Pochybnosti, nejistota a negativita mohou bránit našemu úsilí jít cestou jógy. Pataňdžali nás vede k tomu, abychom si vypěstovali opačný mentální postoj k překonání těchto překážek.
Patanjali ve svých Yoga Sūtrasách uvádí jamy a nijamy jako první dvě části Aṣṭāṅga jógy. Tyto větve jsou základem procesu přeměny, ke kterému dochází v Aṣṭāṅga józe. Bez nich se praxe omezuje na čistě fyzické hledání.
Existuje pět jam (nenásilí, pravda, nekrást, vhodné vztahy a neuchopení) a pět nijam (čistota, spokojenost, snaha překonat negativní vzorce, studium příslušné jógové filozofie a víra ve vyšší sílu). Při cvičení jógy je nutné snažit se je všechny dodržovat, jak nejlépe umíme, začlenit je do všech aspektů života.
Působit proti pochybnostem
Poté, co Patanjali představil jamy a nijamy, uvádí v sútře 2.33 „vitarkabādhane pratipakṣabhāvanam“, což v překladu znamená „Člověk si musí vypěstovat mentální postoj, který působí proti pochybnostem a nejistotám, které nás trápí“.
Pataňdžali zde odkazuje na pochybnosti a nejistoty (vitarky), které vyvstávají, když jsme začali integrovat jamy a nijamy do našich životů. Výsledkem těchto vitarka jsou myšlenky a činy, které jsou v rozporu s jamami a nijamami.
Přestože stejné druhy vitarka byly dříve přítomny v našich životech, nyní, když jdeme cestou jógy, musíme se je pokusit překonat. V těchto časech Patanjali říká, že bychom měli pěstovat opačný mentální postoj (pratipakṣa-bhāvanam), abychom tyto negativní myšlenky a tendence a jejich výsledné činy potlačili nebo je anulovali (bhādane).
Další sūtra, 2.34, vysvětluje druhy vitarkas, které vznikají, a jejich důsledky: „Ty vitarky, jako je násilí atd., kterých se dopouštíme, schvalujeme nebo si je zástupně užíváme, mají kořeny v chamtivosti, hněvu a klamu. Mohou být mírné, střední nebo nadměrné. Jejich důsledky jsou nekonečné utrpení a nevědomost. Mělo by se tedy uvažovat o jejich protikladech.“
Dříve jsme tyto vitarky možná ignorovali a nechali jsme se uvěznit v dramatu, které přinášejí. Ale jak cvičíme jamy a nijamy a věnujeme více času jógové praxi, začínáme být citlivější na přítomnost těchto negativních mentálních vlivů. Patanjali nám říká, že důsledkem toho, že je nebudeme kontrolovat, bude nekonečné utrpení a ajñāna neboli duchovní nevědomost.
Zaujměte pohled druhé strany
Nestačí omezit negativní činy, které jsou výsledkem těchto vitarek, ale také nesmíme tolerovat takové činy druhých. Dokonce i zástupný požitek z bolesti druhých by měl být rozpoznán. Přesto mohou být vitarkas velmi hluboce zakořeněny v mysli. Patanjaliho řešením je provádět pratipakṣa-bhāvanam — kontemplovat opačnou perspektivu nebo vytvořit pocit, který je v rozporu s tou aktuální.
Tím, že v jakékoli situaci zaujmeme pohled opačné strany, získáme jinou perspektivu. Když mě například někdo na ulici osloví a požádá mě o peníze, mohu mít negativní reakci. Ale když potkám stejného člověka při dobrovolnictví ve vývařovně a vyslechnu si jeho příběh, s největší pravděpodobností získám velmi odlišný pohled. Ve druhém scénáři jsem si dovolil zažít opačný názor neboli pratipakṣa-bhāvanu, což mi pomáhá rozptýlit mé vitarky předsudků.
Když uvažujeme o dvou různých pohledech na stejnou situaci, můžeme začít hmatatelným způsobem zakoušet, že relativní pravda obou stran argumentu je prostě součástí větší jednoty celku. To znamená, že existuje větší obrázek, ve kterém jsou tyto různé perspektivy jednoduše „dvě křídla“ téhož ptáka.
