Reklama
12.3 C
Czech
Sobota 4. dubna 2026
ZprávyPrezidentka i Evropská komise obviňují Rusko z vměšování do moldavských voleb

Prezidentka i Evropská komise obviňují Rusko z vměšování do moldavských voleb

Moldavská proevropská prezidentka Maia Sandu získala druhé funkční období po napínavém druhém kole voleb, které bylo považováno za volbu mezi Evropou a Ruskem. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.

Moldavská ústřední volební komise potvrdila vítězství Sandu v pondělí ráno. Sandu podle předběžných výsledků získala 55 procent hlasů. V neděli v pozdním nočním projevu slíbila, že bude prezidentkou pro všechny Moldavany. Požádala občany, aby přehlédli svou zášť a nespokojenost a spojili se při ochraně země, která se podle ní stala terčem masových zásahů do voleb.

Socialistická strana, která podporovala jejího rivala v soutěži Alexandra Stoianogla, uvedla, že její prezidentství nepovažuje za legitimní. Podle Reuters ji označila za „prezidentku diaspory“ a sama tvrdí, že došlo k rozsáhlému falšování.

Její rival Alexandr Stoianoglo, kterého podporovala proruská Strana socialistů, vyzval k užšímu vztahu s Moskvou. Moldavsko, 51 let sovětská republika, sdílí hranice s Ukrajinou a Rumunskem. Je jednou z nejchudších zemí Evropy. Má 2,5 milionu obyvatel a 1,2 milionu expatů.

Vměšování Ruska

Během dne prezidentky poradce pro národní bezpečnost řekl, že Rusko „masivně zasahovalo“ do moldavského volebního procesu, což mělo „vysoký potenciál zkreslit výsledek“.

Rusko podle BBC popřelo, že by se vměšovalo do hlasování, které přišlo týden po dalších klíčových volbách v Gruzii. Zde prezident prohlásil, že šlo o „ruskou speciální operaci“.

Stoianoglo, kterého Sandu odvolala z funkce generálního prokurátora, popírá, že by byl prokremelský.

Evropská komise a nejvyšší diplomat EU Josep Borrell ve společném prohlášení, v němž gratulují Sandu k jejímu znovuzvolení, uvedli, že došlo k „bezprecedentnímu vměšování Ruska“.

Lekce demokracie

Když se volební místnosti uzavřely, Sandu (52) i její soupeř poděkovali voličům, přičemž Stoianoglo mluvil rusky i rumunsky. Ačkoli je rumunština hlavním jazykem Moldavska, ruština je široce používána kvůli sovětské minulosti země.

Účast 54 procent byla vysoká, zejména ve volebních místnostech v zahraničí. Stoianoglo se v noci ujal první vedení a byl úspěšnějším kandidátem v samotném Moldavsku s více než 51 procenty hlasů. Sandu zvítězila v hlavním městě Kišiněvě a mezi voliči expaty zcela dominovala.

Když v neděli pozdě v noci předstihla svého vyzyvatele, v jejím velitelství kampaně se ozývalo jásání a skandování „vítězství“. Chraplavým hlasem chválila své krajany za to, že zachránili Moldavsko a dali „lekci demokracie, hodnou zápisu do historických knih“.

Potom přešla do ruštiny a řekla: „Slyšela jsem váš hlas – jak těch, kteří mě podporovali, tak těch, kteří hlasovali pro pana Stoianogla. Při naší volbě pro důstojnou budoucnost nikdo neprohrál… musíme být jednotní.“

Rány pro ekonomiku

Moldavská ekonomika od nástupu Sandu k moci v roce 2020 zaznamenala řadu neúspěchů. Nejprve v důsledku pandemie covid-19 a poté ruské invaze na sousední Ukrajinu v roce 2022, která vyvolala obrovský příliv uprchlíků.

Rusko také prudce omezilo dodávky levného plynu do Moldavska, čímž zvýšilo ceny energií a podpořilo vysokou inflaci. Ta v roce 2022 dosáhla 32 procent. Inflace nyní klesla pod 5 procent a očekává se, že ekonomika letos poroste o 2,2 procenta po pouhých 0,7 procent v roce 2023.

Reklama

Doporučujeme

Izrael útočil v Libanonu, kde zničil další most přes řeku Lítání

Izraelská armáda v noci na dnešek zahájila další vlnu vzdušných úderů na Libanon. Z bejrútského jižního předměstí Dahíja byly hlášeny nejméně dvě exploze, píše agentura AFP. Izraelské letectvo útočilo také v údolí Bikáa na jihovýchodě Libanonu. Izraelská armáda dnes odpoledne také vyzvala k evakuaci více částí města Súr (či také Tyr) na jihu Libanonu. Izrael uvedl, že útočí proti cílům spojeným s militantním hnutím Hizballáh.

Posádka mise Artemis II překonala polovinu trasy mezi Zemí a Měsícem

Posádka lodi Orion překonala polovinu trasy mezi Zemí a Měsícem. S odvoláním na americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) to dnes ráno napsala agentura AFP. Čtyři astronauti mise Artemis II budou první posádkou, která proletí kolem Měsíce od roku 1972. NASA mezitím zveřejnil první snímky Země, které pořídili členové této výpravy.

Papež na Velký pátek nesl kříž u Kolosea, mluvil se Zelenským a Herzogem

Papež Lev XIV. na Velký pátek absolvoval u Kolosea obvyklou křížovou cestu. Na rozdíl od svých předchůdců nesl hlavní symbol křesťanství po celou cestu, uvedly agentury. Doprovázející texty připomněly utrpení ve světě i odpovědnost lidí vůči svým bližním a před bohem. Papež dnes jednal také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a izraelskou hlavou státu Jicchakem Herzogem, uvedl Vatikán.

V Perském zálivu se zřítil druhý letoun USA, pilot byl zachráněn

V Perském zálivu se dnes zřítil druhý americký bojový letoun, jeho pilot byl zachráněn, napsal deník The New York Times (NYT) s odkazem na dva americké zdroje. Íránská státní média začala následně tvrdit, že stroj sestřelila íránská protivzdušná obrana.

Írán pokračuje v popravách lidí spojovaných s opozicí

Írán v sobotu popravil dva muže, které spojoval s opoziční organizací Lidoví modžáhedové Íránu. Tamní média uvedla, že byli odsouzeni kvůli vazbám na tuto skupinu a kvůli ozbrojeným útokům. Popravy přišly jen několik dní po dalších podobných případech.

Íránský útok na ambasádu USA byl vážnější, než se uvádělo

Íránský dronový útok na americkou ambasádu v Saúdské Arábii způsobil výrazně větší škody, než se původně uvádělo. Úder zasáhl i zabezpečené části komplexu a vyvolal rozsáhlý požár. Incident tak ukazuje, že Teherán dokáže zasáhnout i silně chráněné cíle.

Kuba kvůli tlaku Spojených států propustí přes 2000 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila, že propustí 2 010 vězňů. Jde o největší podobný krok za poslední roky, který přichází v době rostoucího tlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Oběžná dráha kolem Země se zaplňuje a rizika rostou

Vesmír kolem Země se rychle mění. Z prostoru, který byl ještě donedávna téměř prázdný, se stává stále hustěji zaplněná oblast plná satelitů a další techniky. Odborníci přitom upozorňují, že tahle nová vesmírná závodní dráha není jen technická nebo geopolitická otázka. Stále víc se mluví i o dopadech na životní prostředí.

Francouzská loď proplula Hormuzským průlivem

Francouzská kontejnerová loď skupiny CMA CGM proplula Hormuzským průlivem. Jde o první plavidlo francouzského vlastníka, které tudy projelo od chvíle, kdy na konci února začala válka.

Nový americký granát zabíjí tlakovou vlnou

Americká armáda představila po téměř šedesáti letech nový smrtící ruční granát. Nová zbraň s označením M111 má být určená hlavně pro boj ve městech a uzavřených prostorech, kde má oproti dosud používaným granátům snížit riziko vedlejších škod.

Prezidenti Francie a Koreje chtějí spolupracovat na otevření Hormuzského průlivu

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes v Soulu se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem dohodl, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

Tesle se hromadí neprodané elektromobily

Tesla má za sebou kvartál, který na první pohled nevypadá špatně, ale při bližším pohledu odhaluje nový problém. Automobilka v prvních třech měsících roku vyrobila výrazně víc aut, než kolik jich dokázala dodat zákazníkům. Na skladech a odstavných plochách jí tak zůstalo přes 50 tisíc neprodaných elektromobilů, nejvíc v historii firmy.

Situace na frontě je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců, řekl Zelenskyj

Situace na frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců. Dnes to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něho minulý měsíc zmařily ruskou ofenzívu.

Írán zasáhl ropnou rafinérii v Kuvajtu, v plynárenském zařízení v Emirátech hoří

Íránské bezpilotní letouny dnes zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, zatímco plynárenské zařízení ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo kvůli dopadům trosek pozastavit provoz, napsaly tiskové agentury a média.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama