Prezident Petr Pavel rozhodl o zastavení trestního stíhání čtyř elitních vojáků. Ti čelili obžalobě v souvislosti s úmrtím afghánského zajatce po incidentu z roku 2018, kdy na základně v Afghánistánu zabil příslušník tamní armády českého vojáka a další dva vážně zranil.
Zajatého Afghánce po útoku zadržely západní síly. Čeští speciálové se podíleli na jeho výslechu a následném hlídání. Krátce po předání zpět afghánské armádě muž zemřel. Státní zástupce pak vznesl obžalobu vůči čtveřici vojáků ze 601. skupiny speciálních sil.
Rozhodnutí Pavla i premiéra
Prezidentská kancelář uvedla, že Pavel „zohlednil mimořádnost válečné situace“ i to, že vojáci nebyli obviněni z násilných činů. Přihlédl i ke složitému mezinárodnímu kontextu a délce vyšetřování, které trvá téměř sedm let. Rozhodnutí spolupodepsal premiér Petr Fiala.
Prezident rozhodl v pondělí, premiér přidal podpis o dva dny později. Mluvčí kabinetu sdělila, že Fiala „neshledal důvody k nepodepsání“. Pavel se s vojáky osobně nesetkal a veřejně se k abolici odmítl dále vyjadřovat.
První prezidentská abolice
Pro Pavla jde o první využití pravomoci abolice. Milost udělil celkem třikrát, ale nikdy dosud nezastavil trestní stíhání. Jeho krok se vztahuje na čtyři vojáky, proti nimž státní zástupce podal obžalobu za čtyři trestné činy – včetně neuposlechnutí rozkazu a porušení strážní služby.
V krajním případě hrozil výjimečný trest. Čin se stal v bojové situaci, kde by některé přitěžující okolnosti mohly podle zákona umožnit i doživotí. Podle médií důkazy zahrnovaly videozáznam výslechu, který měli vojáci později smazat. Vyšetřovatelé jej ale obnovili.
Výpovědi, tlak a reakce
Proti vojákům od počátku svědčil afghánský tlumočník amerických sil. Případ provázely i výzvy k prezidentovi, aby zasáhl. Letos v dubnu ho k tomu vyzval předseda Motoristů sobě Petr Macinka, následně i Andrej Babiš. Macinka rozhodnutí uvítal jako výraz „úcty k těm, kteří slouží v extrémních podmínkách“.
Abolice se podle mluvčího Hradu nezakládá na žádné konkrétní žádosti – prezident rozhodl na základě vlastního posouzení. Opozice ani vládní politici proti kroku veřejně nevystoupili.
Ohlédnutí za milostmi
Prezident má ze zákona tři možnosti, jak do trestního řízení zasáhnout: abolici, agraciaci a rehabilitaci. Nejčastěji ji využíval Václav Havel, naopak Miloš Zeman milosti téměř neuděloval. Pavlovo rozhodnutí tak navazuje spíš na aktivnější pojetí prezidentské milosti.
Vojáci, kterých se abolice týká, sloužili ve špičkové jednotce, která dlouhodobě působila v zahraničních misích včetně Afghánistánu. Případ je nyní definitivně uzavřen a soudní řízení se konat nebude.
