostí v Moskvě popřel. Ruská tajná služba FSB dnes podle médií oznámila dopadení dalších tří podezřelých z napomáhání pachatelům útoku; všichni podle ní pocházejí z převážně muslimské Střední Asie, kde afghánská odnož IS verbuje své příznivce.

„Rusko nemůže být objektem teroristických útoků islámských fundamentalistů,“ řekl dnes podle agentury TASS Putin. „Naše země demonstruje unikátní příklad mezikonfesijní jednoty a porozumění i mezináboženské a mezietnické jednoty,“ dodal. Prohlásil rovněž, že Rusko si i na mezinárodním poli vede tak, že by islamisté neměli k útoku na něj důvod. „Máme veškeré důvody domnívat se, že hlavním cílem krvavého a hrozného teroristického činu v Moskvě bylo právě naši jednotu poškodit,“ uvedl Putin.

Několik odborníků oslovených agenturou Reuters už dříve sdělilo, že útok nese rukopis IS. Český bezpečnostní expert Adam Dolník upozornil, že organizace si už v minulosti brala za cíl Rusy. V této souvislosti připomněl útok z roku 2015 na let z egyptského Šarm aš-Šajchu do Petrohradu nebo útok na ruskou ambasádu v Kábulu z roku 2022.

Rusko v nedávné historii zažilo i několik velkých útoků spojovaných s čečenskými separatisty. V roce 2010 připravily 40 lidí o život sebevražedné útoky v moskevském metru. Při útoku na školu v Beslanu v roce 2004 zahynulo přes 330 lidí. V roce 2002 zemřelo při obléhání divadla Dubrovka čečenskými ozbrojenci a následném zásahu ruského komanda 129 civilistů.

FSB dnes oznámila, že v metropoli, na Urale a na Sibiři zadržela další tři podezřelé z napomáhání pachatelům útoku v Crocus City Hall. „V Moskvě, Jekatěrinburgu a Omsku jsme zadrželi ruského občana a dva cizí občany, všechny původem ze středoasijského regionu, kteří se podíleli na teroristickém činu, spáchaném 22. března,“ citoval TASS z vyjádření tajné služby. „Dva ze zadržených převáděli peníze na nákup střelných zbraní a dopravních prostředků použitých při teroristickém činu, třetí se podílel na verbování kompliců teroristického útoku a financování jeho vykonavatelů,“ dodala FSB. Zveřejnila také záběry ze zatčení podezřelých; jeden z nich před kamerou říká, že byl zadržen „za teroristický útok v Krokusu“.

Šéf FSB den po útoku ohlásil zadržení 11 podezřelých, včetně čtyř předpokládaných pachatelů. Deset z nich bylo předvedeno před soud, který je vzal do vazby. Devět z deseti obviněných pochází z Tádžikistánu, jeden z Kyrgyzstánu. Další podezřelí byli podle úřadů dopadeni v Dagestánu na jihu Ruska. Soud v dagestánské Machačkale ve středu uvalil vazbu na dva občany Tádžikistánu, zadržené kvůli podezření, že patří k mezinárodní teroristické organizaci.

Reklama

Doporučujeme

Číně se nedaří dostat z krize, zmírnit napětí s USA nestačilo

Aktivita čínských továren se v listopadu propadla už osmý měsíc v řadě, ukázal oficiální index nákupních manažerů PMI zveřejněný v neděli. Index vzrostl jen nepatrně na 49,2 bodu z říjnových 49,0, ale zůstal pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu. Výsledek odpovídal odhadům analytiků oslovených agenturou Reuters. Slábnoucí domácí poptávka podle průzkumu nadále doléhá na výrobce a zvýrazňuje potřebu dalších vládních stimulů.

Rubio: Rozhovory s Ukrajinou byly produktivní, ale dohoda je stále daleko

Ukrajinská delegace se v neděli setkala s tou americkou v Miami před plánovaným jednáním mezi USA a Ruskem. Rozhovory trvaly čtyři hodiny a podle obou stran byly produktivní, přestože americký ministr zahraničí uvedl, že „je před námi ještě hodně práce“. Delegace na schůzce řešily hlavně některé problematické body původního návrhu, které v Evropě vyvolaly bouřlivé reakce.

Trump oznámí příštího šéfa Fedu, favoritem je Hassett

Donald Trump potvrdil, že už vybral kandidáta na příštího předsedu Federálního rezervního systému. Jméno zatím neprozradil, ale trhy počítají s tím, že nejblíž k nominaci má šéf Národní ekonomické rady Kevin Hassett. Aktuální předseda Jerome Powell dokončí mandát v květnu.

Indonésii zasáhly ničivé povodně, stovky lidí se pohřešují

Indonésie bojuje s následky extrémních lijáků a dvou tropických cyklonů, které zasáhly Sumatru a další regiony jihovýchodní Asie. Povodně a sesuvy půdy si vyžádaly stovky obětí a stovky lidí zůstávají nezvěstné. Miliony obyvatel přišly o domov.

Smíšená štafeta v Östersundu dojela pátá, Karlík s Charvátovou třináctí

Čeští biatlonisté vstoupili do Světového poháru v Östersundu solidním pátým místem ve smíšené štafetě a třináctou příčkou v závodě dvojic. Tým táhli zkušenější Michal Krčmář a Markéta Davidová, naopak mix Karlík s Charvátovou doplatil hlavně na střelbu.

Hondurasané volí prezidenta a Trump hrozí odvetou, pokud nezvolí jeho favorita

Hondurasané dnes volí svého prezidenta a americký prezident Donald Trump hrozí, že pokud nezvolí kandidáta, kterého upřednostňuje on, omezí zemi pomoc ze Spojených států. Informovala o tom agentura AFP. Honduras by tak po Argentině a Bolívii mohl být další latinskoamerickou zemí, kde by se po letech vrátila k moci pravice.

Benjamin Netanjahu žádá izraelského prezidenta o milost

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Isaaca Herzoga o udělení milosti v případu korupce, který se s premiérem táhne už několik let.

Nawrocki se v Maďarsku nesejde s Orbánem kvůli jeho cestě do Moskvy

Polský prezident Karol Nawrocki se nesejde s maďarským premiérem Viktorem Orbánem kvůli jeho nedávné cestě do Moskvy. S odvoláním na prezidentova spolupracovníka to dnes napsala polská média. Polská hlava státu se chystá do Maďarska ve středu na summit prezidentů Visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Setkání s prezidenty V4 má Nawrocki nadále v plánu. Nawrockého gesto ocenil šéf ukrajinské diplomacie.

Papež Lev XIV. přiletěl do Libanonu, kde podle očekávání promluví o míru

Papež Lev XIV. dnes odpoledne přiletěl do Libanonu, kde podle očekávání promluví o míru na Blízkém východě. Informovaly o tom světové agentury. Lev XIV. je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.

Ruský dronový útok zabil u Kyjeva člověka a 19 lidí zranil

Ruský noční dronový útok zabil v Kyjevské oblasti jednoho člověka a dalších 19 zranil, uvedl dnes šéf místní vojenské správy Mykola Kalašnyk. Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 122 bezpilotními letouny a dvěma balistickými střelami, protivzdušná obrana zlikvidovala 104 dronů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční zničení 33 ukrajinských dronů nad čtyřmi ruskými regiony a Černým mořem.

Čtyři mrtví a deset zraněných po střelbě na rodinné oslavě v Kalifornii

Čtyři lidé zemřeli a deset dalších bylo zraněno při sobotní střelbě na rodinné oslavě ve městě Stockton v Kalifornii. Podle amerických médií o tom informovala místní policie. Mezi oběťmi jsou děti i dospělí. Policisté po pachateli pátrají a domnívají se, že si mohl oslavu vybrat cíleně.

Trump označil venezuelský vzdušný prostor za uzavřený

Americký prezident Donald Trump oznámil, že vzdušný prostor nad Venezuelou je „zcela uzavřený“. Nepřidal však žádné detaily, což vyvolalo nejistotu ve Venezuele i ve Washingtonu, kde úředníci o žádném takovém kroku nevědí.

Monzuny a sesuvy půdy devastují Sumatru, záchranáři bojují s izolací regionů

Počet mrtvých po záplavách a sesuvech půdy na indonéském ostrově Sumatra vzrostl na 303. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf úřadu pro řízení katastrof. Pátrání po přeživších a dalších obětech pokračuje, komplikuje ho ale fakt, že některé oblasti jsou odříznuty od zbytku ostrova. Dřívější bilance z dnešního rána uváděla 248 mrtvých.

ANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa tápe

Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama