Válka na UkrajiněPutin vyhlásil částečnou mobilizaci: Západ nás chce zničit, prohlásil v projevu k...

Putin vyhlásil částečnou mobilizaci: Západ nás chce zničit, prohlásil v projevu k národu

Prezident Vladimir Putin ve středu nařídil první ruskou mobilizaci od druhé světové války. Zároveň Západ obvinil z „jaderného vydírání“ a varoval, že pokud v něm bude pokračovat, Moskva odpoví silou svého obrovského arzenálu. Informovaly o tom agentura Reuters, server CNN a další.

Na začátku velmi očekávaného projevu k národu ruský prezident ve středu ráno řekl, že západní země usilují o zničení Ruska. „Cílem Západu je oslabit, rozdělit, a zničit naši zemi,“ pronesl Putin. „Už přímo říkají, že byli schopni rozdělit Sovětský svaz v roce 1991 a nyní nadešel čas, aby se Rusko rozpadlo na množství regionů a oblastí, které jsou vzájemně fatálně nepřátelské,“ dodal dle CNN.

„Pokud je ohrožená územní celistvost naší země, použijeme všechny dostupné prostředky k ochraně našeho lidu. Neblafujeme,“ prohlásil Putin dle Reuters v televizním projevu. Rovněž upozornil, že Rusko má k dispozici „spoustu zbraní na odpověď“.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že v důsledku částečné mobilizace bude povoláno 300 tisíc záložníků, přičemž se bude týkat těch, kteří mají předchozí vojenské zkušenosti.

Putin dále prohlásil, že částečná mobilizace dvoumilionových vojenských záloh má za cíl bránit Rusko a jeho teritoria. V projevu rovněž tvrdil, že Západ nechce mír na Ukrajině. Washington, Londýn a Brusel podle jeho slov tlačí na Kyjev, aby „převedl vojenské operace na naše území“ s cílem „úplného vyplenění naší země“.

Putinovo nejnovější rozhodnutí výrazně eskaluje konflikt na Ukrajině a přichází v době, kdy Rusko bojuje s ukrajinskou protiofenzívou, která donutila jeho jednotky ustoupit a vzdát se některých okupovaných území, upozornila agentura Reuters.

„Je jasné, že je to něco, co bychom měli brát velmi vážně, protože, víte, nemáme to pod kontrolou. Nejsem si jistá ani tím, že to má pod kontrolou on, opravdu. Tohle je zjevně eskalace,“ řekla Sky News britská ministryně zahraničí Gillian Keegan v reakci na slova prezidenta Ruské federace.

Putin podpořil konání „referend“ v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny

Putin také podpořil naplánovaná pseudoreferenda o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných částech Ukrajiny. Kyjev a západní země nicméně dopředu upozornily, že narychlo zorganizované hlasování v oblastech kontrolovaných ruskou armádou nebudou vnímat jako legitimní.

Rusko již oblasti Luhansk a Doněck, které dohromady tvoří Donbas, považuje za samostatné státy. Ukrajina a Západ považují všechny části Ukrajiny v držení ruských sil za nelegálně okupované.

Rusko nyní drží asi 60 procent Doněcké oblasti a do července po pomalém postupu během měsíců intenzivních bojů dobylo téměř celý Luhansk, píše agentura Reuters. Tyto zisky jsou nyní ohroženy poté, co byly ruské síly během září vytlačeny ze sousední Charkovské oblasti a ztratily kontrolu nad svými hlavními zásobovacími trasami pro většinu frontových linií Doněcku a Luhansku.

Ruský rubl se po projevu hlavy největšího státu světa propadl a ceny ropy prudce vzrostly. Válka na Ukrajině již způsobila prudký nárůst cen pohonných hmot a potravin po celém světě.

Doporučujeme

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama