Tu scénu mám před očima ještě dnes. Klečím nahá na kožešinovém koberci, on sedí na pohovce naproti mně s rozepnutými kalhotami a já plním jeho příkazy. Je vizuální typ, pomalé svlékání a mé nahé tělo ho přivádí k šílenství, očima sleduje každý centimetr.
Mluví o svých touhách a já ho beru za slovo. Nestydím se. Chci uspokojit sebe i jeho, na ničem jiném teď nezáleží. Nakonec se milujeme, divoce, chlípně. Nikdy v životě jsem nezažila takový příval orgasmu, a to jsem si myslela, že se k sobě s Erikem báječně hodíme.
Další den je jiný. Erik se vrací do mé mysli, srdce a přítomnosti. V noci s ním nemůžu usnout. Jak mohu ležet vedle milované osoby, kterou jsem tak odporně zradila? Takhle to pokračuje měsíc, pak další. S Borisem se scházíme každou středu, vždy v úterý se dostávám ze strašlivé deprese, abych byla připravená uspokojit svého milence.
