Válka na UkrajiněPět lidí zabil a na 120 zranil ukrajinský útok v Sevastopolu

Pět lidí zabil a na 120 zranil ukrajinský útok v Sevastopolu

Při ukrajinském vzdušném útoku bylo v Sevastopolu na Krymském poloostrově zabito nejméně pět lidí a na 120 lidí bylo zraněno. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že Ukrajina při útoku odpálila pět řízených střel dlouhého doletu ATACMS, z nichž čtyři byly sestřeleny a pátá explodovala ve vzduchu. Resort obrany následně ze zodpovědnosti za útok obvinil primárně Spojené státy, které střely ATACMS Ukrajině dodaly. Kyjev ani Washington se zatím nevyjádřily.

„V tuto chvíli máme bohužel 124 poškozených, z nichž tři jsou mrtvé děti a dva mrtví dospělí,“ řekl odpoledne Razvožajev, který před tím informoval o třech zabitých a téměř 100 zraněných. Už dříve řekl, že lidé mají různě závažná zranění způsobená šrapnely. Ruské ministerstvo zdravotnictví informovalo o přinejmenším 124 zraněných, včetně 27 dětí.

Podle ruského ministerstva obrany Ukrajina útočila americkým systémem s řízenými střelami dlouhého doletu ATACMS. Odpálila údajně pět raket tohoto typu, přičemž čtyři byly sestřeleny. „Další raketa se vlivem akcí protivzdušné obrany odchýlila od svého kurzu a explodovala nad městem,“ dodalo ministerstvo. Resort dále tvrdí, že Ukrajina udeřila na „civilní infrastrukturu města Sevastopol taktickými raketami ATACMS dodanými Spojenými státy a vybavenými kazetovými hlavicemi“.

„Zodpovědnost za úmyslný raketový útok na civilisty v Sevastopolu nese především Washington, který dané zbraně Ukrajině dodal, a také kyjevský režim,“ uvedlo později ruské ministerstvo obrany na telegramu. „Všechna letová zadání v amerických operačně-taktických raketách ATACMS zadávají američtí specialisté na základě vlastních údajů satelitní rozvědky USA,“ napsalo ruské ministerstvo. Podle serveru Meduza také pohrozilo, že útok nezůstane bez odezvy.

Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné v podmínkách války bezprostředně nezávisle ověřit.

Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014. V únoru roku 2022 podniklo na Ukrajinu rozsáhlou invazi, kterou sousední země z části odrazila a zastavila, řadu ukrajinského území ovšem Rusové – zejména na východě a jihu Ukrajiny – obsadili a okupují ho. Západ včetně USA poskytuje Kyjevu zbraně, aby se ruské vojenské agresi mohl bránit.

V pátek server Politico napsal, že Washington povolil Ukrajině používat jím dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena nicméně nezrušila omezení, která Ukrajině zakazují použití systémů ATACMS k úderům na ruské území, napsala v sobotu agentura AP s odkazem na tři americké činitele. USA podle této agentury začaly Ukrajině poskytovat střely ATACMS tento rok s pravidly – včetně toho, že nemohou být použity k úderům uvnitř Ruska, ale pouze na svrchovaném ukrajinském území, což zahrnuje i regiony zabrané Rusy.

Gubernátor předtím uvedl, že ruská protivzdušná obrana „útok střelami“ odrazila a zničila ve vzduchu pět cílů. „Ale trosky ze sestřelených terčů spadly na pobřežní zóny,“ dodal Razvožajev.

Mnoho obětí se podle místních úřadů slunilo na městské pláži v severní části Sevastopolu, když na zem padaly trosky střel. Podle agentury DPA existují záběry hořícího soukromého domu v příslušné městské části. Mobilizována byla všechna lékařská zařízení, aby mohla pečovat o zraněné, uvedl Razvožajev.

Přístavní město Sevastopol je často terčem ukrajinských útoků, zejména proto, že tu má hlavní velitelství a základnu ruská Černomořská flotila. Krym je rovněž důležitým logistickým uzlem pro ruskou armádu.

Doporučujeme

Telefonát s Putinem vyvolal rozkol mezi evropskými lídry. Finsko vysvětlilo svůj postoj k Rusku

Neobvyklý telefonát evropských představitelů s Vladimirem Putinem vyvolal rozpory mezi spojenci. Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre se pokusili přímým rozhovorem s ruským vůdcem podpořit mírové úsilí na Ukrajině. Jejich iniciativa však narazila na kritiku některých evropských politiků. Helsinky nyní zdůrazňují, že o žádné oteplování vztahů s Moskvou neusilují.

Putin a Zelenskyj tváří v tvář? Trump učinil překvapivé oznámení

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se blíží dlouho očekávané setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle šéfa Bílého domu dosáhla diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině značného pokroku. Konkrétní termín ani místo schůzky však neprozradil a Moskva ani Kyjev zatím její konání nepotvrdily.

Miliardy pro těžaře, hrozba pro planetu. Trump ruší Bidenovy regulace

Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.

Filip Hronek rozhodl o výhře Vancouveru a ukončil sérii deseti porážek

Český obránce Filip Hronek se stal hlavním hrdinou dramatického utkání NHL mezi Vancouverem a Anaheimem. V prodloužení rozhodl o vítězství Canucks 6:5 a ukončil jejich sérii deseti porážek. Vancouver přitom ještě v závěru třetí třetiny ztrácel tři góly. Hronek navíc přidal asistenci a překonal českého brankáře Lukáše Dostála. V dalším utkání se střelecky prosadil také Pavel Zacha, Boston však na Carolinu nestačil.

Účet za válku s Íránem je astronomický. Americe mizí miliardy před očima

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se pořádně prodražuje. Americká armáda za konflikt do poloviny října utratila nejméně 47,1 miliardy dolarů (více než bilion korun), přičemž konečný účet může být ještě vyšší. Prezident Donald Trump mezitím prohlašuje, že boje ukončí, kdykoliv se rozhodne. Podmínkou však zůstává, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň.

KOMENTÁŘ: Fed jen pár dní před volbami v USA rozhoduje o sazbách. Splní Trumpovi přání?

Americká centrální banka ve středu rozhoduje o úrokových sazbách – citlivé rozhodnutí tedy oznámí jen pár dní před napjatými volbami do Kongresu. Očekává se, že Fed nechá sazby beze změny. Mohlo by se tak zdát, že Kevin Warsh nechce před hlasováním přilévat olej do ohně.

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama