Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil, že použití řízených raket Tomahawk či jiných raket dlouhého doletu proti Rusku by vedlo k „ohromující reakci“. Nové americké sankce označil za „válečný akt“. Jeho slova následovala po čtvrtečním narušení litevského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. Informoval o tom server End Time Headlines a deník Daily Mail.
Americký prezident Donald Trump nakonec Tomahawky Ukrajině neposkytne. Novinářům ve čtvrtek sdělil, že by trvalo šest měsíců až rok, než by se s nimi naučila zacházet, a to za předpokladu amerického výcviku.
NEW: Russia’s Su-30SM fighter jet and Il-78M tanker reportedly violated Lithuanian airspace near Kirbatai around 18:00, according to Lithuania’s Defense Ministry.
— Clash Report (@clashreport) October 23, 2025
The aircraft, conducting refueling drills over Kaliningrad, allegedly crossed 700 meters into Lithuanian territory… pic.twitter.com/LTySiyUzTk
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Tomahawky jsou také v některých evropských státech a prohlásil, že Kyjev s těmito zeměmi o jejich dodávkách jedná. Putin na tato slova reagoval výhružně. Podle něj by šlo o závažnou eskalaci.
Pokud Ukrajina zaútočí prostřednictvím Tomahawků na Rusko, „reakce bude vážná, ne-li drtivá“, pohrozil šéf Kremlu.
Vyjádřil se tak poté, co Ukrajina úspěšně zaútočila na klíčový ruský chemický závod vyrábějící výbušniny pomocí obávaných britských střel Stowm Shadow.
„Provedli jsme masivní kombinovaný raketový a letecký úder. Tento podnik vyrábí střelný prach, výbušniny a komponenty pro raketové palivo používané k ostřelování území Ukrajiny,“ uvedla v prohlášení ukrajinská armáda.
USA ve čtvrtek uvalily sankce na dva ruské největší ropné podniky. Ani to nenechal Putin bez odpovědi. „Sankce jsou pro nás samozřejmě vážné, to je jasné,“ přiznal. „Budou mít určité následky, ale nebudou mít významný dopad na naši ekonomickou prosperitu.“
Tento krok označil za „nepřátelský akt“, slíbil však, že bude s Trumpem udržovat dialog. „Dialog je vždy lepší než konfrontace nebo jakékoli spory, a zejména válka,“ řekl muž, který před skoro čtyřmi lety bez vyprovokování napadl Ukrajinu a západním světem je obviňován, že odmítá jednat o ukončení konfliktu.
Ruské stíhačky v Litvě
Jeho vyjádření předcházelo čtvrteční narušení litevského vzdušného prostoru, do něhož podle tamní armády na 18 sekund vnikla ruská stíhačka Su-1 a tankovací letoun II-78. Na průnik reagovaly španělské stíhačky z pobaltské divize Severoatlantické aliance (NATO).
Podle litevských médií šlo o nácvik tankování paliva nad Kaliningradem. „Litva zůstává silná a připravená. Každý kousek naší země zůstává chráněn,“ uvedlo litevské ministerstvo obrany.
„Jedná se o kruté porušení mezinárodního práva a územní suverenity Litvy a musíme na to reagovat,“ upozornil litevský prezident Gitanas Nausėda.
V poslední době hlásilo narušení vzdušného prostoru cizími drony nebo stíhačkami více zemí NATO. Podle představitelů členských států jde o ruské testování jeho obranyschopnosti či provokace.
