Papež František se chystá do Bahrajnu. Smysl cesty, která se uskuteční od čtvrtka do neděle, vidí v dialogu s představiteli dalších náboženství, hlavně islámu. Nevládní organizace papeže vyzvaly, aby veřejně zmínil špatný stav lidských práv, který v Bahrajnu panuje. Země se ale vyznačuje vetší náboženskou svobodou než okolní státy, uvedla agentura AFP. Během cesty se hlava katolické církve setká s významnými představiteli sunnitského islámu.
„Budu mít příležitost jednat s představiteli (dalších) náboženství, hlavně islámu,“ řekl dnes papež. Zúčastní se závěru fóra pro dialog a soužití a bude jednat s představiteli významné islámské organizace Muslim Council of Elders (Islámská rada starších) či s velkým imámem mešity Al-Azhar Ahmadem Tájibem, který je považován za jednoho z hlavních představitelé sunnitské islámu.
Pope Francis is making the first-ever papal trip to Bahrain this week — a visit that’s sparking calls from the country’s majority Shiite opposition and human rights activists for the pontiff to raise human rights concerns in Sunni-ruled island nation. https://t.co/uuVmmEFLZW
— AP Middle East (@APMiddleEast) November 1, 2022
Podle druhého nejvyššího představitele Vatikánu, kardinála Pietra Parolina, je účelem návštěvy malého státu v Perském zálivu vyslat signál míru a soužití ve světě, který se potýká s řadou vážných konfliktů.
Skupina organizací na ochranu lidských práv dnes papeže vyzvala, aby veřejně promluvil o stavu lidských práv v zemi. Podle organizací, mezi kterými je Amnesty International či Human Rights Watch, se bahrajnská vláda a její organizace dopouští mučení a porušování lidských práv. Obávají se, že návštěva hlavy katolické církve může zlepšit obraz sunnitské monarchie.
Úřady na kritiku odpověděly tvrzením, že Bahrajn je tolerantní zemí. Stát umožňuje větší svobodu vyznání než některé okolní země, například Saúdská Arábie. V Bahrajnu žije na 80.000 katolíků, většinou jde o pracovníky z Filipín či Indie. V zemi jsou dva větší katolické kostely.
Bahrajn v uplynulých letech zaznamenal silné náboženské spory. Král šajch Hamad bin Ísá Chalífa a jeho dynastie jsou sunnité, zatímco většinu populace tvoří šíité, kteří požadují větší podíl na státní moci. Úřady nechaly pozatýkat představitele šíitské opozice či rozpustit jejich strany.
