5.5 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
ZprávyPrvní část parlamentních voleb v Litvě vyhráli opoziční sociální demokraté

První část parlamentních voleb v Litvě vyhráli opoziční sociální demokraté

V nedělních parlamentních volbách v Litvě vyhráli opoziční sociální demokraté (SD) se ziskem 19,4 procenta hlasů. Šest politických stran si rozdělí 70 ze 141 mandátů. O zbylých 71 mandátech se hlasuje většinově, v prvním kole uspělo osm kandidátů, v 63 obvodech se bude 27. října konat druhé kolo. Šéfka SD Vilija Blinkevičiutéová už oznámila, že se pokusí sestavit vládu, informovala dnes litevská veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost LRT.

Druhá je po sečtení všech hlasů strana Vlastenecký svaz premiérky Ingridy Šimonytéové s 18 procenty hlasů a třetí nová populistická strana Úsvit Němenu (Nemuno aušra) s 15 procenty. S 9,2 procenta je čtvrtá Demokratická unie „Za Litvu“, s níž chtějí vládnout socialisté. Do parlamentu se ještě dostalo Liberální hnutí a Unie litevských rolníků a zelených (LVŽS). Devět stran nepřekročilo pětiprocentní hranici nutnou pro zisk mandátu.

Šéfka SD Blinkevičiutéová ještě před oznámením definitivních výsledků podle Reuters uvedla, že se pokusí sestavit vládu spolu s dalšími dvěma stranami. „Myslím, že to bude koalice levicových stran,“ řekla novinářům čtyřiašedesátiletá Blinkevičiutéová, která je od roku 2009 členkou Evropského parlamentu a stranu SD vede od roku 2021. Jako možné koaliční partnery zmínila Unii litevských rolníků a zelených (LVŽS) a Demokratickou unii „Za Litvu“ (DSVL).

Volební kampani dominovala domácí témata, zejména rostoucí životní náklady, zhoršují se veřejné služby a prohlubují se rozdíly mezi bohatými a chudými. Blinkevičiutéová slíbila zvýšit daně bohatým a více peněz na zdravotní péči a sociální výdaje.

Velkým tématem byla i obava z Ruska. Podle průzkumu z letošního května se asi tři čtvrtiny Litevců obávají, že by jejich zemi mohla Moskva v blízké budoucnosti napadnout, napsala v neděli agentura Reuters. Blinkevičiutéová slíbila, že její zahraniční politika by zůstala stejná a že i její vláda by podporovala Ukrajinu.

Ve volbách v neděli hlasovalo 52 procent voličů, což bylo více než před čtyřmi lety, kdy volební účast činila 47,8 procenta.

V Litvě, která má 2,9 milionu obyvatel, se do jednokomorového parlamentu volí 70 ze 141 poslanců poměrně a 71 většinově. Pokud při většinovém hlasování v jednomandátových volebních okrscích kandidát nezíská většinu, koná se druhé kolo. To je letos stanoveno na 27. října.

Reklama

Doporučujeme

Převzetí Warner Bros Netflixem může narazit na Trumpa  

Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy z plánovaného odkoupení společnosti Warner Bros a jeho populárních streamovacích sítí za 72 miliard dolarů (asi 1,76 bilionu korun) společností Netflix. Problémem by podle něj mohl být její příliš velký podíl na trhu.

Únik vody v Louvru poškodil knihy v oddělení egyptských starověkých sbírek

Únik vody v Louvru koncem minulého měsíce poškodil stovky knih v oddělení egyptských starověkých sbírek. To znovu upozorňuje na zhoršující se stav světoznámého muzea, napsala agentura Reuters. Incident se stal jen několik týdnů poté, co loupež šperků odhalila nedostatky v bezpečnostních opatřeních instituce, napsala agentura Reuters.

Trump: Zelenskyj není připraven podepsat mírovou dohodu, Putin snad ano

Americký prezident po třídenních rozhovorech s ukrajinskými představiteli na Floridě prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj není připraven podepsat mírový návrh a ukončit tak skoro čtyři roky trvající válku. Ukrajinský prezident jednání označil za „konstruktivní“, i když „ne snadné“. V pondělí se v Londýně setká s evropskými představiteli.

Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

Německo v dohledné budoucnosti neuzná samostatný palestinský stát. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla agentura DPA. Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán. Netanjahu dodal, že očekává velmi brzy přechod do druhé fáze plánu na ukončení války v Pásmu Gazy a ještě tento měsíc se chce setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě.

Thajsko zahajuje nálety na kambodžskou hranici

Napětí na thajsko-kambodžské hranici znovu explodovalo. Po přestřelkách, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, Thajsko podniklo letecké údery na vojenské cíle v Kambodži. Obě země se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, jež vzniklo po červencové pětidenní válce. Evakuace probíhají na obou stranách a region sleduje, zda se spor znovu nezvrtne v otevřený konflikt.

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, oznámil podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letoun nebezpečně přiblížil ke cvičení čínského námořnictva. Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové, jež Peking pobouřila slovy o možné japonské reakci na napadení Tchaj-wanu Čínou.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama