Kurdské síly ze Syrských demokratických sil opustily Aleppo po dnech tvrdých střetů. Nová dohoda o příměří otevřela cestu k evakuaci bojovníků i civilistů z čtvrtí Šajch Maksúd a Ašrafíja. Dojednávání zprostředkovaly zahraniční mocnosti v čele se Spojenými státy, které chtěly zabránit dalšímu rozšíření konfliktu. Informovaly o tom servery BBC a Al-Arabiya.
Z Aleppa v neděli odjely poslední autobusy s příslušníky Syrských demokratických sil SDF, hlavně ze čtvrti Šajch Maksúd. Mazlúm Abdí, velitel SDF, oznámil, že mezinárodní zprostředkovatelé zajistili bezpečný odsun „padlých, zraněných, uvězněných civilistů i bojovníků“ z města. Podle místních zpráv se lidé ve čtvrti Šajch Maksúd po oznámení příměří radovali.
Syrian Democratic Forces (SDF) says it agreed under a ceasefire to withdraw from Aleppo after days of deadly clashes with government forces in the northern city.
— Al Jazeera English (@AJEnglish) January 11, 2026
🔴 Follow our LIVE coverage: https://t.co/qDP9Zek8LB pic.twitter.com/LeyVhC02hN
Násilí znovu vzplanulo v průběhu týdne po tom, co se rozhovory o začlenění Kurdů do nové syrské vlády zasekly. Střety si vyžádaly nejméně 12 obětí a z kurdských čtvrtí prchly desetitisíce lidí. Syrská armáda ve středu ostřelovala Šajch Maksúd a Ašrafíju poté, co je označila za „uzavřené vojenské oblasti“ a tvrdila, že reaguje na útoky ozbrojených skupin. SDF to označily za „zločinný pokus“ vytlačit obyvatele, zároveň trvaly na tom, že v Aleppu nemají vojenskou přítomnost.
Dohoda pod tlakem
Příměří bylo uzavřeno už dříve, jenže tehdy Kurdové odmítli opustit poslední opěrný bod v Šajch Maksúdu. Armáda pak avizovala pozemní operaci, oblast pročesávala a lidé podle svědků odcházeli pěšky pryč ze čtvrti. Vojáci je posadili do autobusů a mluvili o přesunu do středisek pro vysídlené.
Už během týdne vyhnaly boje z domovů více než 140 tisíc lidí. Na místě se objevily i spory o to, kdo vlastně odjíždí. Syrští bezpečnostní představitelé tvrdili, že na autobusy nastupovali i členové kurdských vnitřních bezpečnostních sil Asajíš a že se vzdali. Asajíš to popřely a trvaly na tom, že z Aleppa odjížděli civilisté, které někdo násilně vysídlil.
Role USA a obava z Turecka
Nový rámec příměří podle informací z jednání tlačil hlavně Washington a další mocnosti. V pozadí stála i obava, že patová situace vtáhne do dění Turecko, které podporuje syrskou vládu a kurdské milice v SDF považuje za teroristy. Americký velvyslanec v Turecku a zvláštní vyslanec pro Sýrii Tom Barrack uvedl, že se setkal se syrským prezidentem Ahmadem aš-Šará a vyzval všechny strany, aby „projevily maximální zdrženlivost, okamžitě zastavily boje a vrátily se k dialogu“.
Napětí kolem Aleppa navazuje na širší spor o budoucí uspořádání země po pádu Bašára Asada v prosinci 2024. Kurdské síly si během války vybudovaly poloautonomní správu na severovýchodě Sýrie a zároveň držely enklávy i v Aleppu. Už v březnu 2025 podepsaly se syrským státem dohodu o začlenění vojenských i civilních institucí, jenže téměř po roce zůstala stále jen na papíře a obě strany se navzájem obviňují ze sabotáže.
