Reklama
13.2 C
Czech
Středa 18. března 2026
Válka na UkrajiněPolitico: USA kvůli hrozbám jadernými zbraněmi pozorněji sledují kroky Moskvy

Politico: USA kvůli hrozbám jadernými zbraněmi pozorněji sledují kroky Moskvy

Zpravodajské služby Spojených států a jejich spojenců ve světle ruských hrozeb o použití jaderných zbraní pozorněji sledují vojenské kroky Kremlu a pečlivě hledají náznaky jejich nasazení ve válce na Ukrajině. Serveru Politico to sdělilo pět zdrojů z řad současných a bývalých amerických činitelů. Varování, že se ruský prezident Vladimir Putin opravdu rozhodl nasadit v konfliktu jaderné zbraně, podle nich ale může i tak přijít příliš pozdě.

Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo letos v únoru, se po úspěchu zářijové ukrajinské protiofenzivy snaží opět na bojišti získat navrch. Zároveň přibývají signály o klesající domácí popularitě Putina a jeho války, zejména po částečné mobilizaci vyhlášené minulý týden.

„Sledujeme to pozorněji,“ uvedl činitel americké vlády s přístupem ke zpravodajským informacím o jaderných silách a strategii Moskvy. USA a jejich spojenci podle něj v nedávné době posílili práci zpravodajských služeb ve vzduchu, z oběžné dráhy i v kyberprostoru a začali se víc spoléhat na satelitní snímky. S jejich pomocí analyzují přesuny ruských jednotek s kapacitou zaútočit jadernými zbraněmi.

Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení částečné mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. „Neblafuji,“ řekl. Varování podpořil i místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident a expremiér Dmitrij Medveděv, podle kterého má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně.

„Momentálně nevidíme žádné důkazy, že Rusko jaderné zbraně použije,“ uvedl Joshua Kelsey a dodal, že Washington nicméně hrozby z Moskvy bere vážně.

Zpravodajské služby jsou podle dříve zmíněného amerického činitele přesvědčeny, že Rusko nebude riskovat rozsáhlou jadernou válku, a nespustí proto ani masivní útok na Ukrajinu nebo země NATO.

Sledování ruského jaderného zbrojení ztěžuje fakt, že Rusko má desítky různých zbraňových systémů dvojího použití, z nichž mnohé používá na Ukrajině. Například většina ruských letounů dokáže přepravovat běžnou munici, ale i takzvané taktické jaderné zbraně, navržené s cílem zničit menší cíle na bojišti. Oproti tomu stojí strategické jaderné zbraně jako jsou mezinárodní balistické střely, jejichž plánované použití lze jednodušeji vypozorovat například při uvedení speciálních jednotek do pohotovosti nebo jejich shromážděním ke cvičení.

Při použití taktických jaderných zbraní se Spojené státy a další spojenci Kyjeva ani nemusí dozvědět, že se ruské síly rozhodly vyměnit konvenční munici za atomové bomby, píše Politico.

„(Rusové) nikdy nepoužijí strategickou jadernou zbraň,“ uvedl nejmenovaný činitel. „Použijí zbraň krátkého doletu. Mají hlavice, kterým říkáme mikroatomové, s výbušnou silou desítek až stovek tun,“ dodává. Atomové bomby, které na konci druhé světové války Spojené státy svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki, měla pro srovnání sílu 15.000 až 20.000 tun trinitrotoluenu (TNT).

„Pokud to mají Rusové ve svém arzenálu jako konvenční zbraň, můžete celkem bezpečně předpokládat, že to má jadernou hlavici, která k tomu patří,“ uvedl nejmenovaný někdejší činitel americké Rady pro národní bezpečnost (NSC). „Téměř každá zbraň, kterou Rusové mají, je schopna jaderného zásahu. Ať už se jedná o dělostřelecký systém, systém protivzdušné obrany, torpédo nebo střelu s plochou dráhou letu, může k tomu být jaderná hlavice,“ řekl Politiku.

Úmysl Moskvy použít jaderné zbraně bude i tak za určitých okolností možné patrně vypozorovat, píše Politico, a to na základě chování ruské armády, například překvapivě rychlého stažení nebo pohybu menší jednotky schopné převážet jaderný náklad. Podle jiných odhadů je ale možné, že Putin západ nejprve varuje a hrozbu využije jako nástroj při vyjednávání.

„Myslím si, že pokud se budou Rusové (na jaderný úder) připravovat, snažili by se to dát najevo,“ uvedl Franklin Miller, někdejší činitel NSC v otázkách jaderné politiky. „Naznačili by, že převážejí munici z centrálních skladů k palebným jednotkám. A pak by nám dali víc času, abychom se nad tím zamysleli,“ dodal Miller.

„Co se ale týče menších jaderných zbraní, o těch pravděpodobně vědět nebudeme,“ dodává.

Reklama

Doporučujeme

Letadlová loď USA zapojená do války proti Íránu kvůli opravám zakotví na Krétě

Americká letadlová loď USS Gerald Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.

NATO umístí na jihu Turecka další systém protivzdušné obrany Patriot

Severoatlantická aliance umístí v jižním Turecku další systém protivzdušné obrany Patriot, oznámilo dnes turecké ministerstvo obrany. Agentura AFP v této souvislosti připomněla, že tento měsíc byly zachyceny tři rakety směřující k Turecku z Íránu. Ten se v regionu snaží o odvetné údery za útoky Izraele a Spojených států, které začaly 28. února.

KOMENTÁŘ: Trhy jsou nervózní jen na oko. Válka v Íránu nahrává těžařům i zbrojařům

Válka v Íránu vytváří chaos v celém regionu a na první pohled rozsévá strach také na trzích. Jenže navzdory vážnosti situace jsou investoři stále relativně v klidu. Dlouhodobý problém si na burze nikdo nepřipouští. Aktuální konflikt naopak některé tituly žene vzhůru.

Čína nabídla Tchaj-wanu energetickou stabilitu výměnou za vládu Pekingu

Čína dnes nabídla Tchaj-wanu energetickou stabilitu výměnou za to, že bude souhlasit s vládou Pekingu. Tchajwanská vláda zatím nijak nereagovala, napsala agentura Reuters. Podle ní jde o součást čínské kampaně s cílem přesvědčit ostrov o výhodách sjednocení s Čínou, které dlouhodobě Peking prosazuje a Tchaj-pej odmítá. Nabídka souvisí s rostoucími cenami energií a potížemi s dodávkami energetických surovin, které jsou důsledkem války proti Íránu, zahájené USA a Izraelem na konci února.

Izrael tvrdí, že zabil íránského ministra bezpečnosti Chatíba

Izrael při vzdušném útoku na Írán v noci na dnešek zabil íránského ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba. Podle agentury Reuters to uvedl izraelský ministr obrany Jisrael Kac a dodal, že dnes ještě přijdou "významná překvapení". Írán smrt ministra zatím nepotvrdil.

Izrael zasáhl centrum Bejrútu bez výzvy k evakuaci, úřady hlásí 12 mrtvých

Izrael dnes provedl několik úderů napříč Libanonem, včetně Bejrútu, východního údolí Bikáa a jižní části země. Útoky si vyžádaly přes deset obětí a desítky zraněných, píší agentury Reuters a AFP. Izraelské síly dnes ráno zasáhly hustě obydlenou čtvrť Zukák El-Blat v centru Bejrútu bez předchozí výzvy k evakuaci tamních obyvatel, uvedla agentura NNA. Podle aktualizované bilance libanonského ministerstva zdravotnictví vzrostl počet obětí dnešních izraelských útoků na centrální čtvrti Bejrútu z původních šesti na nejméně 12, zatímco počet zraněných stoupl z 24 na 41.

Fed ve středu oznámí rozhodnutí o sazbách. Snížení se neočekává

Očekává se, že Federální rezervní systém (Fed) ve středu oznámí, že ponechá úrokové sazby na současné úrovni. Kvůli válce s Íránem amerického prezidenta Donalda Trumpa čelí obtížné situaci. Hrozí nárůst inflace, která se již nyní pohybuje nad dvouprocentním cílem, a současně zpomaluje trh práce.

Čističky odpadních vod zvládnou i zbytky jídla a uleví skládkám

Každý den končí tuny jídla v odpadcích. Zmizí v pytlích a končí na skládkách, kde už jen škodí. Přitom by mohly dál sloužit. Výzkum z Georgia Institute of Technology ukazuje, že řešení už existuje a není daleko.

Šéf protiteroristického střediska USA rezignoval. Nesouhlasil s válkou s Íránem

Šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent rezignoval na svou funkci. Důvodem je nesouhlas s údery na Írán, který podle něj nepředstavoval žádnou hrozbu. Americký prezident Donald Trump reagoval slovy, že Kent byl milý, ale slabý chlap.

Trump tlačí na spojence kvůli Hormuzskému průlivu, ti ale couvají

Bílý dům se snaží rychle získat veřejnou podporu spojenců pro ochranu Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro světový obchod s ropou. Washington tlačí hlavně na to, aby se státy přihlásily alespoň politicky, protože nervozita na trzích roste a ceny energií jsou citlivé na každý další vývoj.

Rulík končí u reprezentace a míří do Kladna

Radim Rulík po květnovém mistrovství světa skončí u české hokejové reprezentace a od příští sezony převezme extraligové Kladno. Spekulace z posledních dnů tak dostaly definitivní podobu. Rytíři získají trenéra, který se po práci u národního týmu vrací ke každodennímu klubovému režimu.

Američanku Kouri Richins, která napsala knihu o truchlení po manželovi, uznala porota vinnou z vraždy

Bizarní případ Kouri Richins, autorky úspěšné dětské knihy o truchlení po manželovi, skončil verdiktem poroty v Utahu, která Kouri uznala vinnou z vraždy. Žena v roce 2022 otrávila svého muže Erica fentanylem přimíchaným do nápoje.

Při íránském útoku zahynul v Abú Zabí civilista, přístav ve Fudžajře uzavřen

Při dopadu úlomků zneškodněné íránské balistické střely dnes zahynul v Abú Zabí civilista s pákistánským občanstvím, uvedly podle agentury AFP emirátské úřady. Kvůli íránským útokům SAE znovu pozastavila provoz v ropném přístavu Fudžajra. Íránským úderům dnes ráno čelila protivzdušná obrana také v Kataru a Saúdské Arábii. V Kuvajtu byli v důsledku vzdušného útoku zraněni dva zdravotníci. Podle předsedy íránského parlamentu americká vojenská přítomnost regionu bezpečnost nepřinese, tu musí zajistit tamní státy. Teherán v odvetě za izraelské a americké údery již třetím týdnem útočí na státy Perského zálivu, kde se nacházejí vojenské objekty Spojených států.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama