Nejméně 179 kandidátů převážně z řad levice a z bloku prezidenta Emmanuela Macrona se již předběžně vzdalo účasti ve druhém kole francouzských parlamentních voleb, do nějž po prvním kole postoupili většinou až ze třetího místa. Učinili tak ve snaze spojit síly a netříštit hlasy voličů v boji proti krajně pravicovému Národnímu sdružení (RN), které první kolo voleb jasně ovládlo. Ve zbývajících 132 volebních obvodech se dosud předpokládá střet tří až čtyř kandidátů. Ukázal to průběžný propočet deníku Le Monde na základě oznámení zrušených kandidatur.
Odpůrci krajní pravice ve Francii se nyní snaží vytvořit jednotnou frontu, aby zablokovali RN možnou cestu k vládě poté, co tato strana Marine Le Penové a Jordanna Bardelly dosáhla v prvním kole voleb historického vítězství. RN a jeho spojenci v nedělním kole zvítězili se ziskem 33 procent hlasů, následováni levicovým blokem Nová lidová fronta s 28 procenty. Macronův vládní tábor Spolu skončil třetí s výrazným odstupem a ziskem pouhých 21 procent. Hned v prvním kole získalo mandát 76 poslanců.
En direct, législatives 2024 : parmi les 175 désistements actuels avant le second tour, une très forte majorité de candidats de gauche https://t.co/yV1e940n2p
— Le Monde (@lemondefr) July 1, 2024
Druhé kolo se tak v neděli 7. července uskuteční v 501 z celkových 577 obvodů, kandidáti za RN postoupili do druhého kola ve 446 obvodech. V rekordních 306 obvodech pak do druhého klání postoupili i díky vysoké volební účasti tři kandidáti, v pěti obvodech pak dokonce čtyři kandidáti. Podmínkou pro postup do druhého kola bylo získat hlasy alespoň 12,5 procenta registrovaných voličů.
V řadě obvodů, kde měli voliči vybírat ze tří jmen, už nyní levicoví či provládní kandidáti ohlašují, že nebudou ve volbách pokračovat, aby netříštili hlasy proti krajní pravici, a vyzývají k hlasování proti RN. Jedná se především o ty kandidáty, kteří postoupili do druhého kola ze třetího místa. V obvodech s RN ve druhém kole má levice 126 takových kandidátů a vládní koalice 90. Z nich už se podle údajů deníku Le Monde vzdalo kandidatury 121, respektive 56 kandidátů. Ti musí oficiálně oznámit do úterních 18 hodin, zda budou pokračovat ve druhém kole.
Ačkoli takzvaná „republikánská fronta“, která se utvářela během voleb kvůli hrozbě nástupu krajní pravice i v minulosti, dříve vždy vesměs fungovala, analytici si nejsou zcela jisti, zda jsou francouzští voliči i v současné době připraveni hlasovat ve druhém kole na základě pokynů politických lídrů, píše Reuters.
Národní sdružení bylo pro mnohé Francouze dlouho stranou na okraji politického spektra, nyní má však k uchopení moci blíž než kdykoli dřív. Le Penová se dlouhodobě snaží očistit image strany, kterou zakládal její otec Jean-Marie Le Pen a která byla známá svými rasistickými a antisemitskými postoji. Její taktika zabírá v době, kdy sílí hněv voličů vůči politice prezidenta Macrona, který podle mnohých ztratil kontakt s jejich každodenními starostmi. Pokud by RN v druhém kole voleb získalo absolutní většinu 289 poslanců, bylo by vyzváno k sestavení vlády a krajní pravice ve Francii by se tak zřejmě dostala poprvé od druhé světové války k moci.
Úspěch RN v prvním kole francouzských voleb uvítali nacionalisté a krajně pravicová uskupení po celé Evropě, včetně italské premiérky Giorgii Meloniové či španělské strany Vox. Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez naopak prohlásil, že levicové strany stále mohou totálnímu vítězství RN zabránit.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyjádřila nad vzestupem krajní pravice ve Francii znepokojení a přirovnala jej mimo jiné k sílící podpoře domácí Alternativy pro Německo (AfD). „Nikdo nemůže zůstat lhostejný (…), pokud se u našeho nejbližšího partnera a nejlepšího přítele dostane na vrchol politická strana, která považuje Evropu za problém, nikoli za řešení,“ uvedla Baerbocková.
