-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
Válka na UkrajiněPutin podepsal zákony o ruské anexi čtyř ukrajinských regionů, svět ji neuznává

Putin podepsal zákony o ruské anexi čtyř ukrajinských regionů, svět ji neuznává

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákony o anexi čtyř ukrajinských regionů. Informovala o tom ruská agentura TASS, podle níž už byly příslušné dokumenty zveřejněny. Kyjev a Západ ruskou anexi ukrajinských území odsuzují a odmítají jako nelegální. Zábor ukrajinské Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti, které okupují ruské invazní síly, už dříve schválil ruský parlament a ústavní soud.

„Podle ruských zákonů jsou obyvatelé nových regionů uznáni za ruské občany ode dne, kdy byla tato území – 30. září – připojena k Rusku,“ píše TASS s odkazem na den, kdy Putin společně s Moskvou dosazenými představiteli těchto regionů podepsali v Kremlu dohody o připojení okupovaných území k Ruské federaci.

Mezinárodně neuznanou anexi následně podpořil ruský ústavní soud a tento týden příslušné smlouvy i zákony schválily obě komory ruského parlamentu. Procedurám předcházelo proruskými úřady narychlo zorganizované hlasování na okupovaných územích, které Moskva označovala jako referendum o připojení k Rusku, nicméně Kyjev ani svět jejich platnost a výsledky odmítly uznávat. Plebiscity opakovaně provázely zprávy o nucené účasti voličů a dalších volebních podvodech. Jediná země, která zatím uznala jejich výsledky, je Severní Korea, upozornil už dříve ruský server Meduza.

Anexi dalších ukrajinských území Ruskem odmítla naprostá většina zemí světa, a to včetně ruských spojenců, jako jsou Srbsko či Kazachstán. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v páteční reakci na podpisy smluv sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin. Oznámil, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO.

V úterý ukrajinský prezident podepsal výnos, který za neplatné od samého počátku prohlašuje ruské právní akty porušující svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, a to včetně Putinových dekretů o uznání nezávislosti Krymu z března 2014 a čtyř dalších ukrajinských regionů z minulého měsíce.

Šéf Kremlu, na jehož rozkaz ruská vojska koncem února vpadla na Ukrajinu, mezitím prohlásil, že Moskva bude anektovaná území hájit „všemi dostupnými prostředky“. Ruské invazní síly neokupují celé ukrajinské regiony, které se nyní snaží Moskva anektovat, a v posledních dnech přicházejí zprávy o tom, že ukrajinská armáda dobývá zpět další obce v těchto oblastech.

Reklama

Doporučujeme

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama