ZprávyProtesty proti důchodové reformě ve Francii: Stávkující zablokovali dodávky pohonných hmot

Protesty proti důchodové reformě ve Francii: Stávkující zablokovali dodávky pohonných hmot

Protestující ve Francii chtějí kvůli plánům na zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu z 62 na 64 let zastavit chod ekonomiky. Podle odborářů proto v úterý došlo mimo jiné k zablokování dodávek pohonných hmot ze všech francouzských rafinerií. O situaci informovaly servery BBC a France 24.

„Stávka začala všude,“ řekl Eric Sellini z odborového svazu CGT. Úterý bylo šestým dnem stávek a protestů od poloviny ledna, přičemž podle odborů půjde o zatím největší akci. Většina vlakových spojů byla zrušena, řada škol neotevřela. Po celé Francii se očekává přibližně 300 demonstrací, kterých se podle policejních odhadů zúčastní 1,1 až 1,4 milionu lidí, napsal server BBC.

Odborový předák Emmanuel Lépine minulý týden prohlásil, že cílem blokování dodávek pohonných hmot je „srazit francouzskou ekonomiku na kolena“.

„Vyzývám všechny zaměstnance, občany a důchodce v zemi, kteří jsou proti důchodové reformě, aby vyšli do ulic a masově protestovali,“ sdělil podle France 24 v pondělí rozhlasové stanici France Inter šéf odborového svazu CFDT Laurent Berger. Podle jeho slov bude prezident Emmanuel Macron muset reagovat.

Demonstrace se začaly formovat již v úterý brzy ráno. Veřejná informační služba oznámila, že silnici ve městě Rennes blokuje od jedné hodiny ranní asi stovka protestujících. Přítomný kameraman agentury AFP popsal napjatou scénu, kdy na místě stálo asi 50 policistů a vozovku blokoval oheň, nábytek nebo roztavené nákupní košíky.

Reforma je nutná, trvá na svém Macron

Prezident zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu zařadil do centra své loňské předvolební kampaně. Dle jeho kabinetu jsou změny nezbytné, aby se důchodový systém v příštích letech nedostal do deficitu. Naráží však na tvrdý odpor parlamentu i občanů, přičemž podle průzkumu skupiny Elabe zveřejněného v pondělí téměř dva ze tří lidí v celé zemi protesty podporují.

Macron minulý měsíc prohlásil, že neexistuje „žádné zázračné“ řešení, jak zajistit budoucí důchody. „Pokud chceme tento systém udržet, musíme pracovat déle,“ poznamenal.

Odbory však tvrdí, že navrhovaná opatření jsou nespravedlivá a že by neúměrně postihla pracovníky s nízkou kvalifikací v náročných zaměstnáních, kteří začínají svou kariéru brzy.

Kromě posunutí věkové hranice o dva roky by podle vlády museli pracující přispívat 43 let do společného francouzského důchodového fondu, než by měli nárok plný důchod.

Počet protestujících, kteří ve Francii vyšli do ulic, začal minulý měsíc klesat. Odboroví předáci nicméně nyní věří, že právě průběžné stávky jsou jejich největší nadějí na úspěch.

„Pokud budou rafinerie zablokovány, mohl by nám do konce týdne dojít benzín,“ varoval Thierry Cotillard, šéf francouzské skupiny supermarketů Les Mousquetaires.

„Nechceme, aby se Francouzi stali, cituji: ‚obětí‘ dlouhodobé blokády,“ řekl mluvčí vlády Olivier Véran televizi France 2. Minulý týden varoval, že stávky mohou vést k „ekologické, zemědělské a zdravotní katastrofě“.

Francouzi tráví v důchodu nejvíce let ze všech zemí OECD

Sousední evropské ekonomiky již v posledních letech zvýšily věk odchodu do důchodu, aby zohlednily delší průměrnou délku života. Itálie, Německo a Španělsko přistoupily ke zvýšení hranice na 67 let, zatímco ve Spojeném království je to v současné době 66 let.

Doporučujeme

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama