ZprávyPři úderech USA proti Húsíům v Jemenu zemřelo nejméně 31 lidí, uvádějí...

Při úderech USA proti Húsíům v Jemenu zemřelo nejméně 31 lidí, uvádějí agentury

Při amerických vzdušných úderech proti šíitským Húsíům v Jemenu zahynulo nejméně 31 lidí. Dnes brzy ráno to s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví spravované Húsíi oznámila agentura Reuters, podle které se očekává, že útoky potrvají řadu dní. Prezident Donald Trump nařídil zásah v sobotu v reakci na útoky šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Současně vyzval Írán, který je spojencem Húsíů, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Teherán podle agentury AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva.

Velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí citovaný AFP prohlásil, že Húsíové činí svá strategická a operační rozhodnutí nezávisle, a zároveň kritizoval Trumpa. „Írán nepovede válku, ale pokud bude někdo vyhrožovat, odpoví náležitě, rozhodně a přesvědčivě,“ řekl Salámí. Podle Reuters varoval, že Írán zareaguje, pokud jeho nepřátelé své hrozby převedou do praxe. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí podle Reuters uvedl, že americká vláda nemá žádnou pravomoc „diktovat“, jakou má mít Teherán zahraniční politiku. Íránské ministerstvo zahraničí podle AFP americké údery odsoudilo jako „hrubé porušení principů Charty OSN“.

Politická kancelář Húsíů americké údery označila za válečný zločin. „Naše jemenské ozbrojené síly jsou plně připraveny reagovat na (další) eskalaci,“ uvedl úřad podle Reuters. Povstalci mimo jiné ovládají hlavní město Saná.

Podle Trumpa americká armáda v sobotu letecky zaútočila na jejich základny, velitele a protiraketovou obranu. Jistý americký představitel řekl Reuters, že akce mohou trvat i několik týdnů. Agentura poznamenala, že to je prozatím největší americká vojenská kampaň od ledna, kdy se Trump ujal prezidentského úřadu. Regionální velitelství americké armády CENTCOM označilo údery za začátek rozsáhlé operace napříč Jemenem. Útoky z části podnikly stíhací letouny z letadlové lodi Harry S. Truman, která je v Rudém moři, píše Reuters.

Obyvatelé Saná, na které se Reuters odvolal, uvedli, že údery zasáhly budovu v opevněném komplexu Húsíů. Útoky mimo jiné cílily také na vojenská místa Húsíů ve městě Táiz na jihozápadě země, dodal Reuters s odvoláním na svědky. Ministerstvo zdravotnictví ovládané Húsíi v aktualizované zprávě informovalo, že při amerických úderech zahynulo nejméně 31 lidí a dalších 101 jich bylo zraněno, včetně žen a dětí.

Povstalci, kteří kontrolují část Jemenu, v listopadu 2023 zahájili útoky na komerční plavidla v oblasti. Husíové své akce označili za reakci na podporu, kterou některé země poskytly izraelské vládě, jež v Pásmu Gazy podnikla odvetnou ofenzívu proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Húsíové v úterý uvedli, že obnoví útoky na izraelské lodě proplouvající moři v regionu, čímž ukončí období relativního klidu, které nastalo v lednu s příměřím v Gaze, napsal Reuters.

Počínání Húsíů v Rudém moři vyvolalo vojenskou reakci řady zemí. Loni v lednu přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci číslo 2722, která útoky Húsíů odsoudila a potvrdila svobodu plavby; pod vedením USA byla zároveň zahájena operace Prosperity Guardian na ochranu lodní dopravy v Rudém moři. Spojené státy už v loňském roce za prezidenta Joea Bidena podnikly několik vzdušných úderů na jemenské povstalce. Trump ovšem v sobotu kritizoval svého předchůdce a jeho postup označil za příliš slabý. Současný šéf Bílého domu podle nejmenovaných amerických představitelů schválil agresivnější přístup, píše Reuters.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama