Věděli jste, že dědictví UNESCO můžete nejen vidět, ale i ochutnat? Na seznamu nehmotného dědictví se nachází několik druhů tradičního pečiva z celého světa.
V roce 2022 se na prestižní seznam UNESCO dostala francouzská bageta. Kromě ní zde ale najdete například i arménský lavash, výrobu dalších plochých chlebů ve střední Asii či nadýchané bochánky z Malty. Co je na nich speciálního?
Lavash v Arménii
Arménský lavash má zvláštní místo v kultuře jídla a společenském životě země. Zručnost a koordinace potřebná k jeho hnětení a pečení, stejně jako společenská výměna, ke které dochází mezi ženami při jeho přípravě, přiměly UNESCO v roce 2014 zapsat arménský lavash na svůj seznam nehmotného dědictví.
Těsto na lavash je jednoduchá směs pšeničné mouky a vody. Po uhnětení a svinutí se vytáhne a natáhne přes speciální polštář, který je vycpaný senem nebo vlnou. Chléb, který je stále na polštáři, se pak přemístí do kónické hliněné pece (nazývané tonir) a „připlácne“ se na její vnitřní stěnu.
Jemný chléb probublá a propeče se za pouhých 30 až 60 sekund. Hotové pláty mají různé barvy a textury v závislosti na druhu použité mouky a délce pečení.
Lavash hraje důležitou obřadní roli na arménských svatbách, kde se přes ramena nevěsty a ženicha dávají pláty chleba, aby zaručily budoucí prosperitu. Konzumuje se i každý běžný den, často se sýrem nebo masem. Lze jej nalézt na jídelních lístcích restaurací po celé zemi.
Chcete-li vidět, jak se připravuje lavash, vydejte se na trh GUM v Jerevanu, kde prodejci každé ráno pečou čerstvý.
Plochý chléb v Íránu, Ázerbájdžánu, střední Asii a Turecku
Plochý chléb má na euroasijském kontinentu dlouhou historii a každý region a země má svou vlastní variaci. V roce 2015 byla na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO přidána kultura výroby a sdílení tohoto chleba.
Skromný plochý chléb je nesmírně důležitý pro íránskou, ázerbájdžánskou, tureckou, kazhakstanskou a kyrgyzstánskou kulturu jídla. Chléb, včetně druhů lavash, katyrma, jupka a yufka, je obvykle připravován domácnostmi a členy komunity na denní bázi. Kromě toho, že se jí jako základní jídlo, hraje důležitou roli při svatbách, narozeních, pohřbech a náboženských setkáních.
Yufka
— TasteAtlas (@TasteAtlas) May 11, 2023
📍 Turkiye 🇹🇷
Discover Turkiye: https://t.co/mRhgzgIDSe
Yufka is a traditional Turkish flatbread consisting of flour, water, salt, and olive oil. The unleavened dough is typically rolled with a rolling pin until it develops a paper-thin consistency. It is believed that… pic.twitter.com/rp2YEb03cO
V závislosti na regionu se placka peče buď v kamenné nebo hliněné peci, na plechu nebo v kotli. Těsto se vždy připravuje z jednoduchých surovin: pšeničné mouky, vody a soli. Po promíchání se nechá odpočinout, než se vyválí a uvaří/upeče. Některé vesnice stále provozují pec pro celou komunitu, kam si každá domácnost může přinést své těsto k upečení.
Il-Ftira na Maltě
Il-Ftira je placatý kváskový chléb, který je tradiční pro ostrovní stát Malta. Liší se od ostatních plochých chlebů zapsaných na seznamu UNESCO. Je to spíše bochník se silnou kůrkou a světlým, nadýchaným vnitřkem.
Název ftira pochází z arabského slova pro nekvašený chléb a pokrm odráží kulturní výměnu, která definovala historii Malty. Tento chléb je ručně tvarován – proces nelze napodobit strojem – díky tomu je o to výjimečnější. Regionální a sezónní receptury k dochucení chleba používají různé přísady, jako jsou olivy nebo kapary.
V maltských školách se konají Ftira dny, aby se studenti naučili zdravému stravování. Mladý člověk, který se chce v dospělosti stát pekařem ftira, musí nejprve projít dlouhým a složitým učňovským procesem.
Vůně čerstvě upečené ftiry se line ulicemi Valletty a každým městem a vesnicí po celé zemi. Kavárny a restaurace jej často podávají plněný čerstvým salátem a tuňákem jako cenově dostupné jídlo na cesty.
