ZprávyPrezidentka i Evropská komise obviňují Rusko z vměšování do moldavských voleb

Prezidentka i Evropská komise obviňují Rusko z vměšování do moldavských voleb

Moldavská proevropská prezidentka Maia Sandu získala druhé funkční období po napínavém druhém kole voleb, které bylo považováno za volbu mezi Evropou a Ruskem. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.

Moldavská ústřední volební komise potvrdila vítězství Sandu v pondělí ráno. Sandu podle předběžných výsledků získala 55 procent hlasů. V neděli v pozdním nočním projevu slíbila, že bude prezidentkou pro všechny Moldavany. Požádala občany, aby přehlédli svou zášť a nespokojenost a spojili se při ochraně země, která se podle ní stala terčem masových zásahů do voleb.

Socialistická strana, která podporovala jejího rivala v soutěži Alexandra Stoianogla, uvedla, že její prezidentství nepovažuje za legitimní. Podle Reuters ji označila za „prezidentku diaspory“ a sama tvrdí, že došlo k rozsáhlému falšování.

Její rival Alexandr Stoianoglo, kterého podporovala proruská Strana socialistů, vyzval k užšímu vztahu s Moskvou. Moldavsko, 51 let sovětská republika, sdílí hranice s Ukrajinou a Rumunskem. Je jednou z nejchudších zemí Evropy. Má 2,5 milionu obyvatel a 1,2 milionu expatů.

Vměšování Ruska

Během dne prezidentky poradce pro národní bezpečnost řekl, že Rusko „masivně zasahovalo“ do moldavského volebního procesu, což mělo „vysoký potenciál zkreslit výsledek“.

Rusko podle BBC popřelo, že by se vměšovalo do hlasování, které přišlo týden po dalších klíčových volbách v Gruzii. Zde prezident prohlásil, že šlo o „ruskou speciální operaci“.

Stoianoglo, kterého Sandu odvolala z funkce generálního prokurátora, popírá, že by byl prokremelský.

Evropská komise a nejvyšší diplomat EU Josep Borrell ve společném prohlášení, v němž gratulují Sandu k jejímu znovuzvolení, uvedli, že došlo k „bezprecedentnímu vměšování Ruska“.

Lekce demokracie

Když se volební místnosti uzavřely, Sandu (52) i její soupeř poděkovali voličům, přičemž Stoianoglo mluvil rusky i rumunsky. Ačkoli je rumunština hlavním jazykem Moldavska, ruština je široce používána kvůli sovětské minulosti země.

Účast 54 procent byla vysoká, zejména ve volebních místnostech v zahraničí. Stoianoglo se v noci ujal první vedení a byl úspěšnějším kandidátem v samotném Moldavsku s více než 51 procenty hlasů. Sandu zvítězila v hlavním městě Kišiněvě a mezi voliči expaty zcela dominovala.

Když v neděli pozdě v noci předstihla svého vyzyvatele, v jejím velitelství kampaně se ozývalo jásání a skandování „vítězství“. Chraplavým hlasem chválila své krajany za to, že zachránili Moldavsko a dali „lekci demokracie, hodnou zápisu do historických knih“.

Potom přešla do ruštiny a řekla: „Slyšela jsem váš hlas – jak těch, kteří mě podporovali, tak těch, kteří hlasovali pro pana Stoianogla. Při naší volbě pro důstojnou budoucnost nikdo neprohrál… musíme být jednotní.“

Rány pro ekonomiku

Moldavská ekonomika od nástupu Sandu k moci v roce 2020 zaznamenala řadu neúspěchů. Nejprve v důsledku pandemie covid-19 a poté ruské invaze na sousední Ukrajinu v roce 2022, která vyvolala obrovský příliv uprchlíků.

Rusko také prudce omezilo dodávky levného plynu do Moldavska, čímž zvýšilo ceny energií a podpořilo vysokou inflaci. Ta v roce 2022 dosáhla 32 procent. Inflace nyní klesla pod 5 procent a očekává se, že ekonomika letos poroste o 2,2 procenta po pouhých 0,7 procent v roce 2023.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama