Americký ministr obrany Lloyd Austin nařídil vyslat na Blízký východ raketovou ponorku s jaderným pohonem, napsala agentura Reuters. Izraelská tajná služba upozornila, že Írán se už rozhodl přímo zaútočit na Izrael, píše web Axios.
Austin nařídil přesunout raketovou ponorku s jaderným pohonem USS Georgia na Blízký východ. V rámci cvičení se pohybovala ve Středomoří a nedaleko italských břehů. Do regionu míří i úderná skupina letadlové lodě Abraham Lincoln.
USA již dříve uvedly, že tam pošlou další bojové stíhačky a válečné lodě. Co se týče raketových ponorek, jejich pohyb komentuje Washington výjimečně, protože operují ve vysokém utajení. Austin navíc připomněl americké závazky vůči Izraeli.
US publicly announces submarine move to Middle East amid Israel-Iran tensionshttps://t.co/ZRyEUYhGa8
— Salem News Channel (@WatchSalemNews) August 12, 2024
„Ministr Austin zopakoval, že Spojené státy podniknou cokoli pro obranu Izraele a připomněl, že USA v souvislosti s eskalací napětí v regionu posílily svoje vojenské kapacity na Blízkém východě,“ cituje Reuters prohlášení Pentagonu.
Izrael a Spojené státy se obávají odvetných akcí Íránu a jeho spojenců za smrt politického vůdce Hamásu Ismáíla Haníje v Teheránu a vysoce postaveného velitele Hizballáhu Fuáda Šukra v Bejrútu o několik hodin dříve.
Izraelská tajná služba podle serveru Axiom varovala, že Írán se rozhodl přímo zaútočit na Izrael a učinit tak může během několika následujících dní. Austina před tím v neděli varoval i jeho izraelský protějšek Jo’av Galant.
Revoluční gardy cvičí
Současně panuje v izraelské zpravodajské komunitě přesvědčení, že separátně z Libanonu zaútočí také Hizballáh. Neočekává se pozemní úder Íránu či Hizballáhu na Izrael – tedy totální válka vedená pozemními jednotkami – ale masivní raketové a dronové údery.
Jejich cílem bude zahltit izraelskou protivzdušnou obranu a způsobit co největší škody na vojenské i civilní infrastruktuře. Galand přiznal, že Írán i Hizballáh židovskému státu vyhrožují, že mu ublíží způsobem jako nikdy předtím.
„Doufám, že to přehodnotí a nepovede to k vypuknutí války na dalších frontách,“ řekl Galand. „To nechceme, ale musíme být připraveni.“ Írán se ale ještě nerozhodl o přesné podobě své reakce, uvedl anonymní zdroj napojený na izraelskou tajnou službu.
Revoluční gardy požadují tvrdší úder než ten ze 13. dubna. Nový íránský prezident Masúd Pezeškján ale zastává mírnější politiku, a naopak by rád islámskou republiku v míru otevřel světu. Jeho názorem je, že eskalace napětí by íránským zájmům neposloužila.
Na západě Íránu u hranic s Irákem probíhá rozsáhlé několikadenní cvičení revolučních gard, které má prověřit jejich bojovou připravenost a bdělost. Jedná se o oddělenou elitní složku íránské armády čítající asi 190 tisíc mužů a nejrůznější typy vojenské techniky.
