-8.6 C
Czech
Sobota 10. ledna 2026
ZprávyPatnáct evropských zemí včetně ČR chce společný systém protivzdušné obrany

Patnáct evropských zemí včetně ČR chce společný systém protivzdušné obrany

Německo a 14 dalších spojenců NATO, včetně Česka a Slovenska, podepsalo prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany. Podle agentury Reuters to dnes oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Jedná se o projekt společné protiraketové obrany, o němž v srpnu v Praze hovořil německý kancléř Olaf Scholz.

Evropské státy, které se chtějí podílet na obranném systému proti balistickým raketám a dalším hrozbám ze vzduchu podle návrhu německého kancléře, podepsaly prohlášení na okraj nynějšího setkání ministrů obrany v bruselské centrále NATO. Předběžná smlouva má odstartovat první plánování rozsáhlého projektu.

Podle agentury Reuters se na projektu hodlá kromě Německa, Česka a Slovenska podílet také Británie, Norsko, Maďarsko, Bulharsko, Belgie, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Rumunsko a Slovinsko. Kromě toho se podle diplomatů chce připojit také Estonsko, uvedla agentura DPA.

Podpisu deklarace o projektu s názvem European Sky Shield Initiative se za Česko zúčastnil náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec, vyplývá z fotografie, kterou na twitteru zveřejnilo německé ministerstvo obrany.

Podle Lambrechtové by se v případě nákupu systému protivzdušné obrany mohlo jednat o izraelský systém Arrow 3, ale ještě nepadlo definitivní rozhodnutí. Země také usilují o pořízení dalších amerických systémů Patriot, kterým je už nyní vyzbrojen bundeswehr nebo nizozemská armáda. Cílem má být výrazné zvětšení raketového deštníku propojením několika systémů a zvýšená ochrana před balistickými raketami či útoky s pomocí bezpilotních letounů.

„Jedná se o mezinárodní iniciativu vedenou Německem, která má za cíl prohloubit spolupráci západních zemí a zvýšit efektivitu při budování systému pozemní protivzdušné obrany,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva obrany Jiří Táborský. „Jedná se o deklaraci vůle všech zúčastněných států postupovat společně v případech, kde se protnou obranné plány na budování pozemní protivzdušné obrany,“ dodal.

České ministerstvo nedávno rozhodlo o nákupu protivzdušného raketového systému krátkého a středního dosahu SHORAD, pořídí za 13,7 miliardy korun raketové komplety SPYDER od izraelské státní společnosti Rafael. Vojáci také mohou využívat přenosný protiletadlový raketový systém velmi krátkého dosahu RBS-70. Systémy dalekého dosahu od rozdělení Československa k dispozici Česká republika nemá.

Scholz v srpnovém projevu na Univerzitě Karlově v Praze hovořil o svých představách budoucnosti demokratické Evropy. Jako hrozbu zmínil nedostatečnou vzdušnou obranu, do které by rád zapojil ostatní evropské země. „A Německo bude tuto budoucí protivzdušnou obranu navíc koncipovat tak, aby se na ní mohly podílet, pokud o to budou mít zájem, i evropští sousedé, například Poláci, pobaltské země, Nizozemci, Češi, Slováci nebo naši skandinávští partneři,“ řekl Scholz.

O chystaném podepsání dokumentu ve středu informoval německý zpravodajský časopis Der Spiegel. Plán je reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu. Mnoho evropských zemí si uvědomilo, že se na protivzdušné obraně v uplynulých letech příliš šetřilo, napsal Der Spiegel.

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama