Reklama
17.4 C
Czech
Středa 11. března 2026
Válka na UkrajiněPříměří do jara nebude, Evropa musí vytrvat v podpoře Ukrajiny, řekl Stubb

Příměří do jara nebude, Evropa musí vytrvat v podpoře Ukrajiny, řekl Stubb

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země. V sobotním rozhovoru pro AP, který agentura vydala dnes ráno, to řekl finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se musí rychle vypořádat se skandálem kolem úplatkářství a zpronevěry, protože aféra jen nahrává Rusku, domnívá se Stubb. Evropské lídry nicméně vyzval, aby zvážili posílení finanční a vojenské podpory Kyjeva, který čelí plíživému postupu ruských vojsk na bojišti.

„Nejsem příliš optimistický, že bychom dosáhli příměří nebo zahájili mírová vyjednávání, alespoň ne ještě letos,“ řekl Stubb a dodal, že by bylo dobré „dát něco do pohybu“ do března. Třemi velkými otázkami na cestě k příměří jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, obnova její ekonomiky a dosažení určitého porozumění ohledně územních nároků, uvedl finský prezident, který s AP hovořil v sobotu na vojenské základně severně od Helsinek, kde sledoval finské dobrovolníky při obranném výcviku.

Ukrajinský protikorupční úřad NABU tento týden uvedl, že úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Středobodem skandálu, který média označují za největší od začátku ruské invaze, je společnost Enerhoatom, provozovatel ukrajinských jaderných elektráren. Zelenskyj v sobotu oznámil rozsáhlé personální změny v ukrajinských energetických podnicích.

Ukrajina se brání ruské vojenské agresi, rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, už čtvrtým rokem. Rusko v posledních týdnech opět zintenzivnilo údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Moskva se od začátku invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, napsala už dříve AP.

Má-li na Ukrajině nastat mír, musí americký prezident Donald Trump i evropští lídři vyvinout maximální tlak na Rusko a na Putina, aby změnil své strategické uvažování, soudí Stubb. Putin „chce v zásadě popřít nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny“ a tyto cíle se od začátku války prakticky nezměnily, uvedla finská hlava státu. Za tím účelem navrhuje využít takové nástroje, jako jsou stovky miliard dolarů zmrazených ruských aktiv držených v Evropě coby záruku pro financování Ukrajiny, a současně zvýšit vojenský tlak na Moskvu.

Stubb oceňuje Trumpa za to, že v říjnu uvalil sankce na ruské energetické giganty Lukoil a Rosněfť, v tomto směru podle něj odvedl „vynikající práci“. Tvrdí však, že je třeba udělat víc pro schopnost Ukrajiny zasáhnout ruský vojenský nebo obranný průmysl. Trump minulý měsíc zamítl ukrajinskou žádost o dodávky střel dlouhého doletu Tomahawk.

Bílý dům v polovině října také oznámil, že se Trump setká s Putinem v Budapešti. Necelý týden nato však Trump schůzku nečekaně zrušil. Rozhodl se tak po telefonátu mezi ministrem zahraničí Markem Rubiem a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem, kdy Rubio podle názoru finského prezidenta pravděpodobně dospěl k závěru, že „Rusové neuhnuli ani o píď“ a že „nemá smysl stavět Trumpa do situace, v níž nebude schopen dosáhnout žádné dohody ani čehokoli jiného“.

Zrušení plánovaného summitu v Budapešti tak „bylo dalším příkladem strategické chyby Rusů. Měli příležitost a promarnili ji,“ tvrdí Stubb.

Trump se od ledna střídavě jednou snaží s Putinem sblížit, potom na něj zase vyvíjet tlak a podobně se chová i ve vztahu k Zelenskému. Stubb říká, že se s těmito změnami přístupu amerického prezidenta vyrovnává tak, že je „velice trpělivý“ a žije „v realitě“.

„Nemůžete si dělat iluze o věcech, které byste rádi viděli,“ řekl. „Osobně se snažím soustředit na věci typu: Potřebujeme bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Jak je vystavět? Potřebujeme příměří. Jak ho dosáhnout?“ dodal prezident. Tato práce se však vyplácí a vojenské možnosti pro zajištění bezpečnosti Ukrajiny po dosažení příměří jsou nyní „jasné“, když se různé země zavázaly poskytnout své zdroje, řekl Stubb bez bližších podrobností s odkazem na důvěrnou povahu vojenského plánování.

Stubb v rozhovoru s AP také prohlásil, že Rusko vede nejen klasickou kinetickou válku na Ukrajině, ale také hybridní válku v celé Evropě. Několik evropských zemí v poslední době čelilo průniku ruských dronů – ať už domnělému nebo potvrzenému – a také ruských stíhaček do svého vzdušného prostoru a údajně i rozsáhlé ruské sabotážní kampani.

Rusko se podle finského prezidenta snaží Evropu destabilizovat a vyvolávat chaos a paniku pomocí různých útoků, včetně žhářství, vandalismu a propagandy. „Hranice mezi válkou a mírem se rozmazala,“ dodal.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Meta kupuje síť, kde AI pomlouvá lidi. Ale z jiného důvodu, než se zdá

Technologický gigant Meta se odhodlal k velmi netradiční akvizici. Převezme kontrolu nad platformou Moltbook, kde mezi sebou komunikují AI agenti. Mohlo by se zdát, že Meta si tím kupuje zábavnou značkou. Ve skutečnosti je ale motivace nákupu spíše spojená se zkoumáním nebezpečných chyb, kterými se Moltbook jenom hemží.

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou EU, uvedla šéfka EK

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla v dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.

EU se připravuje na katastrofální oteplování. Rozpočty s ním musí počítat, varuje nová zpráva

Klimatické změny a s nimi související přírodní katastrofy ohrožují lidské životy. Mají však jeden plíživý negativní efekt –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zatěžují ekonomiku. Nejsou jen dlouhodobým environmentálním rizikem, ale i bezprostřední ekonomickou hrozbou. Klimatické škody už nejsou výjimečnými událostmi, ale strukturální zátěží evropské ekonomiky, vyplývá z nové zprávy European Scientific Advisory Board on Climate Change.

Ukrajina a Rusko se vzájemně napadly drony, úřady hlásí oběti a raněné

Dva lidé přišli o život při ruském útoku na Charkov na východě Ukrajiny, jeden člověk utrpěl zranění při ukrajinském úderu na Soči na jihu Ruska, uvádějí úřady obou zemí. Ukrajinské drony podle zpráv na sociálních sítích zasáhly chemičku KujbyševAzot ve městě Togliatti, které leží asi 800 kilometrů na východ od Moskvy.

U letiště v Dubaji dopadly dva drony, čtyři lidé utrpěli zranění

Ve středu ráno v blízkosti mezinárodního letiště v Dubaji (DXB) dopadly dva drony. Incident si vyžádal čtyři zraněné. Útoky na infrastrukturu v Perském zálivu tak pokračují i dvanáctý den od zahájení izraelsko-amerického úderu na Írán, konflikt přitom narušuje leteckou dopravu v regionu i mimo něj.

Kvůli bombě z války se muselo v Drážďanech evakuovat nejméně 18.000 lidí

Nejméně 18.000 lidí dnes muselo opustit centrum Drážďan kvůli nálezu bomby z druhé světové války. Policisté nyní kontrolují evakuační zónu, aby zajistili, že se v ní nikdo nenachází. Teprve poté budou moci pyrotechnici začít s likvidací pumy o váze 250 kilogramů. Kvůli vadné roznětce to bude trvat déle, než je zvykem, informoval web Säschische Zeitung. Podle policie je dnešní akce dosud největší evakuací v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.

Írán exportuje do Číny přes Hormuzský průliv miliony barelů ropy denně

Írán stále exportuje přes Hormuzský průliv obrovské objemy ropy do Číny, přestože v něm zuří válka a sám ho zablokoval. Množství ropy dopravované do komunistické země je sice menší než před vypuknutím konfliktu, Peking je však na případné výpadky v dodávkách dobře připraven.

Íránský nejvyšší vůdce utrpěl zranění, jeho život ale údajně není ohrožen

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl dnes podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) dnes s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Modžtaba Chameneí v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.

Írán už začal v Hormuzském průlivu pokládat miny, naznačují američtí zpravodajci

Zničili jsme íránské lodě určené k pokládání min v Hormuzském průlivu, informoval na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Írán skutečně začal v této klíčové dopravní trase pro export ropy klást miny.

U amerického konzulátu v Torontu se střílelo, incident se obešel bez zranění

Kanadská policie vyšetřuje střelbu u amerického konzulátu v Torontu. Na místě byly nalezeny důkazy o výstřelu, přičemž nebyla hlášena žádná zranění. K incidentu došlo v úterý v brzkých ranních hodinách, policie zatím neidentifikovala žádného podezřelého.

Ruské dronové útoky na Charkov a Dnipro zranily přes 20 lidí

Rusko v noci na dnešek podniklo další sérii dronových útoků na Ukrajinu. V Charkově a Dnipru při nich utrpělo zranění více než 20 lidí, uvedly místní úřady. Naopak Moskva tradičně bez podrobností informuje o likvidaci útočících ukrajinských dronů.

Sestra Kim Čong-una kritizovala USA a Jižní Koreu za společné vojenské cvičení

Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong v dnešním prohlášení kritizovala USA a Jižní Koreu za uspořádání společného vojenského cvičení a varovala, že jakékoli ohrožení bezpečnosti KLDR bude mít vážné následky. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Spojenci zahájili jedenáctidenní cvičení Freedom Shield (Štít svobody) v pondělí.

Írán je podle ministra zahraničí připraven pokračovat v raketových úderech

Írán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné. V rozhovoru s americkou veřejnoprávní stanicí PBS to prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Poznamenal rovněž, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu.

Ukrajina téměř zcela vytlačila Rusy z Dněpropetrovské oblasti, tvrdí generál

Ukrajina během své nedávné protiofenzivy téměř zcela vytlačila ruská vojska z Dněpropetrovské oblasti. Zbývá osvobodit tři vesnice, uvedl v rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina ukrajinský generál Oleksandr Komarenko. Tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama