Písek a štěrk na některých plážích ve Skotsku už dávno nejsou jen dílem přírody. Nový výzkum ukazuje, že výraznou část tvoří úlomky cihel, betonu, skla a další průmyslový odpad. Na jedné z pláží u Edinburghu jde dokonce téměř o polovinu hrubých usazenin.
Tým z University of Glasgow prozkoumal šest pláží v oblasti zálivu Firth of Forth. Vědci sbírali vzorky v různých částech přílivové zóny a sledovali původ jednotlivých kamenů a zrn. Pomohly i drony, které vytvořily detailní trojrozměrné modely terénu.
Ukázalo se, že lidské materiály dnes tvoří v průměru 22 procent všech větších úlomků na sledovaných plážích. Nejčastěji šlo o cihly. Výjimku představoval Granton, kde převládal beton. Některé kusy měřily jen něco přes centimetr, jiné měly víc než čtvrt metru.
Pláže jako směs přírody a průmyslu
Výzkumníci mluví o takzvaných antropogenních geomateriálech. Jde o minerální materiály vytvořené člověkem, které se dostaly do přírodního prostředí. Do moře je splavuje eroze starých průmyslových areálů, pobřežních staveb i historických skládek. Své udělalo také přímé vyvážení odpadu v minulosti.
Autoři studie tvrdí, že změna složení je tak výrazná, že si zaslouží nové označení. Navrhují název antropogenní smíšené písky a štěrky. Podle nich už nejde o výjimku, ale o nový typ městských pláží.
John MacDonald z výzkumného týmu upozornil, že velká část světových urbanizovaných pobřeží stojí na navážkách a pozůstatcích průmyslu. Varuje, že silnější bouře a častější extrémy počasí budou tyto materiály dál uvolňovat. „S rostoucí intenzitou bouří se víc lidského odpadu dostane do plážových systémů,“ řekl.
Zajímavý je i rozdíl mezi velikostmi úlomků. Vědci našli jen minimum umělých materiálů v jemném písku. Většina zůstává ve větších kusech. To naznačuje, že se do moře dostaly relativně nedávno a vlny je ještě nestihly obrousit na drobnější zrna.
More than 50% of Englands beaches are permanently covered with sewage.
— BladeoftheSun (@BladeoftheS) April 24, 2024
All so the Water Companies can make even more profit. pic.twitter.com/Lbc4XCiT4v
Nejde jen o Skotsko
Podobný jev vědci pozorují i jinde v Británii. Na pláži Crosby u Liverpoolu tvoří část písku odpad z dolů a trosky z druhé světové války. V ústí Temže se zase nacházejí zaoblené cihly přezdívané „thames potatoes“. I tam se lidské stopy mísí s přírodními procesy.
Larissa Naylor z University of Glasgow připomíná, že pláže se neustále mění. „Pláže nejsou statické tvary krajiny. Mění se,“ říká. Podle ní lidé často řeší hlavně plast, ale minerální odpad zůstává stranou pozornosti.
Výzkumníci zdůrazňují, že městské pláže zatím stojí mimo hlavní proud vědeckého zájmu. Když s projektem začínali, našli po světě jen několik desítek podobných studií. Přitom právě tato místa mohou rychle reagovat na klimatické změny i lidské zásahy.
Tým už na sledovaných plážích provedl opakovaná měření. Sleduje, jak se množství umělých úlomků mění v čase a jakou roli hraje síla vln nebo otevřenost pobřeží. Vědci očekávají, že podobný vývoj probíhá i na dalších místech ve Skotsku a jinde ve světě.
