-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyPatnáct evropských zemí včetně ČR chce společný systém protivzdušné obrany

Patnáct evropských zemí včetně ČR chce společný systém protivzdušné obrany

Německo a 14 dalších spojenců NATO, včetně Česka a Slovenska, podepsalo prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany. Podle agentury Reuters to dnes oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Jedná se o projekt společné protiraketové obrany, o němž v srpnu v Praze hovořil německý kancléř Olaf Scholz.

Evropské státy, které se chtějí podílet na obranném systému proti balistickým raketám a dalším hrozbám ze vzduchu podle návrhu německého kancléře, podepsaly prohlášení na okraj nynějšího setkání ministrů obrany v bruselské centrále NATO. Předběžná smlouva má odstartovat první plánování rozsáhlého projektu.

Podle agentury Reuters se na projektu hodlá kromě Německa, Česka a Slovenska podílet také Británie, Norsko, Maďarsko, Bulharsko, Belgie, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Rumunsko a Slovinsko. Kromě toho se podle diplomatů chce připojit také Estonsko, uvedla agentura DPA.

Podpisu deklarace o projektu s názvem European Sky Shield Initiative se za Česko zúčastnil náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec, vyplývá z fotografie, kterou na twitteru zveřejnilo německé ministerstvo obrany.

Podle Lambrechtové by se v případě nákupu systému protivzdušné obrany mohlo jednat o izraelský systém Arrow 3, ale ještě nepadlo definitivní rozhodnutí. Země také usilují o pořízení dalších amerických systémů Patriot, kterým je už nyní vyzbrojen bundeswehr nebo nizozemská armáda. Cílem má být výrazné zvětšení raketového deštníku propojením několika systémů a zvýšená ochrana před balistickými raketami či útoky s pomocí bezpilotních letounů.

„Jedná se o mezinárodní iniciativu vedenou Německem, která má za cíl prohloubit spolupráci západních zemí a zvýšit efektivitu při budování systému pozemní protivzdušné obrany,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva obrany Jiří Táborský. „Jedná se o deklaraci vůle všech zúčastněných států postupovat společně v případech, kde se protnou obranné plány na budování pozemní protivzdušné obrany,“ dodal.

České ministerstvo nedávno rozhodlo o nákupu protivzdušného raketového systému krátkého a středního dosahu SHORAD, pořídí za 13,7 miliardy korun raketové komplety SPYDER od izraelské státní společnosti Rafael. Vojáci také mohou využívat přenosný protiletadlový raketový systém velmi krátkého dosahu RBS-70. Systémy dalekého dosahu od rozdělení Československa k dispozici Česká republika nemá.

Scholz v srpnovém projevu na Univerzitě Karlově v Praze hovořil o svých představách budoucnosti demokratické Evropy. Jako hrozbu zmínil nedostatečnou vzdušnou obranu, do které by rád zapojil ostatní evropské země. „A Německo bude tuto budoucí protivzdušnou obranu navíc koncipovat tak, aby se na ní mohly podílet, pokud o to budou mít zájem, i evropští sousedé, například Poláci, pobaltské země, Nizozemci, Češi, Slováci nebo naši skandinávští partneři,“ řekl Scholz.

O chystaném podepsání dokumentu ve středu informoval německý zpravodajský časopis Der Spiegel. Plán je reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu. Mnoho evropských zemí si uvědomilo, že se na protivzdušné obraně v uplynulých letech příliš šetřilo, napsal Der Spiegel.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama