Pokud se nějaký národ zapíše do dějin tím, že změní geopolitickou a bezpečnostní realitu v Evropě k lepšímu, budou to Ukrajinci, řekla dnes ve Vilniusu na setkání předsedů parlamentů členských zemí NATO předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. V litevské metropoli také podpořila vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Zakládající akt NATO-Rusko z roku 1997 musí být zrušen, vyzvala šéfka sněmovny v projevu.
„Přiznejme si, že formální politické vztahy mezi NATO a Ruskem již neexistují,“ uvedla Pekarová Adamová, podle níž je třeba zrušit Zakládající akt NATO-Rusko, který upravuje vzájemné vztahy a bezpečnost mezi aliancí a Ruskou federací. „Musíme se zdržet návratu k normálním vztahům, protože ruská hrozba v blízké budoucnosti sotva zcela zmizí,“ dodala.
Pokud existuje národ, který vstoupí do dějin proto, že změnil bezpečnostní realitu k lepšímu, jsou to Ukrajinci. Otázka jejich přijetí do NATO nemá být o tom zda, ale kdy. A my jim musíme dát tu perspektivu.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) June 2, 2023
Z mého projevu na schůzce předsedů a předsedkyň parlamentů zemí NATO pic.twitter.com/W9bdt7OOoU
Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února loňského roku. Od té doby se invazní jednotky, které narazily na ukrajinský odpor, stáhly z mnoha regionů a v posledních měsících se hovoří o plánované ukrajinské protiofenzívě s cílem dobýt zpět Ruskem okupované oblasti na jihu země. Západ podporuje Kyjev mimo jiné dodávkami zbraní.
O možnosti vstupu Ukrajiny do NATO se bude jednat na červencovém summitu Aliance ve Vilniusu. Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že členské státy se na členství Ukrajiny dohodly a že Kyjev je podporován v obraně proti ruské agresi.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková však zároveň zdůraznila, že země ve válce nemůže vstoupit do NATO. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó uvedl, že summit by neměl jednat ani o časovém harmonogramu vstupu Ukrajiny do NATO.
Ve svém dnešním projevu Pekar Adamová rovněž uvedla, že NATO reaguje na nové hrozby a chystá se provést nejradikálnější změnu ve své politice odstrašování a obrany od počátku 90. let. Zmínila mimo jiné posílení vojenské přítomnosti na východním křídle aliance, přípravu nových operačních plánů nebo zvýšení výdajů na obranu států.
„Uvedu čerstvý příklad z České republiky, kde se nyní projednává návrh zákona o financování obrany České republiky. Pokud bude tento zákon schválen, což se zdá být velmi pravděpodobné, stanoví dvě procenta HDP na obranu jako povinné minimum,“ oznámila.
