Helena Vondráčková zažila na Vltavě vypjaté hodiny. Nedaleko jejího hausbótu vzplanul les a na místo vyrazili i hasiči s vrtulníkem. Zpěvačka už byla na cestě domů, přesto ji zpráva vyděsila. O pár dní dřív si postěžovala na řidiče lodí, kteří kolem plují nepovolenou rychlostí a dělají nebezpečné vlny.
Oheň zasáhl porost kousek od jejího hausbótu. Podle svědků hasičský vrtulník nabíral vodu přímo z Vltavy. Vondráčková se o situaci dozvěděla telefonicky. „Byli jsme v tu dobu už na cestě domů do Řitky, odlétáme totiž na dovolenou na Kanárské ostrovy. Volali nám to přátelé, snad nakonec vše dobře dopadlo,“ řekla. Požár se nakonec podařilo uhasit a nikdo se nezranil.
Zpěvačka tráví na vodě hodně času, říční dům považuje za útočiště. V pohodě je však jen, když řeka zůstává klidná. Požár potvrdil, jak rychle se může idyla změnit v rizikovou situaci. Důležité je, že incident skončil bez následků.
Šílené vlny na řece
Nejde ale jen o plameny v lese. Vondráčková dlouhodobě řeší i bezohledné chování některých lodivodů. „Trávím tu poměrně dost času, protože je to tady pro nás taková oáza naprostého klidu, tedy pokud tady nejezdí šílenci rychlostí, kterou vlastně nesmějí jezdit. Jinak to tady opravdu milujeme,“ řekla. Vysvětluje, že prudké vlny rozhoupou hausbót tak, že v interiéru padají věci ze stolu.
Podle ní se to neděje výjimečně. „Většinou to bývají lidé, kteří to prostě pořádně neumí a nevědí, co to způsobuje. Kdyby se dívali na ty dvě cedule, které tady z každé strany máme. Asi to nevidí nebo si myslí, že tady všechno patří jim,“ popsala. „Vůbec si nedovedou představit, co to s tímhle hausbótem udělá. Je to strašné, spadla nám i obrazovka.“
Situaci už řešili i oficiálně. „Samozřejmě jsme to řešili i s policií, ale oni také nemají čas sjíždět celou tu dráhu od hráze ke hrázi, takže ne vždycky se jim to podaří. Ale snaží se,“ dodala. Do budoucna by uvítala jasnější pravidla a jejich dodržování. „Hlavně aby vznikl nějaký jiný jízdní řád a aby jezdili prostě pomalu.“
Zpěvačka zdůrazňuje, že nejde jen o její problém. „Děje se to nejenom nám, ale všem lidem, se kterými mluvíme a kteří tu mají hausbót. Jsou tím také postižení,“ vysvětluje. Příběh z Vltavy tak připomíná jednoduché pravidlo: řeka je společný prostor. A ohleduplnost na vodě chrání bezpečí i klid všech, kdo u ní žijí.